Lidé a stres

Dnešní doba je plná stresu, ať už v práci, ve škole, nebo při plnění každodenních povinností.

Vše se musí stihnout ve stanoveném termínu, nic nepočká, každý na nás tlačí a vyvíjí stále větší a větší tlaky. Tyto tlaky řeší každý po svém, někdo hraje počítačové hry, někdo si nedokáže představit konec dne bez sklenky bílého vína, nebo piva, někdo si maluje a plní peněženky autorům antistresových omalovánek, kteří přišli s neotřelým
nápadem jak vrátit dospělého člověka zpět do dětských let, kdy jsme si spíše malovali proto, abychom se na pár hodin zabavili. Teď si malujeme proto, abychom se odreagovali a přišli na jiné myšlenky. Přiznávám, že se jedná o dobrý způsob odreagování, sama jsemvlastníkem těchto omalovánek, a i když nad nimi přítel kroutí hlavou s vědomím, že se jedná o dětinskou věc, sám přiznává, že to má něco do sebe. Někdo stres řeší napříkladsportem, bohužel v podvědomí sportujeme hlavně proto, abychom se zalíbili ostatním, abychom vypadali lépe než ostatní a lidé k nám vzhlíželi a tleskali nám za naši tvrdě vydřenou postavu. V duchu tyto věci ale neděláme proto, abychom se odreagovali od každodenního stresu, ale abychom vypadli dobře a věděli vše o zdravém životním stylu. Z tohoto důvodu kupujeme předražené BIO potraviny, jelikož jsme si jistí, že BIO kuřata jsou mnohem zdravější než ta, která toto označení nenesou. Čteme knihy plné zdraví, toho jak si každý den vařit zdravě, jak cvičit a shodit nejlépe pomocí třicetidenní výzvy. Druhý den se na sebe podíváme do zrcadla a ptáme se sami sebe, kdy budeme mít naší vytouženou postavu, kterou denně vídáme v časopisech, či v televizi. Relaxováním má být věc, která nám přinese pocit štěstí, a budeme na ni moci vzpomínat, či si jí budeme chtít, co nejdříve zopakovat, ale nejedná se o krátkodobé nahromadění endorfinu v těle. Ovšem dnešní doba nás vede úplně jiným směrem, než vedla naše babičky a prababičky. Každý tvrdí, že ho sport baví, ale ve většině případů baví pouze vyvolené jedince, ti ostatní se těm vyvoleným chtějí pouze podobat.

Syndrom vyhoření

Každý člověk, na kterého je denně vyvíjen tlak, ať už v práci nebo v rodině se může setkat, s takzvaným syndromem vyhoření. Jedná se o pocit naprostého vyčerpání, kdy člověk ztratí i ten nejmenší smysl života.
Ve většině případů syndrom vyhoření souvisí s profesemi, které pracují s lidmi. Syndrom vyhoření nás může potkat v případě, kdy už nevíme zdaleka co je náš osobní život a vše podřídíme zaměstnání, či řešení konkrétního případu. Přestaneme umět odpočívat, takzvaně „vypnout“ a budeme se stále každý den stresovat. Tento jev nepotkává pouze starší osoby, které jsou trvale nespokojené, ale bohužel se stále více a více objevuje i u osob podstatně mladších, které tento syndrom vyhoření potkává v bezvýchodných situacích stále častěji. Můžeme se pouze domnívat, zda je na vině dnešní doba, která nás žene kupředu, či stále větší požadavky kladené každý den na člověka.

Jak na stres

Stres nemůžeme odbourat úplně, k životu prostě patří, ale můžeme ho alespoň eliminovat. Jednou s možností je, že na všem špatném se budeme snažit najít to pozitivní, občas to jde velmi těžce, málokdo nalezne něco pozitivního na tom, že je již měsíc v práci přesčas, dělá věci za ostatní a od nadřízeného neuslyší jedinou pochvalu, ani neuvidí peníze v podobě prémií navíc. Někdy bohužel ovšem nezbývá nic jiného, než zatnout zuby a vydržet. Z vlastní zkušenosti vím, jak je těžké hledat na něčem špatném, to dobré. Jakožto pracující studentka ve firmě rodiny mého přítele, vím, o čem mluvím. Stavy, kdy jsem se každý večer hroutila s vědomím, že můj život za nic nestojí, když jsem trhala v červenci ve skleníku rajčata a přes pot neviděla ani na cestu, díky 45C° nebylo opravdu nic příjemného, tomu všemu nedodávalo ani vědomí toho, že druhý den píši zápočtový test a po návratu z tohoto „pekla“ se musím ještě učit mikroekonomii. Okolí vás ovšem nebude litovat, ani vám pomáhat, ale bude vás soudit za to, že na tom nejste v jejich očích ještě tak špatně jako oni a nemáte z jejich pohledu důvod k slzám. Jelikož každý má své vlastní hodnoty a má odlišné potřeby a touhy.

Naše zdraví

Každý jde na stres jiným způsobem, ovšem je zapotřebí se takto stresovat a ničit se myšlenkami co jednou bude, kdy povýšíme v zaměstnání, kdy budeme mít děti, za co děti uživíme, kdy nás přestanou otravovat lidé, kterých se v životě z nějakého důvodu neumíme rozumně zbavit a mnoho dalších otázek, které nám brání v tom, večer ulehnout do postele s čistou hlavou a spát, místo toho pijeme čaje na spaní, zobeme vitamíny obsahující hořčík, nebo saháme po doplňcích stravy, které nejenže nesvědčí nám, ale ani naší peněžence. Zdá se nám o vyřizování emailů, nebo o tom co si zítra vzít na sebe, aby se na nás ostatní nedívali skrz prsty. Toto všechno škodí nejenom nám, ale hlavně našemu zdraví, které máme každý pouze jedno a to je potřeba si uvědomit.