Řecké protesty

Jak to bude s Evropskou unií po Brexitu? Po tom, co silná země ukázala, že si nenechá od EU diktovat podmínky? Půjde tato instituce do sebe a přestane být nadřazená a nařizující?

Řekové nedávno na protest proti další finanční zátěži, která je na ně neustále nakládána a kterou podle nich přinesou i další chystané změny jak v důchodovém tak i v daňovém systému, udělali další krok. Vstoupili do stávky na protest proti nedělnímu hlasování parlamentu o penzijní reformě. Bez této reformy nemá Řecko dostat další půjčku a dle předpokladu hrozí Řecku v červenci bankrot.

Stávku svolaly největší soukromé a také i veřejné odbory. Zastavil se provoz v docích, nefungovala veřejná doprava a státní úředníci i novináři nepracovali. Nefungovali městské služby, zapojili se i lékaři a zdravotníci. Trajekty neplily do úterý.

Předlužené Řecko musí získat další miliardy eur z třetího záchranného balíku a prokázat že úspěšně plní veškeré podmínky daného úvěrového programu. Atény nyní doufají, že veškeré připravované změny týkající se důchodového a daňového systému dané věřitele o řeckých pokrocích takto přesvědčí.

Před řeckým parlamentem došlo ke střetu mezi agresivními demonstranty a policií. Změny v důchodovém a daňovém systému mají státu uspořit 5,4 miliardy eur asi 146 miliard Kč ročně. Tím vyhovět požadavkům mezinárodních věřitelů.

Revize je podmínkou uvolnění dalších úvěrů eurozónou vůči Aténám a to ve výši přes 5 miliard eur. Peníze Řekové nutně potřebují na červencovou splátku dluhů, kterou mají vůči Mezinárodnímu měnovému fondu a Evropské centrální bance.

Splácení dluhu úvěrem? Je to opravdu rozumné? Má to konec? Není to vytloukání klínu klínem? Neupozorňují právě na toto všichni daňový poradci a není to na všech stránkách daňových poradců?

Kdo bude další na řadě?

EU moc dobře musí vědět, že tlačí Řecko stále více do většího bahna a že se to nedá zvládnout. Opět se žije na něčí úkor. A tady na úkor Řecka. Ano, mohou si za dluhy sami. Ale je toto opravdu řešení?

Parlament v Řecku pak schválil reformy a tím získalo další miliardu eur. Bylo to přece pro EU výhodné, nemyslíte?

Mezinárodní věřitelé tak podmínili vyplacení další miliardy z třetího záchranného programu. Domluva proběhla mezi Řeckem a eurozónou a má z něj obdržet až 86 mld. eur během 3 let. V listopadu uvolnil Evropský stabilizační fond Řecku 2 miliardy eur.

Soubor schválených reforem obsahuje i změny v oblasti špatných úvěrů.

Co se tím změnilo? Takto bylo dokončeno 7 ze 13 reforem, které ještě čeká Řecko.

Řecká vláda podepsala dohodu s německou letištní společností Fraport. Smlouva je o dlouhodobém pronájmu regionálních letišť. Jedná se tak o první privatizační kontrakt, který byl dokončen za vlády premiéra Tsiprase. Hodnota dosahuje na 1,2 miliard eur.

Řecký premiér Tsipras je ale v opozici, nechce vyhovět požadavkům věřitelů právě v oblasti reformy důchodů. Připustil ale nutnost reformovat důchodový systém, což je nutné.

Snížení důchodů řecká vláda odmítá. Chce dosáhnout stejných stanovených cílů pouze omezením předčasných odchodů do penze a velkými škrty ve výdajích.

Reforma důchodového systému Řecka ale patří k základním požadavkům věřitelů.

A další vývoj byl následující. 7,5 miliardy eur šlo opět do Řecka. Atény penězi uhradí červencové splátky úvěrů od Mezinárodního měnového fondu – MMF) a Evropské centrální banky – ECB.

,,Řecký ministr Euklidis Tsakalotos řekl, že cesta k dnešnímu dni nebyla vždy jednoduchá. „Lidé v Řecku si v minulých pěti, šesti letech hodně vytrpěli. A je zjevné, že mnoho práce stále zbývá,“ varoval řecký ministr.

Pro jeho vládu je prý důležité paralelní jednání jak o tom, jak země plní svůj reformní program, tak také debata o dluhových úlevách. Na změny řeckého dluhu přitom tlačí MMF, který původní požadavky evropských institucí na dlouhodobý primární přebytek Atén ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu nepokládal za realistické.

Ministři ve čtvrtek jednomyslně souhlasili s doplněným memorandem o porozumění, které je dohodou o podobě řeckých reforem a také dodatečných opatřeních, domluvených právě pro případ horšího výkonu ekonomiky země. Nový dokument nahrazuje původní text z loňského srpna, tedy z doby, kdy třetí záchranný program vznikal, uvedl nizozemský ministr financí a šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Celý několikaletý program má hodnotu 86 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun).

O tom, že Řecko bude moci dostat nové úvěry v celkové sumě 10,3 miliardy eur (278 miliard Kč) se dohodli ministři financí eurozóny po dlouhém jednání už na konci května. Shodli se tehdy také na principech zmírnění řecké dluhové zátěže.“

Co tedy Řecko udělá?

Řekové si sníží své důchody a také platy ve veřejném sektoru. Provizorní opatření nazývají korekčním mechanismem a ten začne fungovat až v případě, že nebudou dodrženy plánované přebytkové rozpočty. Automaticky provede výdajové škrty.

Budou zavedeny daně z pohonných hmot, tabáku, alkoholu a placeného televizního vysílání i internetu. Podraží pobyt v hotelech. Budou větší režijní náklady, platby za vlastnictví nemovitosti a auta. Bude zvýšeno DPH u potravin, většiny zboží a také služeb z 23 na 24 %. Vstoupí v platnost 1. června.

Atény jsou zavázání dohodou, a od roku 2018 mají dosahovat primárního rozpočtového přebytku. Ten nemá zahrnovat obsluhu dluhu, 3,5 % hrubého domácího produktu.

Jak by asi na tom bylo Řecko, kdyby nebylo v EU?

Přišlo by také o mnoho památek, území a majetku, které mu bylo zabaveno v rámci dluhu a o který v rámci dluhu přijde?