Světové dění

V Turecku se pokusili o převrat. Velká Británie vystoupila z Evropské unie. Po celém světě probíhají teroristické útoky. Stojí nám ta pomoc migrantům opravdu za to? Jak to vidíte vy?

Všechny teroristické útoky mají jasný cíl. Mají vyvolat reakci, vzbudit pozornost a hlavně rozšířit strach. Tak například vyvolat reakci se daným teroristům třeba ve Francii podařilo myslím velmi dobře.

Jaká je reakce? Francie chce upustit od dosavadního dodržování daných pravidel, které určuje takzvaný Fiskální pakt. Pak bude moci zvýšit výdaje na zbrojení a také na obranu. Následně projevily reakci i země jako USA a Rusko. Velká Británie to vzala úplně po svém a úplně vystoupila z EU.

Jasným cílem teroristů je rozšíření strachu. Jak se dá tato oblast posoudit z ekonomického hlediska, se nedá jednoznačně říct. Význam strachu je ale vždy velký.

Tak třeba v Izraeli je sice zatím stále pravděpodobnější, že zemřete při automobilové nehodě než při některém z teroristických útoků. Přesto má jeho neustálá hrozba na chování lidí zásadní a velký vliv. Jak se to projevuje? Naprosto typická je zvýšená averze vůči riziku. Obrovská obava o bezpečnost. Lidé se vyhýbají místům s vysokou koncentrací lidí. Většina lidí se vždy po útocích snaží chovat jako před tím, co jim taky zbývá, že.

Ekonomika je ale vysoce citlivá i na takové zdánlivě malé změny v chování lidí v dané společnosti. Jak vypadá tedy dlouhodobý ekonomický dopad terorismu? Tam jde asi o danou zemi, oblast, tedy přímo geopolitickou oblast.

Lidé si možná udělají zásoby potravin. Ale dělat si nějaké naděje a plány, kupovat si velkoplošné obrazovky a šaty jaksi nemají náladu. Jde tedy více o útlum než o ekonomický růst. Ve strachu nemáte náladu utrácet a hýřit.

Například útoky z 11. září měly jasný důsledek. Projevily se totiž velké ekonomické změny. Nešlo pouze o krátkodobé změny v chování lidí. Jaký byl následek? Začala přece válka v Afghánistánu a v Iráku. Kam šly náklady a kudy se hýbala ekonomika spojená s těmito konflikty, asi není třeba zdůrazňovat. Následovalo také několik snížením sazeb v USA. Nakonec to ale opět vyústilo v další globální finanční krizi.

Nelze mít rostoucí ekonomiku i zbraně, je to buď anebo. USA se po útocích snažily získat obojí a to se nepovedlo. Vyvolávání teroristických útoků, válečných konfliktů a dotování zbrojního průmyslu nemá nikdy dlouhodobý efekt. Asi není možné říct, že třeba kolaps Lehman Brothers souvisí s datem 11. září. Jakýkoliv teroristický útok představuje vždy důležitý podnět k následujícímu řetězci událostí.

Jak tedy působí současné útoky ve Francii a v dalších zemích? Přicházejí zase v době útlumu globální ekonomiky. Velký přínos mít ale asi nebudou. Jisté podobnosti tady jsou. Zase byla vyvolána válka… Jde tedy o záminku.

Vždy se nejlépe řídí společnost diktaturou. Těžko říct, zda to jde jinak. EU nám to ale předvádí víc než jasně. Nejlépe se národy a lidé ovládají strachem, tak k tomu zřejmě celá řízená migrace a následné útoky. K ekonomickému růstu to ale nepovede. Tentokrát je to tak velké a ovlivňuje to tolik národů a opravdu celou Evropu, že si zahráváme s ohněm a může se to šíleně vymknout. Kam až to tedy necháme zajít?