Lidé křičí, Evropská unie, vyřeš migrační krizi, ta mlčí, nemá pravomoce. Kdo je má?

Lidé křičí, Evropská unie, vyřeš migrační krizi, ta mlčí, nemá pravomoce. Kdo je má?

Lidé neustále chtějí, aby Evropská unie vyřešila migrační krizi, aby bojovala proti terorismu či daňovým podvodům.

Vzpomínáte si například na přelet informací o daňových rájích? Kdeže loňské sněhy jsou. Utichlo to jak pára nad hrncem. Řeší se jen to, co se chce řešit… Rabuje se a odklání dál…Smetlo se to ze stolu.

Pravomoci evropských institucí v těchto oblastech jsou ale prý velmi omezené. Výlučně a nezávisle na státech může EU řešit pouze velmi málo záležitostí. O ostatních záležitostech si rozhodujeme v podstatě sami. Je to pro vás novinka?

Drtivou většinu věcí si stále řeší jednotlivé státy. Všechny směrnice a nařízení navrhované Evropskou komisí musí schválit spolu s europoslanci. Jinak nezačne žádný zákon platit.

  • více než 80 % občanů považuje současné řešení hrozeb terorismu ze strany EU za nedostatečné
  • v případě uprchlické krize si to myslí ¾ lidí.

Jde o výsledek celoevropského průzkumu Eurobarometr, který zkoumal názory lidí ve všech členských státech EU včetně Česka.

Jak zastavit opravdu šílené směrnice z EU a na co Brusel nemůže Česko má hned několik možností. Oblasti, do kterých EU nemá České republice a dalším členským státům co mluvit.

  • zdravotnictví
  • daně
  • obranná politika
  • migrační politika
  • průmysl
  • kultura
  • turismus
  • Pokud chceme, aby nám Evropská komise pomohla vyřešit problémy s uprchlíky, bezpečností nebo daňové podvody, musíme se svých pravomocí vzdát. To není reálné, protože o to zatím většina členů EU nestojí.

Co může řešit EU z vlastní iniciativy

To co tedy státy nemohou dělat samostatně je rozhodování o měnové politice eura týkající se jen států eurozóny. Jde o tyto tři klíčové oblasti:

  • Celní unie – EU má otevřený jednotný trh bez cel uvnitř, a proto potřebuje jednotná cla navenek, když obchoduje s USA, Čínou nebo třeba s Indií
  • Hospodářská soutěž – jednotný trh bez vnitřních omezení potřebuje stejná pravidla hospodářské soutěže, aby nebyly firmy jednoho státu zvýhodňovány oproti firmám z jiného státu
  • Společná obchodní politika – podobně jako cla, potřebuje EU směrem ven společná pravidla pro obchodování, protože uvnitř má propojený trh. Zboží například z Číny se nemůže do EU dovážet podle různých pravidel zemí, které do EU vstoupí dříve

Orgány EU

I v těchto oblastech potřebují eurokomisaři souhlas ministrů členských států. Třeba pro změnu pravidel hospodářské soutěže či vyjednávání nové obchodní dohody.

V celé řadě oblastí má EU jen částečně slovo. Jde o takzvané ,,sdílené pravomoci“, u kterých může Komise předkládat sice nové směrnice, ale pokud s nimi jednotlivé státy nebudou souhlasit, nikdy nezačnou platit. Jde o oblasti

  • věci týkající se vnitřního trhu
  • hospodářství
  • životního prostředí
  • ochrany spotřebitele
  • veřejného zdraví
  • dopravy
  • energetiky
  • zemědělství
  • výzkumu
  • bádání ve vesmíru

Pokud se státy společně dohodnou, že některá pravidla takzvaně „ošetří“ EU, pak platí pro všechny jednotná evropská norma.

Většinu často kritizovaných směrnic:

  • zákaz žárovek
  • emise sekaček
  • likvidace nepůvodních škodlivých druhů jako jsou mývalové, želvy a další zvířata
  • zákaz názvu „pomazánkové máslo“ atd.

Sice navrhla Komise, ale všechny další státy to schválily. Ony žárovky vzešly z návrhu členských států a byly schváleny za dobu českého předsednictví EU v roce 2009, kdy mohla Česká republika do určité míry ještě určovat, o čem se bude tehdy jednat.

Návrh směrnice obyčejným občanem

S nápadem na novou směrnici může přijít tedy kdokoliv a ti samotný občan. Pokud 1 milion lidí alespoň 7 zemí podepíše petici, kterou má EU řešit a jednat o daném problému, připraví k tomu dále Evropská komise návrh.

Stejné je to s podněty europarlamentu, Evropské centrální banky nebo jednotlivých států, které vymýšlí směřování celé EU při jednání Evropské rady, nejvyššího orgánu EU.

Řádný legislativní proces

Každý týden se schází evropští komisaři a rozhodují, které zákony pustí na onu složitou schvalovací cestu institucemi EU. Řádný legislativní proces s textem návrhu zamíří do Evropského parlamentu a Rady EU. Ony instituce se musí dohodnout za každou cenu.

Europoslanci, kterých má ČR 21 návrh odsouhlasí, nebo navrhnou změny. Svůj postoj k návrhu připraví také Rada složená se zástupců jednotlivých členských států. Pokud všichni chtějí změny, začnou dohady. Parlament může změny Rady přijmout a pak začne předpis platit. Když změny odmítne, návrh je automaticky neplatný. Může popřípadě začít další jednání o změnách a nové vzájemné přehazování si návrhů. Jde o dlouhé týdny a měsíce.

Nedohodnou-li se obě strany, sejdou se vyjednavači a začne speciální dohadovací řízení. Zde si strany připomínky otevřeně vyříkají. Výsledkem je kompromisní návrh přijatelný pro obě strany. Proces trvá až 6 týdnů.

Hlasování poslanců v europarlamentu

Jakmile se všichni shodnou, legislativa začne platit. Nedohodnou-li se, legislativní hra končí a začne znova. Je i možnost, že je plánované nařízení odloženo a zrušeno. V principu jde o to, aby se všechny instituce v EU navzájem hlídaly. Nesmí projít nařízení nebo směrnice, se kterou by někteří europoslanci nebo zástupci jednotlivých států třeba nesouhlasili.

ČR v EU

A v obou institucích má ČR své zástupce a velkou šanci vyjednávat o tom, co je pro nás opravdu nejvýhodnější. Jsme malá země, je užitečné najít si spojence s podobnými názory. Menší státy se navzájem podporují, Česko se Slovenskem dohodne, že my je podpoříme a pak zase oni podpoří nás. Jak úspěšní budeme, záleží na schopnostech českých ministrů, kteří do Bruselu na jednání o nás rozhodovat jezdí.

Funkčnost vyjednávání v Radě EU můžeme mnohdy výrazně ovlivňovat také v rámci předsednictví EU, které vždy na půl roku tuto instituci vede. Česká republika měla předsednictví v roce 2009.

  • návrhy píše a navrhuje Evropská komise, inspiruje se přitom z návrhů členských států, europoslanců, lidí v petici nebo jiných institucí
  • návrh předložený Komisí schvalují europoslanci a členské státy, tedy Rada EU nebo Rada ministrů
  • rada a europarlament se dohadují mezi sebou, než najdou výhodné řešení pro obě strany, jinak legislativu doslova smetou ze stolu, nesouhlasí-li obě instituce

Počet hlasů ke schválení

Při hlasování v Radě EU je třeba kvalifikovanou většinu.

  • pro návrh musí hlasovat alespoň 55 % států, tedy 16 z 28
  • zároveň tyto státy musí zastupovat 65 % celkového počtu obyvatel EU
  • v Evropském parlamentu musí návrh odhlasovat většina poslanců

Víte už tedy, kdo nás má chránit?

Zdroj: „Neřešte hlouposti, ale uprchlíky,“ spílají lidé EU. Bruselu ovšem chybí páky

One thought on “Lidé křičí, Evropská unie, vyřeš migrační krizi, ta mlčí, nemá pravomoce. Kdo je má?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *