Z deníčku studentky 5: cesta na výlet

Dnes se pokusím alespoň zhruba popsat Vám jednu z radostí studentů, a to školní výlet.

Už jen domlouvání výletu dokáže rozpoutat peklo. Je totiž zhola nemožné aby se téměř třicet osobností shodlo na místu, programu a datu této společné akce. Když už se konečně rozhodně, nastává další zajímavá část, tedy vybírání poplatku a hlášení účastníků. Ještě vtipnější je, když mají mít účastníci zdravotní deklaraci podepsanou od rodičů. Když se tohle všechno tak hodinu před odjezdem konečně vyřeší, zjistí se, kolik sabotérů se nezúčastní tentokrát.

Naskládání do autobusu probíhá na základě pravidla kdo dřív přijde, ten dřív mele. My, jako samostatná třída, jsme ani nečekali na příchod třídní, spočítali jsme se sami a nasedli jak jsme uznali za vhodné. Sice jsme napočítali o jednoho člověka víc, ale byli jsme všichni. Slušnější třída, Áčko, čekali poslušně na třídního a pak vyfasovali místa v přední části autobusu. Kdo pozdě chodí… Známe to.

Jelikož je mezi třídou A a B docela velká rivalita, dávali jsme jim to pěkně na vědomí. V naší polovině autobusu hrála nahlas hudba doprovázená skřehotáním mých drahých spolužáků, vládl zde smích a dobrá nálada. Druhá polovina, kde byli usazeni naší rivalové, byla tichá a občas byl vidět zašklebený obličej otočený směrem k nám. Nejspíš nebyli spokojeni s naší hudební produkcí…

Cesta nebyla dlouhá, jen půl hodiny. Takže autobus i sřidičem přežili naše nadšení bez újmy na zdraví. Teda snad…

Po vystoupení nastal boj i zavazadla, naskládaná v úložném prostoru. Po prvních bojích se chlapci ukázali jako gentlemani a snažili se nám dívkám pomáhat. Leč moc velký úspěch jejich snaha neměla, jsme přece emancipované a silné ženy, ne?

Rozebírání pokojů probíhá asi stejně, jako cesta autobusem. Tady už jsme sice nebyli v rozporu s druhou třídou, ostrá měla pokoje jinde, ale i ta naše stačila. Rozdíl je jen v tom, že se nemůžeme rozeběhnout a jednoduše si zabrat postel, ale je potřeba se nahlásit vedoucímu. Chudáci kluci, schytala pokoje bez sprchy… Ale zase po třech postelích, zatím co holky byly na pokoji pro pět. No, pokoj se sprchou je asi lepší…

Další průběh radovánek si necháme na příště 🙂

 

One thought on “Z deníčku studentky 5: cesta na výlet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *