Být ženou není vůbec jednoduché a to i přesto, že se řadím k ženám, které nevyužívají svého pohlaví k tomu, aby je měl někdo litovat či obdivovat. Přesto všechno, si ovšem myslím, že ženy to v současné době nemají zdaleka vůbec jednoduché. Proč? Žena všeobecně musí plnit veškeré své povinnosti na výbornou. Neexistuje pro ni slovo neznám, neumím či nechci. Žena se musí postarat o rodinu, děti a rovněž i o budování kariéry, pokud se ovšem nenarodila se silně vyvinutými mateřskými pudy, které jí nutí k početí několika dětí, se kterými stráví své mládí v domácnosti. Pokud se ovšem jedná o klasickou ženu, které nejsou domácí povinnosti ani mateřská péče ničím cizím, ovšem za předpokladu skloubení všech povinnosti se zaměstnáním, přichází zlom. V čem? Přece v zaměstnání na plný úvazek, které obnáší hranici minimální mzdy, ovšem za mnohem více práce, od 25 let sexistické narážky a věty typu, „nechystáš se na mateřskou“? Či podobných rádoby vtipných narážek na ženské pohlaví. Proč má být žena tak podceňovaným tvorem?
Chci svatbu, pak děti a pak se uvidí
Moje bývalá dobrá kamarádka mi nedávno oznámila své zásnuby. Ve svých 25 letech, kdy se snaží dostudovat pedagogickou školu s vědomím, že učit v životě nechce a svým způsobem vlastně nechce chodit do žádného zaměstnání, protože je přece žena a bude plánovat rodinu, se bude vdávat. Po sdělení, že do práce nyní chodit nemůže, jelikož se bude za rok vdávat a má starosti s přípravou svatby, mi spadla brada. Následovala hloupá otázka z mé strany, která zněla, „co budeš dělat po svatbě?“ Mé osobě bylo řečeno, „no přece chovat, chci dvě děti!“. Ano, přiznám se, mohlo mě to napadnout. Tento typ ženy je jasným důkazem toho, že vtipy a narážky na ženské řízení auta či „vykojený“ mozek, nejsou vymyšlené a mají své původce. Důkaz sám za všechny byl na druhé straně telefonu a já té druhé straně hloupě přitakávala, aby si myslela, že je všechno v pořádku a mají to tak v životě nastavené všechny ženy.
Chci lépe placené zaměstnání!
Pokud chce žena získat lépe placené zaměstnání či si říci o vyšší plat sama, je to něco podobného, jako podávat žádost o umělé oplodnění bez partnera a ve čtyřiceti letech. Já jakožto účetní v rodinné firmě, kterou vlastní rodina mého přítele vím, o čem mluvím. Kdybych pracovala v cizí firmě, jistě už bych v ní dávno nebyla. Ovšem, pokud pracujete v rodinné firmě, podřídíte se ještě horším věcem, než za normálních okolností. Poté vám nepřipadá divné, louskat účetní výkazy v pátek večer ani chodit každý víkend do své kanceláře, vyřídit několik restů. Člověk ze sebe takřka udělá ještě většího otroka, než z něj dělal doposud. Ženy se jednoznačně touží obětovat. Chtějí být těmi svědomitými zachránkyněmi, které řeší své povinnosti a ještě povinnosti těch druhých, jen proto, že doufají v uznání ze strany svého okolí. Toto uznání ovšem velmi často nikdy nepřijde. Proto už bychom se měli jednou provždy přestat obětovat za druhé a myslet také na sebe.