Už je to více než dva týdny, kdy Česká republika přijala Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který je všeobecně známý jako tzv. Protikuřácký zákon. Největší změnou je zákaz kouření v uzavřených restauracích, barech, divadlech, či kinech, který kuřáci přijaly se značnou nevolí. Myslím, že už nyní, po relativně krátké době, můžeme vidět značné rozdíly. Ráda bych se s vámi proto rozdělila o své nepříliš valné dojmy.
Omezování omezovaných
Nejen, že byli nekuřáci po mnoho let omezováni ve volbě podniku, do kterého se půjdou najíst, dnes už musí obcházet početné skupinky postávající na ulici nebo odcházet z prosluněné terasy dovnitř. Kuřáci mnohdy i po několika letech spatřili světlo světa a vyrazili se svými popelníky ven, kde nyní sedí společně s matkami a jejich dětmi vedle venkovních dětských koutků. Nejsem si úplně jistá, jestli je to výhra, ale jako matka bych jim ty popelníky nejraději nacpala… Chci říct, že jako matka s tím jednoznačně souhlasit nemůžu. Bohužel není často možné prostory přizpůsobit ke spokojenosti obou stran a provozovatelé zařízení se jistě chtějí vyhnout zbytečným pokutám, takže nezbývá než si sbalit svou přebalovací tašku a vyrazit někam jinam.
Další nepříjemností jsou početné skupinky poněkud pochybných individuí postávající před hernou, která je naneštěstí v blízkosti vchodu do našeho domu. Jedním z nejdůležitějších impulzů pro přijetí zákona, samozřejmě vyjma faktu, že jej přijalo už několik dalších evropských zemí a my nesmíme být nikdy pozadu, byla ochrana zdraví občanů. Nicméně i přesto, že myšlenka je to jistě dobrá, nemyslím si, že právě návštěvníci non-stop herny na svém zdraví tolik lpí. To samé platí o ryze „pijáckých“ podnicích.
Třeba se dočkáme změny…
I přesto se dnes můžete dočíst spoustu bouřlivých reakcí o dalším omezování svobody kuřáků, o porušení Listiny a dokonce i o návrhu podání stížnosti k Ústavnímu soudu, nikde se však nemluví o tom, že omezováni jsou ve skutečnosti ti, co už omezováni byli. Takže co na to jít trochu z jiného úhlu a zákon více přizpůsobit potřebám občanů? Co třeba povolit kouření v podnicích, jako jsou právě tyto herny a hospody, ale naopak dovolit všem, aby mohli v létě sedět na terase restaurace, kde mohou svoje děti „vypustit“ a konečně se v klidu najíst?