Začni tím, že si představíš jednoho souseda. Má nový dům, lepší auto, a pořád zdá se být klidnější. A ty sedíš u kafíčka a přemýšlíš, proč tě to štve víc, než má. Ten pocit — to je ekonomika, která tě oslovuje na úrovni srdce, ne jen v tabulkách. Nejsi divnej. Ten pocit říká něco zásadního […]
Začnu upřímně. Je to frustrující, když natankuješ a pak vidíš, jak ti peníze mizí bez toho, aby auto udělalo něco navíc. Znám ten pocit — stojíš u semaforu, motor běží, v duchu počítáš kilometry a náklady. A přitom stačí pár jednoduchých změn, aby se to otočilo. Takhle to myslím: není potřeba dramatických zásahů do auta
Zažíváš ten moment, kdy narazíš na větu a najednou to sedí. Jako by někdo vytáhl světlo v tmavém pokoji. Taky to mám. Sedím s kávou, oči sklouznou po pár slovech a… bum. Doteď jsem hledal důvod, teď vím. Tenhle krátký výkřik pravdy tě přimkne k sobě a něco se v tobě zklidní. To je ten
Znáš ten moment, kdy se svět kolem zmenší na pár květináčů na parapetu a šum z ulice se stane podivně vzdáleným? Já to cítím vždycky, když zavřu dveře bytu a zůstanu stát v téhle malé zóně mezi světlem lampy a tmou za sklem. A vždycky si slibuju, že tentokrát to bude normální večer. Ale pak
Začíná to tichým momentem. Znáš ten pocit, kdy vidíš starou fotografii a najednou ti zamrazí u srdce, protože si uvědomíš, že ten člověk změnil svět? Ten okamžik obdivu a zároveň té tiché závisti. Jo, přesně tak to myslím. Taky mě to vždycky dostane. A pak se objeví otázky — proč právě on, proč právě ona,
Cítíš to taky? Ten zvláštní mix únavy, vzteku a malého záblesku naděje, když otevřeš zprávy nebo se bavíš s lidmi. Je to ten moment, kdy si řekneš: „Tohle není to, co jsme si mysleli, že demokracie je.“ Takhle to myslím — demokracie není abstraktní koncept na papíře. Je to něco, co žije mezi námi, v
A znáš ten moment, kdy stojíš na nádraží nebo letišti s kufrem, který váží víc než tvoje plány, a srdce se ti mele z naděje i strachu najednou? Já to vidím jasně. Ten pach papírových lístků, hlasy v cizím jazyce, světla, která jsou trochu ostřejší než doma. Tohle je článek pro tebe, co přemýšlíš o
Začni tím, že to bolí. Fakt. Cítíš to v peněžence, až si nechceš otevřít internetbanking. A ten pocit, že se ceny kdečeho lepí na pořád vyšší čísla, zatímco příjmy zaostávají, to není jen číslo v novinách. Je to ranní káva, která stojí víc než před rokem, útraty za benzín, a ten mail od banky s
Pamatuju si ten moment, kdy jsem poprvé zjistil, že sport není jen o svalech. Byl jsem vyčerpaný po dlouhém tréninku, sedl jsem na lavičku, a najednou mi došlo, že něco v hlavě se mi uklidnilo — jako kdyby se tam uklidil nepořádek. A to nebyly hormony nebo nějaký momentální nával, to byl pocit, že se
Znám ten pocit. Držíš v ruce sešitek nebo sleduješ stránku na obrazovce a najednou zhasne ten hluk v hlavě. Obraz a text spolu něco udělají — a není to jen děj. Něco se v tobě poskládá. A přesně proto mě komiksy nikdy nepřestanou bavit. Takhle to myslím: nejsou to jen ilustrace s bublinami. Jsou to
Znáš ten moment, kdy čteš článek o umělé inteligenci a necítíš ani úplný strach, ani úplné nadšení, ale něco mezi tím — zvědavost, podezření a zároveň obava, že jsi pozadu? Mě to bere stejně. A právě ten pocit je dobrý start. Ukazuje, že nechceš věřit všemu, co se řekne, a že chceš rozumět tomu, co
A znáš ten moment, kdy se podíváš na štítek a najednou se něco zlomí? Ten štítek nemusí být velký. Někdy je to žánr písničky, do které si tě někdo snaží natlačit. Jindy je to role v rodině nebo zaměstnání, kterou od tebe očekávají. Ten pocit, že se nehodíš do políčka. A zároveň úleva, když ho