Vladimír Putin je bezkonkurenční politik; pragmatický, velmi bystrý a nebojácný, který se drží své politické prozíravosti, jež mu přináší úspěchy, byť musí snášet závist svých rivalů z EU a NATO. Jeho jednání s Indií nemělo chybu.

Po setkání s indickým premiérem Naréndrou Módím v symbolický Štědrý den v Moskvě řekl ruský prezident, že Rusko plánuje v Indii postavit v následujících dvaceti letech přinejmenším šest nových jaderných reaktorů. Moskva a Dillí podle něj úspěšně spolupracují i na vývoji nadzvukové střely Brahmos. Chystají se proto spolu vyvinout i nový typ stíhaček a transportních letadel. Tématem rozhovorů byla zejména obranná, jaderná a energetická spolupráce.

Indický premiér Módí už před jednáním s Putinem označil Ruskou federaci za spolehlivého přítele, který vždy stál po boku Indie. Rusko a Indie mají blízké vztahy již od dob studené války, kdy byla Moskva klíčovým spojencem Dillí. Putin navíc vyjádřil velkou podporu snaze Indie o získání křesla stálého člena Rady bezpečnosti OSN. Ocenil zejména indickou „vyváženou a zodpovědnou zahraniční politiku“. Obchodní výměna mezi Indií a Ruskem loni činila kolem 10 miliard USD. Nyní jde o obchod století; raketový systém S-400, ruský „korunovační klenot“ je Indie připravena od Ruska koupit za 4,5 miliard USD, celkem Indové investují asi 150 miliard dolarů, jež plánují utratit za modernizaci svých ozbrojených sil…Putin dává své výplaty v rublech do vlastenecké Banky Russia…

Indie oceňuje, že Rusko si počíná velmi obezřetně a pragmaticky; zahájilo totiž přechod na měnu podloženou zlatem a prezident Putin nařídil okamžité zahájení projektu „Dvouhlavý orel“, který, až bude plně zaveden, způsobí, že veškeré dodávky energie se budou hradit ve zlatě, a tím zruší americký dolar jako globální reverzní měnu, což způsobí kolaps ekonomik USA i EU. Projekt „Dvouhlavý orel“ požaduje od Centrální banky Ruské federace, aby zahájila produkci 5rublových zlatých mincí obsahujících 0,1244 trojské unce čistého zlata, o průměru 18mm, s ražbou dvouhlavého orla se štítem a korunou, která se stane světovou alternativou jak k americkému dolaru, tak k euru při obchodování se zásobami energie.

article_photo

Naví Mumbaí – největší bombajská konurbace – souměstí na světě – má mezi 17 miliony obyvatel i tyto dva fešáky… Snímek Břetislav Olšer

Když jsem po půlnoci přilétal do ozářené Bombaje, bylo mi vysvětleno, že toto největší indické město hodně plýtvá elektrickou energií, jelikož má nedaleko atomovou elektrárnu, k tomu však pro mě byla zásadní informace: v Indii je téměř 34 tisíc vysokých škol a univerzit. V roce 1990 to bylo jen 7,5 tisíce. Indický systém vyššího vzdělání je dnes třetí největší na světě, za USA a Čínou. V zemi se vyšší vzdělání velmi cení a vláda je ochotna vkládat do vzdělávacího systému miliardy. To samozřejmě velmi zvyšuje indický potenciál hospodářského růstu a též naději pro BRICS.

article_photo

Rusko by tak mělo prodávat domácí produkty – od zbraní až k plynu a ropě – do zahraničí za rubly a nakupovat zahraniční zboží také za rubly nebo za zlato. Je totiž jasné, že Rusko má druhé největší zásoby zlata na světě – 12 500 tun (více než 400 milionů uncí). Projekt Natalka v Magadanské oblasti je pokládán za jedno z největších ložisek zlata na světě, má 32 milionů uncí prokázaných a pravděpodobné zásoby a celkové zdroje 60 milionů uncí, a zahájil výrobu tento měsíc. Jedna trojská unce odpovídá 31,1 gramům…

Ruská federace se mezitím rozhodlo pro nový finanční systém, jenž by odolal dravcům z Wall Street. Nemělo jiné východisko, když bylo sankcemi „přinuceno“ k vytvoření na dolaru nezávislého systému: Nesmyslný a žárlivý sankční “trest” USA za Krym vlastně jen urychlil záměr prodávat (a kupovat) své produkty a komodity, včetně ropy, za rubly, nikoliv jako dřív za dolary. Putin tento krok už připravoval už dávno; šlo o způsob plateb v rublech zcela nezávislý na dolaru a chráněný před ničivými spekulacemi velkých finančních institucí Západu, jelikož sankce byly uvrženy rovněž na ruské finanční úřady, včetně banky Russia…

article_photo

Russia se proto stala první ruskou bankou, používající výhradně ruský rubl. Před ústředím banky Russia v Pereveděnskem Pěreuloku v Moskvě byl vztyčen obrovitý symbol zlatého rublu, aby „symbolizoval jeho stabilitu a podloženost zlatými rezervami,“ citovala oficiální agentura Itar-Tass činitele banky, kteří jen de facto zužitkovali dávný nápad libyjského vůdce Kaddáfího, co chtěl zavést „Zlatý Dinár“. Rusko by ve své současné fázi vývoje nemělo záviset na cizích měnách; jeho vnitřní zdroje tak míní učinit vlastní ekonomiku nezranitelnou. Lákavá představa, k jejíž realizaci však zbývá ještě dlouhá cesta…

Vladimír Putin také hned učinil symbolický krok, když prohlásil, že své výplaty bude převádět právě do banky Russia, která má tak krásný ruský a vlastenecký název, čímž ji ve snaze nahradit definitivně dolar podpoří i jako její klient. Rusko by mělo prodávat domácí produkty – od zbraní až k plynu a ropě – do zahraničí za rubly a nakupovat zahraniční zboží také za rubly. Jenom takovým obchodem lze plně využít výhod rublu jako zahraniční měny. Sám Putin za tento nový systém už 28. března lobboval na schůzkách s členy Horní komory Dumy a překonával její poslední pochybnosti a nerozhodnost.

article_photo

Velvyslanec Ing. Libor Sečka s dcerkou v Pekingu… Snímek Břetislav Olšer

A máme zde rovněž BRICS – ekonomický a politický protipól USA a EU, které tvoří pět států Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika, vzájemně úzce spolupracují v oblasti ekonomické, politické, ale také ve vojenské. Čína se navíc může stát prvním zahraničních zákazníkem, který koupí nejmodernější ruský systém protivzdušné obrany S-400 Triumf. Ten zatím Moskva předváděla jen na slavnostních přehlídkách. Ale zásadní souhlas s prodejem S-400 Číně již udělil prezident Vladimir Putin, uvedl ruský list Kommersant.

V Pekingu mi velvyslanec ČR Ing. Libor Sečka řekl: “Čína je nesmírně zajímavá, ale rovněž složitá země. Rozhodně však není zemí našeho typu a nemůžeme očekávat, že po tisícileté císařské tradici by se v ní mohla budovat demokracie západního typu. Má zcela jinou filosofii. Podstatný pro Číňany je např. jejich vztah s přírodou, cítí se její součástí; dokonalost lidská je zde kopírována dokonalostí přírodní. Je třeba Čínu vnímat jako příležitost, doslova jako nabíječku pro všechny kolem, tedy i pro Českou republiku. Proč toho nevyužít…?” Omluva Zemanovi; zprostředkoval v Číně obchody za stovky miliard…

article_photo

A proč se nepřipojit hned jako svazek BRICS, co si klade vysoké ekonomické i politické cíle? Společné Rusko-čínské vojenské cvičení, které bylo ukončeno 15. srpna 2013 hovoří o velmi úzké spolupráci těchto velmocí. Jaké jsou dodatečné rezervy MMF, Ruska a Číny? Současné rezervy MMF činí pouhých 400 miliard dolarů. Pro srovnání, rezervy Ruska přesahují 500 miliard dolarů, a rezervy Číny – 3 biliony. Může se stát, že MMF už nebude vůbec potřebný. A fakt, že Rusko bylo vyloučeno z G8, je v této fází jen směšná epizodka… Zatímco Západ usilovně pracuje na odcizení a izolaci Ruska všemi diplomaticky možnými i nemožnými způsoby, Rusko zase zrovna tak usilovně pracuje na posílení svých vazeb s Čínou.

BRICS však nespí na vavřínech. Chce posílit o Indonésii, zemi s čtvrtmiliardovým islámským obyvatelstvem, jež nyní vykazuje největší tempa růstu v Asii. V perspektivě se stane jednou z předních zemí světa, domnívají se mnozí experti. Hlas Ruska píše o možném připojení Indonésie ke společenství BRICS; podíl jejich obyvatel tvoří 40% světové populace a pětinu světového HDP. Těchto pět zemí drží zahraniční měnové rezervy ve celkové výši 3,4 bilionu euro. A to jsou v hledáčku ještě Austrálie, Singapur i Jižní Korea a Malajsie…

article_photo

A co čert nechtěl, už rok je Čína jedničkou v ekonomickém růstu na světě; experti nově nabyté prvenství Číny označují za symbolický moment. Novinář Brett Arends ze serveruMarket Watch připomíná, že vznik světové mocnosti byl vždy spojen s ekonomickým růstem. Velká Británie se stala dílnou světa předtím, než ovládla oceány a naopak ekonomický pokles způsobil i úpadek moci této někdejší koloniální říše. Stejný osud potkal i Španělsko a Francii.  https://vimeo.com/22571895.  Čína v minulých dekádách zažívala dvouciferný růst, a i když se jeho tempo zpomalilo, MMF odhaduje, že ekonomika země v příštích letech nadále poroste kolem 7,4 procenta ročně, americká mezi 2,2 a 3,1 procenta. http://www.rukojmi.cz/clanky/511-pane-rediteli-ct-proc-lzete-koncesionarum-cina-neni-druhou-ale-prvni-ekonomikou-sveta

V roce 2019 by podle odhadů fondu měl hrubý domácí produkt Číny dosáhnout téměř 26,86 bilionu dolarů, kdežto ten americký jen 22,1 bilionu. Podle parity kupní síly je třetí největší ekonomikou ta indická. Následuje Japonsko a Německo. Desítku největších ekonomik uzavírají Rusko, Brazílie, Francie, Indonésie a Velká Británie, která nyní jako Britské společenství národů Commonwealth v čele s královnou Alžbětou II. dala jasně najevo, že skutečnou ekonomickou jedničkou světa je Čína…. A USA už z toho blbnou; americký prezident Obama vyslovil v Bruselu „geniální“ myšlenku o dovozu zemního plynu nikoli plynovody z Ruska, ale tankery z USA.

Trošku si teď hypoteticky lámejme hlavu logikou několika čísel; z Ruska do EU přiteče ročně množství cca 170.000.000.000 m3 zemního plynu. Největší současné existující tankery mají přepravní kapacitu cca 250.000 m3 zemního plynu. Pokud by se tedy toto množství plynu přepravovalo po moři, odpovídalo by to ekvivalentu cca 680.000 tankerů ročně, tedy vykládce cca 2.000 tankerů denně, což odpovídá cca jednomu tankeru každou minutu. Přibližná doba plavby na trase USA-EU a zpět + nakládky a vykládky trvá cca 20 dnů, jeden tanker tedy zvládne na této trase max. cca 18 plaveb za rok. Pro přepravu tohoto množství zemního plynu by tedy bylo nutné postavit flotilu cca 38.000 těchto obřích tankerů… http://www.rukojmi.cz/clanky/742-my-uz-si-i-bez-toho-vaseho-plynu-nejak-poradime-a-ulevi-se-nam-rekl-sms-basnik-palata

A do toho The Wall Street Journal, jenž si vyslechl nadšení pekingské knihkupectví Wang-fu-fing, které již prodávalo memoáry světových osobností mj. Obamy, Thatcherové či Mandely, ale žádná z nich nesahala výší prodeje knihy o Putinovi ani po kotníky. Čínská společnost totiž vzhlíží pouze k silným vůdcům; jestli je lídr slabý a nechá se zastrašovat, národ ho nebude respektovat. Jde hlavně o paralelu Ruska a Západu… A Kreml potřebuje kvůli sankcích čínské zboží, zatímco Čína se neobejde bez ruských energetických zdrojů.

article_photo

Pokrytec Kerry… foto: Reuters…

A tedy se neobejde ani bez Putina, po němž však plivá ukrajinský přeběhlík Jefim Fištejn: „Ohromující přízeň 80 procent není ukazatel popularity Putina, ale společenské degradace po 15 letech režimu osobní moci a postmoderního autoritářství.” Kdo je Fištejn, co se narodil v kyjevské židovské rodině a pak emigroval z Ukrajiny, aby projevoval svoji podbízivost Svobodné Evropě a Chartě 77…? V roce 2005 média kritizovala Fištejnovu obhajobu CIA, když tvrdil, že USA žádné vězně nemučí. Bush ml., Cheney i Riceová věděli o brutálním mučení a libovali si

Resumé? Jefim Fištejn ostře vystupoval v totalitní éře proti komunismu, pracoval pro Američany financovanou stanici Radio Svoboda. Po pádu komunismu se ukázalo, že zřejmě nebojoval za svobodu a demokracii, ale pouze proti komunismu… Navzdory Fištejnovi je Vladimír Putin populární nejenom v Rusku, ale rovněž v nejlidnatější zemi světa Číně, která je svými biliony dolarů devizových zásob největším věřitelem nejen USA a EU, ale dalších desítek zemí planety. “Luna a láska; když nerostou, ubývají,” říká čínské přísloví.

Možná i proto je dnes v Pekingu beznadějně bezkonkurenční prodej knihy čínského spisovatele Čeng Wen – janga o Vladimíru Putinovi „Narozen pro Rusko“. To, že anexe Krymu byla hlavní příčinou toho, že popularita ruského prezidenta Putina vzrostla nedávno na svá historická maxima. Na konci začátku roku dosahovala popularita vládce Kremlu 80 %, což představuje nárůst o 8 % oproti předcházejícímu měsíci, ve kterém došlo k připojení Krymu k Ruské federaci. Velmi názorně presentuje hlavní příčiny oblíbenosti prezidenta Putina následující karikatura z deníku The Moscow Times.

article_photo

USA jsou však u trochu z ruky, proto je nejpragmatičtější globální vztah Angela Merkelová a Vladimír Putin; oba mají ve svých vztazích jasno. Na finále MS ve fotbale v Brazílii se setkali, aby dojednali zásadní věci nejen o Ukrajině a Rusku. Znají se přes čtyřicet roků, Putin byl v NDR agent KGB, dcera pastora Merkelová tamní svazačkou FDJ, proto si oba vzájemně věří; třeba i fakt, že Rusko nemělo nic společného se sestřelením malajsijského boeingu. A od tohoto faktu vzájemné důvěry se odvíjí i politika Německa a Ruska dnes…

Sice oba občas trochu mlží, Angela sem tam udělá na Vladimíra ty, ty, ty, aby CIA neřeklo, ale jinak má skoro jisté členství ve spolku BRICS a jako vrchní akcionářka EU ví, že Ukrajina je pro ni příliš velká přítěž, maximálně jako levná pracovní síla po Západ. Nervy má se Spojenými státy, zvláště poté, kdy se od Snowdena dozvěděla, že jí Američané odposlouchávali telefonáty přímo z jejího mobilu. A tím si to u ní Obama rozlil natrvalo; bude zase kancléřkou a Indie je rovněž oblíbeným německým partnerem…

Inu, tak projde ruskou Dumou návrh, aby byl 7. říjen, kdy se prezident Putin narodil, státním svátkem Dne uctivého člověka… Čína zase krutě porušuje lidská práva; bude mít svoji první vojenskou základnu v zahraničí

Proč se Putin smál sankcím USA; oznámí „plynový zlatý grál“ s ČLR?

USA mají monopol na masakry, Rusko a Čína nesmí svým oponentům zkřivit ani vlásek na hlavě…

Putin na zadním dvorku USA; bude mít základny nejen v bývalém SSSR?

Další komentáře, glosy a ukázky z mých knih na webech olser.cz,http://www.rukojmi.cz/,bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku