Na hranici chudoby

            Nevím jak vás, ale mě tvrzení, že Česko je ohroženo chudobou asi nejméně z okolních států, moc neuspokojuje.

            Data si zase můžete na internetu zkusit zjistit a porovnat. Ale já tato měření beru vždy s rezervou, proto je zde záměrně neuvádím. Opět uvedu jako příklad uváděnou průměrnou mzdu, kterou abnormální většina lidí v mém okolí prostě nemá. Alarmující pro mě také je, že tato abnormální většina nemá ani polovinu uváděné průměrné mzdy.

            Proto vnímám tato tvrzení jako zkreslená a naprosto nic nevypovídající. Také je mi jasné, že nikdo z našich členů vlády chudobou netrpí a zřejmě ani netrpěl, a podle hesla ,,Sytý hladovému nevěří“ se i náležitě chovají.

            Tvrdit, že chudoba je normální a všudypřítomná, a že je tedy i její nárůst normální, mě připadá alibistické a totálně scestné. V tomto případě je mi jedno, jak jsou na tom okolní státy, ale hodnotím pouze nás, jako republiku. Aby nedošlo k dojmu, že jsem naprostý sobec, uvádím, že zachránit celý svět nelze. Určitě my jako malé Česko nenasytíme všechny hladovějící světa, i když se o to můžeme alespoň nějakou měrou snažit. Je mi to jedno v kontextu, kdy odmítám právě to alibistické tvrzení, že jsme na tom ,,ještě dobře“.

Když lezu na vrchol hory, nezáleží mi na tom, kolik lidí to vzdalo a také asi ani na tom, kolik už to dokázalo. Zajímá mě, zda to dokážu já. Stejně tak by mělo představitele vlády zajímat to, jak chudobu zmírnit a jak se zasloužit o to, aby se lidem jejich zemi, které vládnou, dobře vedlo.

Penzisté

Našla jsem na internetu informace z roku 2013, kdy se za chudého aktuálně považují penzisté, jejichž měsíční důchod je nižší než 8 711 Kč. Dva penzisté, kteří žijí spolu v jedné domácnosti, mají určenou hranici chudoby ve výši 1,5 násobku, tedy 13 067 Kč. A je zde i uvedeno, že pokud spolu žijí dva důchodci a pobírající státní důchod, tak jejich měsíční příjem hranici chudoby již překročí…

To jsme tedy v roce 2013… a máme rok 2016. Průzkumem seniorů v mém okolí jsem zjistila, že většina má něco málo přes 9000,- Kč.

Již jsem zde ale i uvedla v některém z mých článků případ, kdy jedné OSVČ profesorce, která je nesmírně vzdělaná a scestovalá, vyměřili důchod 3800,- Kč. A opět upozorňuji na fakt, že generace vyrůstající a žijící v totalitním režimu opravdu nezaznamenala vznikající nebezpečí, když si platila minimum na odvodech.

Dnešní doba je natolik odlišná, že na to ještě mnohé generace svojí naivitou a neschopností vnímat změny všech zákonů, doplatí. Na sociální dávky nemá nárok, má prodat dům… Tak nevím, jak je to vlastně u nás s tou diskriminací… Berte tento příklad jako upozornění na možný dopad, toho, co nás může čekat všechny.

Vrátím se ale k výši důchodu. Pokud jsou náklady na bydlení v malém městském bytě kolem 6000,- Kč a to se držíme při zemi, zbývá nám 3000,- Kč. Na jídlo, oblečení, drogerii, léky, které jsou pro penzisty podstatné a na vše, co si tam chcete doplnit. O nějakém plnohodnotně prožitém stáří, kam se vejde kultura či dovolená, zde nemůže být řeč.

Definice chudoby

            Velmi by mě tedy zajímala definice chudoby pro Českou republiku. Jak je to tedy myšleno. Máme li na jeden rohlík denně, nejsme chudí? Nebo na dva?

Na příčce

            Další zdroj již v roce 2015 uvádí, že na hranici chudoby je již téměř desetina domácností v Česku. Je to málo? A je to pravdivý údaj?

Ve vlastním hodnocení chudoby je tedy ČR v EU na desátém místě. A to za západními státy, tedy před jižními zeměmi.

Medián příjmu

 Další zajímavý údaj vedle již zmíněné průměrné mzdy, je medián příjmu. Ten kdo nemá ani 60 % mediánu příjmu, je tedy chudý. Jedná se o střední hodnotu mzdy, jenž letos ve třetím čtvrtletí dosáhla 22.531 korun. Opět podotýkám, že tuhle mzdu fakt téměř nikdo nemá.

2/3 odpovídají zhruba 13.500 Kč.

Tam už jsme možná na o něco pravdivějším údaji, blížícímu se reálným průměrným mzdám.  

9,7 % lidí je tedy ohroženo chudobou, tedy zhruba 1 000 0000 Čechů.

Velmi obtížně s příjmy vyjde 9,3 % lidí, tedy 960.000 osob.

Zajímavé je, že se uvádí, že pouze 4. z 10. lidí, jimž příjmová chudoba hrozí, má problém s příjmem vyjít.

6 z 10 osob potíže nepociťuje.

Vzhledem k tomu, jak nadnesená čísla jsou např. u minimální mzdy, domýšlím si alarmující pravdivé údaje. Tohle pokládám za velmi střízlivý a optimistický odhad.

Jsme kouzelníci

            Nebudu zde polemizovat nad výší mateřské, či rodičovského příspěvku. Nad tím, jak uživí matka samoživitelka z minimální mzdy 2 děti, když jí otec dětí prostě na ně neplatí a je státem nepostihnutelný, což z praxe známe. Myslím, že výše uvedený příklad na penzistech hovoří za vše.

            Moc se mi líbí tvrzení, že pokud je 10 lidí, kteří žijí od výplaty k výplatě, tak jen 4 z nich mají odvahu si přiznat, že už je to na hranici se uživit. Nevím zda se mám smát, nebo brečet.

            Vyjádření ČSSD a pana Sobotky, kteří zase slibují, že chtějí do roku 2020 výrazně snížit počet lidí, které ohrožuje chudoba a sociální vyloučení, kdy podle nich jde o 100 000 lidských osudů, které se jim podaří v rámci této iniciativy zlepšit, mi zase tak nějak hýbe žlučí.

            Jednak už nevěřím ani za mák žádným řečem, ale přijímám jen hotové činy, kterých je po skromnu, a také mi už fakt nevoní tato líbivá politika, kterou nás krmí naši politici nejen před volbami.

Nějak mi to také nekoresponduje s množstvím přijímaných uprchlíků, které bychom měli akceptovat.

Největší kouzelníci zřejmě sedí v naší vládě.

S hlavou v dlaních se hrozím zítřka. Absolutně jsem si v době, kdy jsem přivedla na svět potomka nemyslela, že mu nedám ani to, co jsem měla já, což reálně v této chvíli hrozí.