Rodina je základ státu

                Tento termín, je známý z totalitního režimu. Je brán jako, komunistické heslo. Je v něm ale hluboká pravda.

                Je potřeba obnovit etickou výchovu a morální zásady. Vysvětlit co je úcta k autoritě, ke starším osobám a jejich zkušenostem, která naprosto vymizela. Je třeba obnovit funkci rodiny, zázemí, na které se mohou spolehnout děti, kam se mohou s důvěrou vracet partneři k sobě.

                Pokud k tomu nebudou papíry, tzn. nutně tedy nebude svatba, i přes to je nutné, aby se obnovila podstata rodiny a její funkčnosti.

                Je nutné si uvědomit, že doba je tak stresující a plná zvratů, nedostatečných pevných prvků, v podobě jistoty práce, jistoty možnosti splácet hypotéku a mít co dát k večeři vlastním dětem, že není možné podceňovat potřebu zázemí.

Držet při sobě

                Rodina musí držet při sobě, jinak v této době nepřežijeme. Kamarádství se moc nenosí. Mladou generaci to ta naše nějak zapomněla naučit. Možná z euforie polistopadových událostí, z vidiny, že jim dáme to, co jsme neměli. Navíc i ve školství etické zásady a morálka vymizela. Tohle se prostě nepředává a neučí.

                Všichni mají co dělat, aby si zachránili vlastní krk. Jsme nuceni k výkonu a ostrým loktům a do toho se moc kamarádství nevejde. Opět další důvod pro obnovení rodiny. Ta musí držet při sobě a bezpodmínečně fungovat. Pokud se společně nezasadíme o to, aby se znovu obnovil tradiční model rodiny, nastane obrovský úpadek společnosti.

Každý musí začít u sebe. Opět je to tady. Bez toho to nejde. Tisíckrát omílaná písnička, která je pravdou. V poslední době jsem téměř denně vzhlížela tam nahoru, s omluvou babičce a dědečkovi, za to jak jsem jim křivdila, a myslela si, že nemají pravdu. Měli ji naprosto ve všem.

Vzpomínám si, že dědeček v listopadové době řekl, že obchody budou narvané zbožím a my na ně nebudeme mít. Ano už je to tady. Na technologické výstřelky prostě nemáme. Po zaplacení nákladů na bydlení, oblečení, obědů a pomůcek pro děti, nám na to z našich snižujících se platů prostě nezbývá.

Mládí je nespoutané a má pocit, že vše je snadné a proveditelné. Přes nedostatek zkušeností a informací si mnohdy nevidí na špičku nosu. Na druhé straně si ale zase dovolí udělat věci, na které už v pozdějším věku nemá odvahu riskovat. Je to přirozený koloběh života a netřeba se tím až tak stresovat. Rodinu, s jejími hodnotami ale obnovit musíme.

Komunismus se nám nezdál, kapitalismus jsme nechtěli, nevěděli jsme přesně, co chceme a neuměli jsme si to ani představit. Teď kapitalismus máme. A nestačíme se divit. Stýská se mi. Po té staré a klidné době. Nevím úplně přesně co s tím. Některé věci jsou mi ale jasné.

Úcta ke starším a jejich zkušenostem

Když chceš změnit svět, změň sebe. Tam to začíná. U etiky a morálních zásad, vzájemné tolerance a již zmíněné úctě k autoritám a starším zkušeným lidem.

 Na ,,gruntě“ tedy na statku, vždy vládl starý sedlák a mnohdy předával synovi velení, až mu bylo třeba 50 let, někdy až na smrtelné posteli. Už to chápu. Dřív na to neměl zkušenosti. Mladistvou nerozvážností by mohl přijít o vše, co předkové budovali. Už mi to konečně doklaplo. Úcta ke starším by se měla obnovit k první řadě.

Všichni hledají mladé a flexibilní… Vycucnuté je po pár letech vyhodí na dlažbu a berou čerstvý zdroj. Na tom se ale nedá stavět donekonečna. Chybí tomu řád, zkušenost a zadní kolečka. Ekonomický růst není nekonečný. Padesát knoflíků na kabátě za vteřinu prostě nezapnete. Má to i konec, limit a s tím je třeba počítat.

Pro lidi ve středním věku už práce není, pro lidi v předdůchodovém věku už máme jen podřadné práce. Není to normální, není to fér, není to rozumné a není to ani etické či demokratické. Nechápu, kam se poděla přirozená moudrost a zdravý selský rozum.

Rodina je základ státu. Je jedno, jestli máte na vánoce rybu a bramborový salát, nebo obnovíte houbového kubu a vánočku. Nebo si vymyslíte vlastní vegetariánské menu. Hlavní je se sejít jako rodina a držet při sobě. Klidně bez dárků. Tím hlavním darem je držet pospolu.

Letos se nám to povedlo a sešli jsme se ve větším rodinném kruhu. Podařilo se nám dostat v jeden moment spolu s babičkou do jedné restaurace všechny děti a vnoučata i s jejich partnery. Neznám lepší vánoční dárek. Bylo to tak úžasné. Tak moc jsem si letošní vánoce bez dárků užila. Jak moc úžasné to muselo být pro babičku, jenž má o 26 let obdivuhodných zkušeností víc než já.