Prelát Halík pokračuje v předvolební kampani na prezidenta ČR…

Prelát Halík pokračuje v předvolební kampani na prezidenta ČR…
„Odpor vůči komunistickému režimu lze rozdělit na tři okruhy – náboženský, politických disidentů a rozsáhlý disent kulturní,“ uvedl Halík a vzpomínal na sestavení tzv. podzemní církve a na “svůj” odpor proti komunismu brigád BSP.

Replika ze setkání dvou neznámějších představitelů české katolické církve v Arcibiskupském paláci v Praze pro pořad ČT2 měla své dřívější vnitřní pnutí od chvíle, co kardinál Duka vyjádřil zdrženlivější postoj k přijímání běženců a odsloužil mši za prezidenta republiky Miloše Zemana, Halík do kamery České televize znechuceně hovořil o tom, že se nejvyšší představitel českých katolíků stal “ozdobným oleandrem moci”. (Oleandr obecný (Nerium oleander) je dekorativní keř…)

Tomáš Halík, prelát Jeho Svatosti – Monsignor 2. stupně, totiž zahájil svoji předvolební kampaň na prezidenta ČR v roce 2018 a jeho řeč dle toho taktéž vypadala: „Jsem hluboce otřesen stavem české společnosti. Tomu, jak se některým demagogům včetně prezidenta republiky podařilo morálně zkazit klima v naší společnosti,“ řekl a myslel si, že hysterie panující kolem uprchlíků je zbytečná.

“Aby mohl člověk dobře naplnit svá demokratická práva, musí být v tomto ohledu řádně vzdělán. Jinak se otevírají dveře barbarství,“ varoval teolog. Tyranie většiny není totéž jako demokracie. „Jak víme, většina se většinou mýlí,“ varoval. Proto také dle preláta Halíka potřebujeme intelektuální elity, které by měly spolupracovat s mocenskými elitami. Dnes bohužel prý vidíme něco jiného. Politické elity nestojí ani tak o dialog jako spíše jen o potlesk. Ukazuje se to už na tom, jak prezident Miloš Zeman odmítá jmenovat profesory. To podle Halíka rozhodně není dobrý signál do společnosti… Jací budou tři noví profesoři; návrh na milion z KB, hlavní ideolog politické správy ČSLA či „Agent“ StB…?

Kdo vlastně je Tomáš Halík, nositel Templetonovy ceny pro žijící osoby, které se zasloužily o přínos na poli „pokroku ve výzkumu a objevech týkajících se duchovních skutečností“? Vystudoval sociologii a filosofii na FF UK v Praze, do roku 1968 byl členem výboru ČSM, později členem komise ZV ROH pro socialistickou soutěž. V letech 1972–1975 působil jako podnikový psycholog a sociolog v podniku Chemoprojekt; soutěžil o titul Brigády socialistické práce československo-sovětského přátelství, dnes dle něj brigády práce asi imperialistické.

Zopakujme si jeho curriculum vitae a pochopíme vše; podle kádrových materiálů projevoval v pracovní a odborné oblasti angažovanost za realizaci politiky KSČ, čímž měl dle jeho výše vyřčených slov vyvíjet “odpor” vůči komunismu, byť byl ochotný a svědomitý, měl velmi dobrý vztah k lidem a v kolektivu byl oblíben. Patřil k zakládajícím členům Ekumenického hnutí inteligence a studentů a Díla koncilové obnovy. V roce 1978 měl být tajně vysvěcen biskupem Aufderbeckem v Erfurtu na katolického kněze. V letech 1980–1982 absolvoval dvouleté studium stranického vzdělávání k otázkám světonázorové výchovy a v roce 1981 absolvoval v NDR nástavbový kurs pro instruktory sociálně psychologického výcviku.

Odmítl též podepsat Chartu 77. Státní bezpečnost jej vedla jako kandidáta tajné spolupráce (KTS) pod krycím jménem Kazatel. Dne 17. června 1982 odmítl nabídku StB ke spolupráci. Halíkův svazek byl 6. prosince 1989 zásluhou Václava Havla zničen a zbylo z něj jen torzo. V roce 1984 získal atestaci z psychologie a působil jako psycholog na Institutu Ministerstva průmyslu, byl rovněž psychoterapeut pro drogově závislé na Protialkoholním oddělení Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice UK. České křesťanské akademie (ČKA) ho nedávno zvolila na další 6leté funkční období prezidentem ČKA; tuto funkci zastává již od roku 1990. Holt, prezidentování je jeho hobby, má je zkrátka ve svých genech…
A získal rovněž zmíněnou Templetonovu cenu; výše finanční odměny je uzpůsobena tak, aby v daném roce převyšovala částku pro jednotlivé kategorie Nobelovy ceny, když Templeton kritizoval „duchovní nevšímavost“ Nobelových cen a chtěl tak ilustrovat přesvědčení, že nejdůležitějšího pokroku se nedosahuje čistou vědou, ale harmonií vědy a náboženství. Templetonova cena je druhou nejvyšší finanční částku pro jednotlivce udělovanou filantropickou organizací. V roce 2014 výše prémie činila 1 100 000 liber šterlinků – 1 libra cca 35,2 Kč. Kdoví, co by pan Templeton řekl na mazané sestry Voršilky a jejich chucpe byznys s Národním divadlem v Praze, kdy podvodně provozní budovu ND restituovaly, poté prodaly a teď ji chtějí zase zpátky, což je v podstatě princip mnohých církevních restitucí… http://eportal.parlamentnilisty.cz/Articles/7090-tak-tahle-fotka-vas-absolutne-rozseka-je-na-ni-halik-a-.aspx

Není to tak dávno, co dostal Tomáš Halík další cenu, tentokrát za nejlepší teologickou knihu od jedné rakouské nadace, tvořené jeho názorovými souputníky, a odpovídal pro internetový magazín Christnet (22.8.2011) na otázku, jaký význam má tato cena pro něho. Mimo jiné tehdy pravil: „…Upřímně řečeno, věděl jsem, že nepíšu špatné knihy a že si pravděpodobně najdou hodně inteligentních čtenářů doma i v zahraničí… Nevede mne to k pýše: umění psát a přemýšlet je charisma, které je člověku dáno k službě druhým; darem se člověk nemůže pyšnit (sic!)… Navíc pýchou člověk hloupne a já si ve svém povolání nemohu dovolit luxus sebespokojené hlouposti,“ – uzavřel svou odpověď.
Po „Velkém listopadu“ se snažil získat co největší vliv na směřování české katolické církve. O přímém zapojení do politického života tehdy ještě neuvažoval. Podle svědectví jemu tehdy blízkých osob neustále zkoumal, kdo co ví o jeho minulosti. Pro nové vedení církve byl podezřelý ze spolupráce s StB, ale podobných podezření bylo všude kolem tolik, že mu v tomto ohledu nakonec nikdo příliš pozornosti nevěnoval. Vzal tedy svou kariéru jinudy. Stal se generálním sekretářem České biskupské konference, spoluzakladatelem České křesťanské akademie a začal vyučovat na Katolické teologické fakultě UK v Praze.

Ovšem metodami typicky „halíkovskými“. Nevybíravým způsobem se pokoušel zdiskreditovat (jako psychicky nemocného)  konzervativně smýšlejícího děkana fakulty Václava Wolfa, jenž Halíkovým reformisticko-modernistickým snahám nepřál a stál mu v cestě. První pokus o Wolfovo sesazení se Halíkovi ještě nezdařil, ten druhý (vedený v jeho zastoupení kardinálem Vlkem) již ano. Poté Halík fakultu opustil a odešel i z pozice generálního sekretáře ČBK. A nyní střídá tréninkové tábory, kde si masíruje svaly, aby byl úspěšný v prezidentských volbách 2018…

Zatím ale marnost nad marnost; po dvou letech a osmi měsících po nástupu do prezidentského úřadu hodnotí Miloše Zemana v souhrnu kladně 67,2% dotázaných obyvatel ČR. Aktuálně dosahuje za dobu svého působení v pozici prezidenta ČR největší podpory. Za vším hledejjeho jednoznačný postoj k uprchlické krizi, který kladně přijímá v souhrnu 72,3% dotázaných. A to je síla, s níž toho asi pan prelát moc nenačiní. Ani partička tzv. spiknutí kokotů. Pozor, nejde o žádnou novou Zemanovskou vulgaritu, naopak; pražská kavárna kokotů se dme pýchou…
Luděk Sekyra a spol. instalovali loni v Oxfordu zahradní nábytek od nedávno zesnulého Bořka Šípka a otevřeli tzv. Sekyrův dům. Z dění kolem této slávy několik níže uvedených fotografií. autora, jenž nechce být jmenován…

Jde o knihu, která je pouze poslední částí “Kokotí trilogie”; sepsal ji prý kdesi v Americe dříve urolog, nyní psychiatr, skrytý pod agresivním pseudonymem MUDr. X. Crement. Toho času pobývá snad v jakémsi podzemním sanatoriu. Zcela se vyčerpal a nervově zhroutil; možná proto, že jeho krycí příjmení zní jako “excrement”… Skvěle to popsal ve své recenzi na BL Radek Mokrý, když hovoří o Kokotím spiknutí a dodává, že Kokotismus je léčitelný. Pokud se chcete zachránit, vybízí; přispějte do fondu vznikající “Dekokotizační jednotky”…

Kokotské chování by se dalo definovat jako nepředvídatelné jednání, spojené se sdělováním evidentních pitomostí, na nichž člověk trvá. Publicistka Lucie Sulovská napsala nedávno na facebooku úvahu o prezidentu republiky Zemanovi: „je zajímavé, jak Miloš Zeman neztrácí body u veřejnosti v nějakých ideových záležitostech (pár procent té jeho “kavárny” to nevytrhne), ale kvůli naprostým hloupostem. Kvůli provokacím, ostudám, kvůli potřebě “všem to nandat”, “pomstít se” intelektuálům, voličům knížete, neschopnosti přiznat chybu, vyjádřit třeba i minimální pokoru. Kvůli relativním malichernostem jako Mynářova prověrka nebo Peroutkův článek.“ V závěru se řečnicky zeptala: Proč se prezident chová jako kokot? Jinak řečeno, když se provokace stává účelem samým o sobě, proměňuje se v kokotismus…

Monsignore Halík však jen vypadá jako svatořečený, tedy mrtvolně, ve skutečnosti nemá pro hříšné projevy zloby a nenávisti daleko. Včera v ČT prohlásil, že člověk koná jen zlo. To snad není známka “kokotismu”? A když uslyší jméno Miloš Zeman, vyplaví se z něho přímo ďábelský adrenalin; tvrdí o něm s nefalšovanou křesťanskou láskou: