Zbraně pro děti

Zbraně pro děti

Tenhle nadpis mě šokoval asi stejně jako vás.

Přečetla jsem si jej v metru. Tedy tištěných novinách Metro.

Bezpečnostní expert a bývalý šéf Národního úřadu pro vyzbrojování Jaroslav Štefec, je přesvědčený o tom, že se zbraněmi by se měly učit ve školách zacházet i děti. V pořadu Kauza dne vysvětloval, proč je to důležité.

Stejně tak, jako chodí děti na hřiště, kde se učí znát pravidla silničního provozu, by si měly prostě osahat zbraně a učit se s nimi zacházet. To vše v rámci školní výchovy.

Co si myslíte vy?

Jistou logiku to má.

Myslíte si, že to je správné?

Nebo jste toho názoru, že zbraně do rukou dětí prostě nepatří?

Bere jim to asi jistou naivitu a bezstarostnost. Na druhé straně, děti ještě neumí posoudit důsledky činů druhých a důsledky činů svých. Od toho jsme tu my, abychom je to naučili.

Vezme jim to iluze?

Obohatí je to?

Bude to pro ně varováním?

Nebo toho zneužijí?

Je to téma víc než kontroverzní. Bude mít opět spoustu příznivců i odpůrců.

Bude to stejně rozporované téma jako sexuální výchova.

Budou se psát petice proti a zase se to nakonec zavede.

Máte pocit, že to souvisí s přijímáním uprchlíků v EU a se zesilujícím policejním dohledem?

Alespoň podvědomě?

Nebo to s tím ale vůbec nesouvisí?

Můj názor je ten, že ještě než dáme dětem či studentům do rukou zbraně a než jsme jim vůbec zavedli sexuální výchovu, tak jsme je měli učit slušnému chování.

Měla by se vyučovat etika chování. Tak, aby studenti věděli co je úcta k autoritám, k rodičům, ke starým lidem a k pedagogům. A v neposlední míře vzájemná úcta ke spolužákům a k sobě samotným.

Aby věděli, že po chodníku, po schodech a přes přechod se chodí vpravo. To mám pocit, že už neví nikdo.

Že se první z místnosti vychází a pak teprve se vchází, a že to je logické, protože pak se nás víc vejde dovnitř.

Že je slušné podržet ženě dveře, pustit staršího sednout, nebo taky těhotnou ženu.

Že je nádherné ženě pomoci do kabátu a přisunout jí židli. Ženy milují galantní muže.

Naučit je spolupracovat a vzájemně si pomáhat. Ne jenom dravě a bezohledně soutěžit a rvát se na vrchol a dopředu.

Aby věděli co je morálka a zodpovědnost.

Aby se naučili žít tak, že se na konci života nebudou za své činy muset stydět a nebude je tížit špatné svědomí.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru
Tvorba webových stránek: Webklient