Důchod jako hudba minulosti

Patříme ještě stále k těm generacím, které mají představu o tom, co je důchod a také počítají s tím, že se do něj propracují a nějaký důchod v podobě finanční částky také dostanou. Možná o pár generací dál se jedinci již budou muset smířit s tím, že žádné důchody nebudou a také jim to již možná nebude divné. My jsme ale zatím vesměs všechno generace, které připadá dost hrozná představa, že by žádný důchod nedostaly.

Vláda mluví o tom, že by měli lidé do důchodu odcházet v 65 nebo 67 letech tak, aby strávili v penzi asi čtvrtinu života. Ekonomka a ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová ale varuje, že to, co slibuje naše vláda, není vůbec možné. Vláda podle ní jen prostě nemá odvahu mluvit o problému otevřeně a vyložit karty na stůl.

Odkaz na článek

Důchod v 65 letech? Zapomeňte, říká ekonomka a mluví až o 81 letech. A přidává jednu dobrou radu

V podstatě poukazuje na skutečnost, že prohlášení vlády se nezakládá na žádném rozumném výpočtu a není podloženo žádnými skutečnými fakty.  Přehodnocení podle aktuálních demografických údajů prostě neproběhlo a hranice odchodu do důchodu v 65 až 67 letech bylo pouhé plácnutí do větru.

Musím říct, že když vidím, jak jsou na tom moji rodiče a rodiče mých známých v 65 letech, nedovedu si představit, že v té době budeme ještě na plný úvazek pracovat a že toho budeme schopni. Také si nedovedu představit, že pro nás bude práce a že nás bude chtít nějaký člověk se silným sociálním cítěním ještě vůbec zaměstnat…

Vzhledem k faktu, že se rodí čím dál míň dětí, populace stárne, důchodová reforma ještě neproběhla a důchodový fond zeje prázdnotou, nebude nám asi ani z čeho důchody vyplácet. To všechno, co nám zde po kapkách vláda servíruje, je tedy jen čiré zoufalství a lhaní lidem.

Věk 65 let nebyl stanoven tak, že by se naši zákonodárci podívali, kolik asi bude důchodců a kolik bude aktivních lidí, jaké budou důchody a jaké budou odvody do systému, a z toho by jim vyšlo nějaké číslo, které by nám sdělili. Tedy to, že v systému bude tolik peněz, aby mohli lidé odcházet do důchodu už v 65 letech. Pravdou je, že nejsou peníze na důchody, protože se tak nějak rozkradly, tak se na to lidi tak pomalinku připravují a nenápadně se posouvá hranice odchodu do důchodu.

Nedovedu si představit, kolik lidí skončí na ulici bez prostředků. Jak to tady bude vypadat. A kde je tady v tomto případě, lidskost, ohleduplnost, tolerance, humanita, morální povinnost postarat se o bližního… třeba taková, jakou dnes máme podle EU věnovat uprchlíkům. Říkejme si tomu, jak chceme. Pokud ale máme sami problémů na rozdávání, není možné si naložit na záda další pytel.

Návrh Ministerstva práce, kdy má být hranice odchodu do důchodu v 65 letech, opírající se o průměrné dožití vzhledem k prodlužování života a fakt, že by měl člověk trávit v důchodu čtvrtinu života, mi nějak nesedí. Opravdu znáte někoho, kdo se dožil 98 let? Nebo jinak, znáte jich mnoho? A jak kvalitní byl jejich život po dovršení 65 let? Tedy v té údajné třetí třetině života?

Problém spočívá v tom, že v systému nebude tolik peněz, aby lidé mohli odcházet do penze tak brzy. Takže pokud tedy půjdeme do důchodu v 81 letech, jak se v článku píše, pokud se tedy toho dožijeme a neumřeme do té doby na stáří, hlady jako nezaměstnaní, nebo hrůzou z budoucnosti, dostaneme směšnou rentu, nepokrývající ani obnos na nuzné jídlo.

Dobrá rada nad zlato, tedy včasná kumulace majetku, který je možno v důchodu rozprodávat a z výtěžku financovat život, je již dnes pro některé generace dost neproveditelná.

Musím říct, že se snažím nemyslet dál jak do zítřka. Netuším, zda se mám modlit za to, abych se radši moc vysokého věku nedožila. Nějak mi totiž není jasné, z čeho teď všichni, co kolem sebe vidím, budou kumulovat majetky, co budou rozprodávat a z čeho budeme všichni žít… Jsem realista. A opravdu mi dost krutě dochází, že důchod je hudba minulosti.