Primárky amerických prezidentských voleb 2016 v New Yorku: Donald Trump získal 60,5 procent hlasů a jeho největší soupeř Ted Cruz jen necelých 15. Clintonová “brala” 57,9 procent, pro Sanderse hlasovalo 42,1 procent demokratických voličů. Kdo rozhodne? Závěrečný konvent, nebo snad Židé…?
Signifikantní fakta: Republikán Donald Trump odevzdal svůj hlas ve volebním středisku, které bylo umístěno promyšleně v synagóze v centrálním Manhattanu. Pokusme se předvídat dle možná iluzorního vzorce z Obamovy volby, když byl zvolen poprvé do čela nejmocnější země světa s naprostou převahou bělošských voličů, poprvé v její historii jako černoch, jehož vztah křesťana inklinuje jak k židovství, tak k islámu – Barack i Hussein…. Bylo to nevídané a jedinečné, když se světová mocnost number one s Ku klux klanem, veřejným lynčováním a rasovou nenávistí formálně oprostila od svých předpotopních předsudků a dala důvěru jednomu z „negrů“, pocházející z devíti nevlastních sourozenců…
Poprvé se stal Obama prezidentem v roce 2008, kdy porazil republikána Johna McCaina, v dubnu 2011 oznámil Mitt Romney, bývalý guvernér státu Massachusetts, že se bude znovu ucházet o nominaci Republikánské strany jako kandidát do prezidentských voleb proti Baracku Obamovi. Pak se 17. října 2012 střetli v televizní debatě, kdy si Obama definitivně potvrdil svůj další pobyt v Bílém domě, čímž si můžeme odpovědět na otázku, jak se volí prezidenti Spojených států, aneb iluze bílých voličů, že o něčem rozhodují? Jsou televizní duely jen pro pobavení diváků, reality show a nic víc…?
V USA (přes 312 mil. obyv.) je z dvou set milionů anglicky mluvících bělochů přes šest milionů Židů, kteří se hlásí ke své víře. Dále jsou zde miliony konvertovaných Židů, nebo Židů, kteří mají jednoho z rodičů Žida a druhého nežida nebo jednoho z prarodičů Žida. Celkem tedy žije v USA dvanáct milionů takových Židů, kteří se ve volebních průzkumech počítají za bělochy; tedy šest procent. Koluje též zvěst, že představitelé amerických kehiil (židovských obcí) dostali doporučení jít k volbám a dát hlas Obamovi, jehož budou volit také “všichni svobodní zednáři a jejich rodinní příslušníci, jak rozhodli velmistři svých lóží”. Údajných zednářů mají být čtyři miliony, s manželkami osm milionů, takže všichni američtí “svobodní zednáři” jsou rovněž anglicky mluvící běloši…
New York… Snímek Břetislav Olšer
Možná; jedna paní povídala, anebo rovněž. že “na každém šprochu pravdy trochu..” Zkrátka bez Židů, co podporují přistěhovalectví, multikulturalismus, údajná práva menšin a práv homosexuálů či feminismus, by prý nebyl zvolen Obama. To všechno měly být tajné zbraně jeho příznivců. Vše Židé rozpoutali již v roce 1913, kdy kongres založil Federální rezervní systém (FED) tedy americkou centrální banku, která je zcela v rukou Židů, jež tak prostřednictvím FED defacto řídí americkou ekonomiku.
V roce 1945 nastoupil k moci první židovský president Harry Spencer Trumann, který se původně jmenoval Harry Solomon Treumann, ale před vstupem do politiky takticky konvertoval ke křesťanství včetně pozměnění svého jména. Židé jsou od těch dob pro každého prezidenta USA na prvním místě. Neposlechl jen J. F. Kennedy…
Dnes je zde další americké volební show, republikán kontra demokratka; Trump-Clintonová, jež se svým manželem, bývalým prezidentem Billem Clintonem hlasovala ve svém bydlišti v příměstské obci Chappaqua severně od New Yorku. Exministryně zahraničí, která stát New York dvakrát zastupovala v Senátu amerického Kongresu, doufala v podporu silné newyorské černošské menšiny i všech ostatních obyvatel největšího amerického města, kde má Demokratická strana tradičně silný vliv. Obyvatelé New Yorku tvoří zhruba polovinu všech občanů stejnojmenného státu.
Hillary Clintonová tedy získala v New Yorku cca 58 hlasů a pořád má největší má šanci stát se první ženou v Bílém domě, (po Monice Lewinské). A svým voličům poděkovala slovy, že ona miluje New York, New Yorku že zase miluje ji. Ovšem, je tady několik čmouh na jejím muži Billovi, nejen pro jeho sexuální aféru se stážistkou Monikou Lewinskou, ale hlavně pro jeho malér, když neprozíravě ututlal první velký teroristický čin islamistů na newyorské Obchodní centrum. Opravdu Clintonové tak milovali svůj New York, že ho nechali napospas teroristům?
Ráno 26. února 1993 žlutá dodávka Ford vjela na Manhattan. Řídil ji Mohammed Salameh, ilegální imigrant s vadou zraku – viděl natolik špatně, že musel skládat zkoušku na řidičský průkaz v New Jersey čtyřikrát. (Ilegální imigrant může získat v USA řidičský průkaz, protože u zkoušek nepotřebuje žádný doklad. Tato svoboda usnadňuje život těm, kdo do USA přicházejí pracovat bez náležitých dokladů – bohužel i teroristům…)
Automobil byl naložen sedmi sty kilogramy dusičnanu amonného, třemi nádržemi vodíku, čtyřmi válci nitroglycerinu a dalšími náležitostmi, včetně zápalných šňůr, a doprovázel ho únikový vůz, který řídil Mahmud Abouhalima. Krátce po poledni teroristé zaparkovali dodávku asi 30 metrů pod povrchem země v garáži severní věže WTC – toto místo si pečlivě vybrali poblíž jižní zdi, protože měli v úmyslu využít geometrii mrakodrapu pro svůj cíl. Bomba, která 26. února 1993 explodovala ve 12 hodin 17 minut 37 sekund, zabila šest lidí a více než tisíc jich zranila. Celou akci financovala teroristická skupina Al-Káida.
Chris Stevens, americký velvyslanec v Libyi, zemřel v září po útoku místních teroristů. Svůj díl odpovědnosti za jeho skon však nesou i americké úřady, které bezpečnostní situaci v libyjském Benghází hrubě podcenily, včetně tehdejší ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová.
I když atentát napáchal relativně malé škody, americká společnost byla otřesena. Kdyby mohla nahlédnout do budoucnosti a přehrát si události 11. září 2001, byla by zděšená ještě víc. Velikost atentátu samozřejmě podnítila k chvatné činnosti všechny americké bezpečnostní složky, které krátce poté slavily úspěch. Pozdě však bycha honit. Strůjci atentátu byli sice do konce roku 1994 zatčeni a každý z nich byl odsouzen k 240 letům vězení, ovšem americké spravedlnosti unikl strůjce bomby Abdul Rahman Yasin, jenž byl později spojován i s dalším, tentokrát rozsáhlejším útokem na Světové obchodní centrum ze dne 11. září. Dnes je jedním z deseti nejhledanějších teroristů světa; vypsaná suma za jeho hlavu činí 119 milionů Kč…
Teroristům se tedy útok nepodařil, jak očekávali – cílem bylo narušit statiku základů, aby se severní věž skácela a vzala při pádu s sebou i jižní věž. Podle pozdějších analýz by bývalo stačilo, aby dodávka explodovala jen o několik metrů dál – maličkost, která měla za následek, že válka proti terorismu začala až o osm a půl roku později za následujícího prezidenta George W. Bushe. Kdo hrozbu terorismu podcenil a proč? Byl to tehdy nový prezident Bill Clinton, který si připravoval důležitý projev. Měl v úmyslu ohlásit detaily svého ambiciózního programu oživení americké ekonomiky. Zpráva o útoku na WTC ho od plánu nepříjemně vyrušila. Nejprve dokonce nechtěl ani slyšet, že jde o bombový útok, byť to moc dobře věděl…http://www.totalmag.cz/spolecnost/43-udalosti/1358-1993-bombovy-utok-na-world-trade-center.html
Ve svém projevu proto nezmínil slovo terorismus, ale pouze explozi ve Světovém obchodním centru jako neštěstí na úrovni přírodní katastrofy,třeba jako nějaké tornádo či hurikán. Nezmínil se tedy o teroristickém útoku, použil pouze slovo „tragédie“. Zmínku o explozi ukončil slovy: „V rámci vyšetřování učiníme všechna opatření, která jsou v silách federálního vyšetřovacího aparátu.“ To bylo klíčové a děsivě chybné rozhodnutí, které nakonec bylo kontraproduktivní a mělo zásadní negativní vliv v oblasti politiky, vojenství i ekonomiky; navíc nadcházející náklady s ním spojené byly katastrofální..
Clintonova kariéristická ambice lze srovnat s dalším alibistickým výrokem tvůrce perestrojky a glasnosti Michaila Gorbačova; na havárii AE Černobyl totiž Moskva zareagovala až za tři týdny. Tovaryšť Gorbačov v rámci “glasnosti” mlčel jako hrob, aby nakonec pronesl 14. května 1986 srdceryvný proslov: “Potkala nás tragédie, nehoda na jaderné elektrárně Černobyl. Způsobilo to bolest mnoha sovětským lidem a vyvolalo paniku v zahraničí…”
Bude to už patnáct roků od děsivé tragédie na Manhattanu z 11. září 2001, kdy rozbouřil Spojené státy požadavek vznesený newyorským imámem Feisalem Abdulem Raufem na umístění muslimského centra a mešity nedaleko Ground Zero, tedy místa, kde se v době teroristických útoků na New York zřítilo Světové obchodní centrum. Drtivá většina Američanů takový plán považovalo za znesvěcení památky téměř tří tisíců nevinných obětí. Jen necelých třicet procent ho dodnes považuje za akt smíření včetně Bushe i Baracka Husseina Obamy, kterého většina Američanů považuje za muslima, rovněž podpořil stavbu mešity na Manhattanu. Zapomněl Husssein Obama na 11. září 2001 a svoji lásku k islámu…?
Trumpovi stejně jako mně Dvojčata schází, mešita na Manhattanu v jejich blízkosti by byla jen zneuctěním na tří tisíce obětí islamistického terorismu… Snímek Břetislav Olšer
Mešita měla stát jen dva bloky od místa, kde bývaly budovy Světového obchodního centra. Naštěstí ještě existují muži činu, jímž se stal současný kandidát na prezidenta USA Donald Trump, který ve snaze ukončit vášnivou diskusi kolem plánu postavit islámské centrum poblíž někdejšího newyorského Světového obchodního centra navrhl odkoupení budovy určené na tento projekt; napsal dopis příslušnému investorovi a navrhl, že za budovu na dolním Manhattanu, dva bloky od Ground Zero, zaplatí o 25 procent víc, než kolik objekt původně stál. Budova byla údajně prodaná za přibližně pět miliónů dolarů, necelých sto miliónů korun…
Vraťme se však do horké současnosti, v níž může nakonec obří americká volební pouť se všemi atrakcemi, co k ní patří, skončit faux pas, tedy závěrečným konventem, v němž jsou delegáti, kteří mají právo rozdávat své hlasy dle svého zvážení, resp. nejsou již vázáni svojí stranické příslušnosti, čímž veškeré primárky a jiné televizní cirkusy se mohou jít v podstatě nejen hypoteticky klouzat i se svými volebními preferencemi…
Lapidárně řečeno; delegáti zkrátka řeknou, že na sjezdu budou hlasovat podle svého svědomí a nikoli podle toho, k čemu je zavazuje slib své místní organizaci. Ať se to milovníkům americké demokracie líbí nebo ne, jde o vnitrostranické tradice a tradiční procedury, které nejsou ani přezkoumatelné hrdým anglosaským právem, natož soudem…
Inu, lži a podvody se nevyhnuly ani desítkám předvolebních show a kabaretů v USA, kde jen v New Yorku nebylo k volbám připuštěno na sto dvacet tisíc voličů; údajně proto, že byli vyškrtnuti, jelikož už dlouho nebyli u voleb. A to jsem si jako naivní blbec myslel, že když je někomu přiznáno volební právo, že je to automaticky napořád pokud žije a je svéprávný…
Foto: Reuters…
https://udalosti.signaly.cz/1302/atentat-na-dvojcata
Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-