Od výplaty k výplatě

Statistické výzkumy dokládají, že si sice více než polovina Čechů si pravidelně každý měsíc odloží nějaké peníze stranou, ale je to tak malá částka, která je v tíživé životní situaci jako je i třeba ztráta zaměstnání nezachrání.

V celkovém průměru spoříme 1700,- Kč měsíčně. Nejnižší částku z okolních států. Více než půlka z nás si nedává stranou ani 1000,- Kč. A pokud už víme, jak se tvoří průměry, třeba jako průměrná mzda, kterou má málokdo, můžeme si o tom průměru myslet svoje.

Pětina lidí v průběhu měsíce utratí vše, co vydělá. Buď neumí hospodařit, nebo je jejich příjem tak nízký, že jim ani nezbude nic jiného.

Zmíněná čísla dokládá mezinárodní průzkum agentury Ipsos pro společnost Profi Credit, kterého se zúčastnily čtyři tisícovky respondentů.

Existují také ale další průzkumy, které dokládají, že v placených výzkumech lidé často odpovídají tak, aby jim přišel další dotazník. Nebo také dokládají, že zejména Češi si rádi nalhávají a neradi přiznávají, že jsou na tom špatně. Stydí se, a proto uvádějí nepravdivé informace. Proto je i důvod domnívat se, že číslo vypovídající o lidech, kteří žijí od výplatě k výplatě bude mnohem větší.

Slováci jsou zodpovědnější. Nějakým způsobem spoří více než čtyři pětiny z nich. Od výplaty k výplatě žije 18 % Slováků. Spoří v průměru 1900,- Kč.

V Polsku pravidelně spoří každý měsíc jen třetina lidí a čtvrtina Poláků si stranou žádné peníze nedává. Spoří si ale z okolních zemí nejvyšší částku a to 2100,- Kč.

V Bulharsku oproti nám spoří jen čtvrtina lidí a více než třetina z nich nemá v záloze žádnou finanční rezervu. Spoří si v průměru 2000,- Kč.

Kolik nám po odečtení nutných výdajů zbude? Po odečtení nutných výdajů zbývají více než polovině Čechů maximálně 3000,- Kč. Slováci jsou na tom podobně. Necelé 3000,- Kč zbývají v průměru také Polákům. Polovině z Bulharů zbude po zaplacení nutných výdajů v peněžence v přepočtu jen 1500,- Kč.

Všichni už asi víme, že bychom si měli každý měsíc odkládat zhruba 10 % příjmu. Každý z nás ví, zda to dělá a pokud ne, zda je to lehkomyslnost nebo nouze.

Více se dnes vyplatí peníze si půjčit, než s jeho pořízením čekat a spořit několik měsíců nebo let. To je pochopitelné u bydlení, vybavení domácnosti nebo auta.

Půjčky na dárky a dovolenou jsou ale nejen nezodpovědné a nepochopitelné. Zadlužovat se kvůli těmto věcem podle mě postrádá smysl a zdravý rozum.

Vzhledem ke všem skutečnostem, nestability a jistoty zaměstnání, nedostatečné výši důchodů a celkového stresu ve společnosti, bychom se měli naučit více spoléhat na sebe a myslet na zadní kolečka.

Odkaz: Každý pátý Čech žije od výplaty k výplatě

České děti šetří, podpořme je!

Výbornou zprávou je, že naše děti šetří víc než dospělí. 2/3 z českých dětí si ukládá alespoň část kapesného stranou. Většinou šetří na vysněný dárek nebo zábavu. Jsou dokonce šetrnější než děti na Slovensku, v Polsku nebo v Bulharsku.

Každý 7. až 8. malý Čech si šetří dokonce celé kapesné. Pouze každé 14. dítě v Česku utratí všechny peníze od rodičů hned, jak je dostane.

Tak to je opravdu dobrá zpráva. Podpořme je v jejich snech a vizích. Většina z nás rodičů naštěstí ani nehází zodpovědnost na jiné a to ani na školu a věří, že je musí naučit hospodařit sami.

Většina českých rodin má přehled o svých výdajích. Rodiče vedou k zodpovědnému zacházení s penězi i děti.  To pramení z průzkumu Nadace Kooperativy, která se v projektu ,,Česká rodina žije“ zaměřila na finanční povědomí a hospodaření s penězi v českých rodinách.

Průzkum ukázal, že pouhých šest procent domácností nesleduje rodinné výdaje, nevede si o nich záznamy a neví, jaká je jejich struktura. Téměř čtvrtina českých domácností má naopak o rodinných výdajích detailní přehled.

3/4 alespoň občas ušetří nějaké peníze. Vlastní příklad je nejlepší výchovnou metodou. Kéž by si to všichni uvědomovali. Ale můžu to jen potvrdit. Děti jsou opičky, které se učí napodobováním. Myslet na to, že se neustále dívají, se opravdu vyplácí.

4/5 rodičů souhlasí se vštěpováním pravidel zacházení s penězi svým dětem.

„Rodiče mají jasno také v tom, kdo by to měl děti učit – 71 % z nich si myslí, že rodina, pouze 3 % rodičů by nechala výchovu na škole. 1/3 rodičů chce začít s výchovou vztahu k penězům již v předškolním věku svých potomků.”

„Vlastní příklad je vždy nejlepší výchovnou metodou. Ve správně fungující rodině mohou děti nejlépe poznat zodpovědný přístup k financím. Velkou oporu mají dnes rodiče i ve školství. Za mých mladých časů neexistovalo na základní ani střední škole nic, čemu by se dalo říkat základy finančního hospodaření nebo finanční gramotnosti. Na druhou stranu také nebylo tolik lákadel, jako každý půlrok nový typ mobilního telefonu nebo inzeráty nabízející výhodné půjčky na každém rohu.“

Kapesné je první krok k finanční zodpovědnosti. Kapesné dětem poskytuje většina rodičů.

„V Čechách se výše průměrného měsíčního kapesného pohybuje okolo 200,- Kč. 2/3 rodičů desetiletých školáků uvedly, že jim poskytují kapesné mezi 50,- až 200,- Kč měsíčně. Téměř 3/5 rodičů jsou dokonce přesvědčeny o tom, že kapesné pro desetiletého školáka by mělo být vyšší než 100,- Kč měsíčně.

Více než polovina českých domácností řeší příjmy, výdaje, sledování nákladů a jejich účel spolu se svými dětmi.

Odkaz: Jak zacházet s penězi, by se měly děti naučit doma, myslí si většina rodičů