Země původu

Země původu 

Víte, jak poznáte zemi původu potraviny? Rozhoduje původ potraviny, místo zpracování, sídlo výrobce nebo stačí jen tradiční česká receptura? Tyto otázky řeší ministerstvo zemědělství. Jeho úkolem bylo rozsoudit výrobce a obchodníky. Upřednostňování tuzemských potravin roste, a já tvrdím, že to je naprosto v pořádku. Obaly výrobků i obchodní regály jsou v prodejnách vybaveny státními vlajkami. Jsou důvěryhodné?

Jednotná definice pro tzv. české potraviny doposud neexistovala. Pro potravinové kontrolory to znamenalo, museli řešení nekončících sporů. Museli rozsoudit, kdy dochází ke klamání spotřebitele a kdy ne. Bylo tak prodáváno mnoho produktů, polské, německé či jiné výroby pod označení Pravá česká potravina, český výrobek, český produkt apod. Hlavní argument, zněl, že jde o marketingové akce produktů, které jsou v Česku známé jako tradiční. Vláda schválila vyhlášku ministerstva zemědělství, které českou potravinu jasně definuje.

Použití české vlajky nebo využít označení typu vyrobeno v České republice, Česká potravina a podobně, budou moci použít výrobci dobrovolně za splnění určitých podmínek. 

Jednosložkové suroviny jako mléko, maso, ovoce či zelenina musí ze 100 % české.

Vícesložkové výrobky mají limit nastaven minimálně na 75 %. 

Odůvodnění k 3/4 návrhu vyhlášky je požadavek, aby potravina obsahovala víc české suroviny, bez omezení výrobce, pro použití třeba koření, které v naší republice neroste.

Na krabičkách cigaret musí být nově obrázky znázorňující negativní dopady kouření. 

Složení elektronických cigaret je limitováno maximálním množstvím nikotinu.

Co ještě vyhláška zavádí?

  • Potraviny obsahující pouze aroma, ne samotnou složku budou muset být označeny slovem  „s příchutí“.
  • Určuje, jak budou muset řetězce informovat o pěti zemích, z nichž v největší míře pocházejí dodavatelé prodávaných potravin.
  • Zpřesňuje a zjednodušuje způsob informování o nezáměrných alergenech v potravinách. 
  • Stanovuje způsob označování geneticky modifikovaných potravin.

Odkaz: Konec vlaječek v obchodech? České jídlo musí být ze tří čtvrtin zdejší

Ministerstvo zemědělství proto zakazuje používání zavádějících log u výrobků, které nepochází z Česka. 

Potraviny, které nemohou pocházet z českých surovin, například čokoládové výrobky, budou moci mít alespoň označení Vyrobeno v České republice. 

Povinné uvádění země původu bude jenom u vybraných skupin, jako jsou maso, ovoce či zelenina. 

V případě klamavého označování potravin může být uložena pokuta až deset milionů korun. 

Nejpoužívanější značky kvality a původu v Česku – uděluje je několik institucí, které své kroky nijak nekoordinují

Značku Klasa

  • V současnosti je jí označeno 1145 produktů od 223 českých a moravských výrobců. 
  • Mělo by se jednat o kvalitní výrobky. 
  • Značku můžou výrobci používat 3 roky po udělení, 
  • Uděluje Státní zemědělský intervenční fond.
  • V případě zhoršení kvality může být odebrána. 
  • Kvalitu posuzuje odborná komise složená ze zástupců ministerstva zemědělství, SZIF, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, vysokých škol, výrobců potravin a spotřebitelů.

Logo Regionální potravina 

  • Zajišťuje, vyrobení produktu v konkrétním kraji ze surovin domácí produkce. 
  • Projekt podporuje lokální producenty a motivuje zákazníky k vyhledávání nejlepších krajských výrobků.

Český výrobek

  • Uděluje Prezident potravinářské komory 
  • Garantováno Potravinářskou komorou ČR. 
  • Podmínkou pro získání je 100% tuzemský původ surovin.
  • Logo Český výrobek 

  • Může se objevit i na nepotravinářských produktech. 
  • Musí obsahovat alespoň 1/2 surovin z ČR.
  • Výroba musí být ryze česká.
  • Nesmí obsahovat strojově oddělené maso.
  • Výrobce musí mít české zaměstnance. 
  • Ochranné označení uděluje společnost s ručením omezeným Český výrobek.

Logo Vím, co jím

  • Logo by mělo označovat potraviny, které obsahují vyvážené výživové hodnoty.
  • Zejména ohledně nasycených mastných tuků, cukru, soli, transmastných kyselin, někdy i energie a vlákniny. 

Logo Zdravá potravina

  • Objevuje se na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv. 
  • Uděluje jej sdružení Zdravá potravina.

Evropské značení původu

  • Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. 
  • Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. 
  • V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra.

Ochrana zeměpisného označení 

  • Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. 
  • ČR má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo.

Zaručená tradiční specialita

  • Pokud jsou potraviny a zemědělské produkty vyráběny tradičními metodami déle než čtvrt století, mohou být chráněny jako zaručené tradiční speciality. 
  • Jde například o špekáčky, lovecký salám, spišské párky nebo liptovský salám.

Zaměňování produktů 

Zejména zdrobněliny a odvozeniny názvů uzenin a jiných jídel, jejichž složení je jasně předepsáno ve vyhlášce, ale  výrobci se snaží zdánlivě nepatrnými změnami slov tyto předpisy bravurně obejít. Místo vodky se pak na pultech objevuje „vodečka“, místo loveckého salámu „lovečák“.

Změna obalů 

Zákaz takové praxe bohužel jako vždy dopadne i na producenty kvalitních potravin. Třeba „Kančí biolovečák“ Josefa Sklenáře z farmy Sasov, jednoho z nejznámějších českých ekologických zemědělců, získal ocenění Biopotravina roku 2010. 

Pokud vyhláška projde, bude zřejmě muset i on měnit svoje obaly.

„Přijde mi to absurdní. Každý ví, že když si koupí poličánek, tak to asi nebude poličan. Navíc pokud zákazník nerozhodne o tom, že chce kupovat kvalitní výrobek, tak může ministerstvo vymýšlet, co chce, a stejně ho k tomu nedonutí,“ říká Sklenář, pro kterého to bude znamenat minimálně náklady na nové obaly.

Odkaz: Ministr zemědělství definoval českou potravinu. Zakáže zavádějící loga

Odkaz: Ministerstvo definovalo českou potravinu, ze tří čtvrtin musí být zdejší

Úsměvná historka:

Nové logo pro stoprocentně české potraviny vybírala komise ministerstva zemědělství ze stovky návrhů. Odměna pro autora činila 90 tisíc korun. Tu však nakonec nikdo nedostal, protože konečný návrh vznikl přímo na ministerstvu. „Vzhledem ke skutečnosti, že finální logo vzniklo přímo na MZe, nebyla uvedená odměna nikomu vyplacena, a to ani z řad zaměstnanců,“ uvedl mluvčí rezortu Hynek Jordán.

Připadá mi vtipné, že se tady dokázalo ušetřit. Kde zmíněných 90 000,- Kč nakonec skončí a k jakému účelu budou využity, by mě opravdu zajímalo. 

Martin Charvát, kreativní ředitel reklamní agentury Konektor

„Je to zjevně špatně zadaná a špatně vedená soutěž se špatným výsledkem. Pokud chcete dostat kvalitní výsledek, musíte mít nejprve velmi přesné zadání, s ním oslovit dobré tvůrce a nechat rozhodovat odborníky, kteří věci opravdu rozumí. Ze špatného zadání nemůžete dostat dobrý výsledek. Tohle je prostě šlendrián se vším všudy. Nejprve musí zadavatel, tedy ministerstvo, vědět, co vlastně chce. Jestli chce mít na výrobcích vlaječku, nemusí vypisovat soutěž. Jestli chce mít skutečné logo a produkt (což je v tomto případě označení potravin) s nějakou myšlenkou a vizuální identitou, musí soutěž vypsat a vést úplně jiným způsobem.“

Eda Kauba, kreativní ředitel Havas

„Možná vás svojí odpovědí překvapím, ale domnívám se, že vybrané označení Česká potravina je naprosto správné. V záplavě různých předešlých log se totiž spotřebitel nemohl absolutně orientovat, ani si je pamatovat, a tak to jen nahrávalo těm, kteří mohli z nepřehledné situace nepoctivě těžit tím, že si třeba vymysleli jakékoliv podobné označení, evokující ve spotřebiteli nějaké z používaných log. Přijít s dalším logem by bylo jen zhoršení situace. Ani předcházející loga nebyla žádný grafický zázrak. Proto strohá kombinace české vlajky s nápisem Česká potravina je to nejlepší řešení.“

Ondřej Obluk, ředitel Ogilvy & Mather Prague

„Nové logo Česká potravina je graficky jednoduché a nekomplikované, ale to pokládám spíše za jeho silnou stránku. Když si vzpomenu na nedávno medializované logo Ústeckého kraje (více čtěte zde: Had žere kostel? Logo se hned stalo terčem vtipů), myslím, že rozdíl mezi profesionálně odvedenou prací a ryzím amatérismem je jasný. Jestli tedy nové logo má být prvním krokem k zjednodušení značení českých potravin a zákazu používání matoucích pseudoznaček, bude to jen dobře. Stávající stav, kdy je na trhu skoro deset podobných a nijak nekoordinovaných značek, je nesmyslný.“

Milan Hladký, reklamní expert, donedávna šéfredaktor časopisu Marketing&Media

„Výsledná podoba loga neodpovídá původně zamýšlené sumě 90 tisíc korun. Ne však proto, že je logo příliš jednoduché, ale proto, že postrádá výtvarný nápad. Cena za tvorbu loga se neodvíjí od složitosti, ale především od grafického nápadu, výtvarné kultury a schopnosti vložit do loga patřičné poselství. V tomto případě, kdy logo má plnit funkci certifikátu, je určitá střídmost a technické řešení v podstatě v pořádku.

Z vyjádření mluvčího rezortu vyplývá, že návrh loga nakonec vznikl přímo na ministerstvu, na první pohled je to v podstatě varianta už používaného loga „Český výrobek“. Dá se říct, že je to funkční řešení, proti kterému těžko vznést námitky. Jde určitě o lepší řešení než například logo „Klasa“, které se dá považovat za nefunkční s nejasným poselstvím, nevhodné pro funkci čitelného certifikátu. Už používaná loga „Regionální potravina“ a „Vím co jím“ jsou alespoň srozumitelná, graficky vyvážená, takže mají potenciál plnit svou funkci.“

Odkaz: Logo České potraviny: šlendrián i dobrá práce, říkají reklamní experti

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *