Asistovaná sebevražda a eutanázie

Kde začínají a končí lidská práva, zda jsou nám na něco zákony, zda zákony zavedené na naši ochranu, nejsou spíše naší pastí, to jsou otázky, na které se nehledá odpověď snadno.

Já si třeba myslím, i když je to možná silná káva, že by si každý měl mít možnost rozhodnout o tom, zda už tu není příliš dlouho. Pokud se rozhodne odejít, nemělo by se mu bránit.

Jsem proti umělému prodlužování života na hadičkách, v bolestech a nedůstojnosti.

České zákony, zdánlivě hájící naše právo, to ale vidí jinak. Spousta lidí, která by raději v klidu a pohodě zemřela v okruhu rodiny, je v nedůstojných podmínkách uchovávána uměle někde za plentou.

V Kanadě je od 6. června naprosto legální asistovaná sebevražda, kterou provedou lékaři. Provincie si samy rozhodují, jak budou postupovat. Zákon C-14 zákrok povoluje v provincii Ontario, kde dostanete i léky zdarma.

Kanaďané chtějí zabránit sebevražedné turistice. V některých zemích je podobný zákrok možný a i pro cizince. V Kanadě se týká zákon pouze lidí s tamním občanstvím. Získat povolení k ukončení života není snadné. Požádat může nevyléčitelně nemocný, trpící nesnesitelnou bolestí. Když není schopen sám, může požádat i jeho zákonný zástupce. Žádost také musí vždy podepsat i dva nezávislí svědci a pacient musí být starší 18 let.

A už tady nám to zase drhne. Můžeme si položit otázky. Děti mohou trpět? A ti, co sami požádat již nemohou, ale znatelně trpí a okolí nemá odvahu či zájem ukončit jejich bolest? Spravedlivé to nebude nikdy. Ale já to vnímám i tak jako krok vpřed.

77 % lidí postup podle průzkumů podporuje. Lékař, který nebude mít odvahu a svědomí asistovanou sebevraždu vykonat, může předat žádost kolegovi. Seznam doktorů, provádějících zákroky, nebude veřejný.

Asistovaná sebevražda je legální ve Švýcarsku, Německu, Kolumbii, Japonsku a v některých amerických státech Washingtonu, Oregonu, Vermontu, Novém Mexiku či Montaně, dále v Nizozemsku, Belgii a Lucembursku.

Podle studií se například počet lidí vyhledávajících tuto službu od roku 2009 do roku 2012 zdvojnásobil a čísla rostou. Asi polovina pacientů trpěla neurologickým onemocněním, nejčastěji je to Parkinsonova nemoc a Roztroušená skleróza. Další velké množství pacientů trpělo rakovinou různého druhu. Jde i o pacienty a revmatickými a kardiovaskulárními onemocněními. A autoři studie také upozornili na fakt, že přichází i lidé s nemocemi, které vůbec nejsou smrtelné. Prostě se rozhodli.

Znáte rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanázií? Pokud jde o eutanázii, provede ji jiná osoba. Při asistované sebevraždě provede úkon sám nemocný člověk. Jsou mu pouze připraveny látky, které způsobí smrt a je pouze přítomný a pak se postará o tělo, nebo jej předá dál. Průměrný věk pacientů byl kolem 69 let, rozmezí věku od 23 do 97 let, 60 % tvoří ženy. Používá se požití pentobarbitalu sodného, anebo helia.

I v dávných dobách odcházeli lidé umřít do hor či rozlehlých částí pralesa. Právo odejít může být označováno i jako morální právo. Neexistuje asi žádný racionální důvod, proč by měl získat jakýkoliv zákon, který brání lidem umřít přirozenou smrtí, pomocí eutanázie, nebo při asistované sebevraždě.  Učinit rozhodnutí k ukončení vlastního života.

Ono takzvané právo na život zahrnuje i právo život ukončit, neboli spáchat sebevraždu. Při postoji, kdy společnost člověku dovoluje spáchat sebevraždu, dostáváme se do úplného rozporu s právem na život. Stavíme tak člověka do povinnosti, kdy musí pokračovat v životě, bez ohledu na jeho vlastní vůli. V tomto případě mu jeho vlastní život tedy nepatří. Jeho vlastní existence tedy závisí na vůli společnosti a nikoliv na jeho vlastní vůli. Právo na život by se mělo rovnat právu na smrt. Ať se to zdá jakkoliv podivné.

Odkaz:

V Kanadě se smí provádět asistovaná sebevražda, v provincii Ontario na ní dostanete i léky zdarma