Přelidnění planety potřebuje selekci

Codex Alimentarius je potravinový zákoník. Tedy sbírka mezinárodně schválených potravinových norem. Má za úkol chránit zdraví spotřebitelů a dohlédnout na regulérní postupy při obchodování s potravinami.

Kodex potravin

Existuje však mnoho kritiků Kodexu, kteří tvrdí, že regulace populace přes kontrolu potravin je vlastně regulací přelidněnosti. Dokument vychází z prvotního Kodexu z roku 1962 a jeho duchovním otcem je ředitel chemického komplexu IG Farben.

Daný kartel byl největším akcionářem Rockefellerovy Standard Oil. Ten se dostal na takzvané výsluní během 2. světové války pomocí svého pesticidu Cyklon B a jeho továrnami v Osvětimi. V roce 1947 v Norimberku odsoudili 24 vedoucích pracovníků IG Farben za zločiny proti lidskosti.

Na přelomu roku 1951 a 1952 byli všichni odsouzení propuštěni na svobodu. IG Farben se rozčlenil na menší společnosti Bayer, Basf a Hoechst. Ti třeba podporovali politickou kariéru Helmuta Kohla, placeného lobbisty Verband der Chemischen Industrie, sdružení německých chemických společností. Byl německým kancléřem 16 let a za jeho vlivu se stal německý farmaceutický a chemický průmysl hlavním světovým vývozcem chemických produktů. Pobočky měli ve více než 150 zemích světa.

Už ve vězení nabídl bývalý ředitel IG Farben spolupráci v oblasti potravin, neboť jak prohlásil, kdo kontroluje potraviny, kontroluje svět. Spolu s americkými přáteli rozjeli projekt kontroly potravin celosvětově, pod názvem Codex Alimentarius.

Oficiálně je kodex výsledkem práce Organizace pro zemědělství a výživu – FAO a Světové zdravotnické organizace – WHO. Od roku 1962 rozjeli vizi, že v roce 2009 bude plně globálně platný. Dnes funguje 27 komisí na různých úrovních, kontrolující potraviny jako rybolov či ovoce a zeleninu. Kodex obsahuje 4000 standardů a směrnic. Léky v něm ale nejsou.

Dominance farmaceutického a chemického průmyslu

Cíleně zde dominuje USA na prospěch velkých nadnárodních společností. Jde tedy více o prospěch než kontrolu bezpečnosti potravin pro ochranu zdraví spotřebitelů. V roce 1994 přijala Kodex Světová obchodní organizace – WTO a ten výborně funguje proti konkurenci. Pod palcem má farmaceutický, chemický, biotechnologický, zemědělský a medicínský business.

Veškeré normy schvaluje Codex Alimentarius Commission a zavádí je do národních a regionálních předpisů členských zemí, kdy členy CAC je už 170 zemí. Česká republika je členem CAC od roku 1994, Evropská unie roku 2004.

V roce 2001 schválilo 176 zemí 12 látek, které jsou mimořádně nebezpečné, tedy schopné usmrtit. 9 z nich jsou pesticidy a Kodex jich 7 povoluje. Proto kritici Kodexu mluví o skutečném cíli, kterým je nemocná a ochromená populace, která bude zdrojem pro obrovský zisk.

V USA schválili, že jsou součástí agendy i vitamíny a minerály, které jsou klasifikovány jako potravina. Globálním tlakem se omezuje dostupnost výživových doplňků a čistých ekologických potravin. Směřuje to k bodu, kdy bude i v EU trestné podávat výživové rady a nekoupíme ani vitamín C.

FAO a WHO odhadli, že celosvětové zavedení směrnice o vitaminech a minerálních látkách za 10 let usmrtí 3 miliardy lidí. 1 miliarda vyhladoví, 2 miliardy jako nemoc z podvýživy.

Chystané dohody TTIP a Kodex také ohrožuje Evropu neomezeným nasazováním GMO. Země jako Japonsko, Švýcarsko, Norsko, Rusko, všechny africké země a 26 zemí EU léta marně bojují s USA za zavedení povinného značení GMO.

V USA se bezpečnostní testování GMO nedělá. Úřad pro kontrolu a léčiv USA – FDA vehementně odmítá zkoumání údajů o bezpečnosti. Jediné co se provádí, je předběžné zkoumání tzv. rané fáze vývoje organismu, což není prokazatelné.

Brání se tak žalobám, které by mohly nastat. Pokud by se potraviny sledovaly a prokázala by se nestabilita zavedené DNA promotérů virů a bakterií při interakci s proměnlivou, dynamickou strukturou lidského organismu a došlo by pak k miliónům úmrtí. Takže kde není žalobce, není ani soudce.

Kritici Kodexu ukazují na celý systém populační kontroly, jako zavedení DNA ničících a latentních imunosupresivních chemických agentů ve vakcínách např. AIDS či Ptačí chřipka, aspartamu, chemtrails, chemoterapie pro léčbu rakoviny a RU486, což je potrat vyvolávající pilulka, kterou financuje rockefellerovská dynastie.

• Růstové hormony a antibiotika mají být povinné u dobytka, ptáků a vodních živočichů, které budeme konzumovat my.
• Povolí se zvýšené hodnoty pesticidů a insekticidů toxických pro lidi i zvěř.
• Povinně se nebude značit GMO v semenech, zvířatech, ptácích i rostlinách.
• Povolí se nebezpečné a toxické hladiny aflatoxinu 0,5 ppb v mléce, dojnice budou ošetřovány geneticky upraveným rekombinančním hovězím růstovým hormonem rBGH z produkce firmy Monsanto.
• Konzumovaná zvířata budou ošetřena účinnými antibiotiky a exogenními růstovými hormony.
• Zvýší se množství smrtelných a karcinogenních organických pesticidů a to i 7 z 12 nejhorších např. hexachlorbenzen, toxafen a aldrin, které byly 176 zeměmi a to včetně USA, Stockholmskou úmluvou o trvalých organických znečišťujících látkách v roce 1991 zakázány.

Propagandistická média naprosto kolaborují s vládou USA a odvrací pozornost světa od problému a povinné standardy se v tichosti schvalují jeden za druhým.

Jaký bude tedy scénář, až se přijme dohoda TTIP?

Necháme se zaplavit znehodnocenými, ozářenými, pesticidy a hormony nacpanými potravinami.

Jakmile sáhneme po přírodních léčivech, tak nás zavřou.

Už nyní se nesmí na potravinových doplňcích, bylinách a produktech zdravé výživy uvádět léčivé účinky, podívejte se na obaly a na všechny webové stránky se zdravou výživou.

Při tom, když si přečteme vedlejší účinky jedů pod názvem léky, zjistíme, že jsou děsivé.

Rakovinu má každý třetí člověk, jen rakovina prostaty stoupla o 56 %. To asi nebude jen tak.

Nutí nás hodně se stresovat, pracovat pod tlakem a za málo peněz od nevidím do nevidím, kupovat všechno, co nepotřebujeme podprahovou všudypřítomnou reklamou, konzumovat jedy v potravě, onemocnět, užívat toxické léky a umřít. To je totiž největší světový business.

Odkaz: Obludný plán z dílen IG Farben. Je planeta přelidněná? Nejvyšší čas na selekci