Spojení České republiky a Bavorska, kdy má ČR ztratit svou státnost

Spojení České republiky a Bavorska, kdy má ČR ztratit svou státnost, stane se z nás islamizovaná země

Jakoby nestačil řízený proces okupace a islamizace. Česká republika se má navíc spojit s Bavorskem a ztratit svou státnost. Náš slavný premiér Sobotka jednal s ministerským předsedou Bavorska Seehoferem v Mnichově. A celou věc komentuje místopředseda vlády ČR, pan Bělobrádek.

„Setkání významné pro budoucnost“, který byl publikován v Sudetendeutsche Zeitung, 18.03.2016, na str. 1 a 3, pochválil H. Seehofer čtvrtý bavorský kmen jako základ pro „budoucí spojení mezi oběma zeměmi“.

Vyjádření úřadu vlády:

,,Úřad vlády České republiky

V Praze 26. května 2016 Čj. 6349/2016-OPR-11

ROZHODNUTÍ

Úřad vlády České republiky, Odbor právní a kontrolní (dále jen „Úřad vlády”), jako věcně a místně příslušný správní orgán podle § 10 a § 11 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o informacích”),

rozhodl

o žádosti pana Ing. Pavla Rejfa, CSc., (dále jen „žadatel”), o poskytnutí informací týkajících se vyjádření pana místopředsedy MVDr. Pavla Bělobrádka, Ph.D., MPA, na sjezdu tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu v Augsburku a v Sudetoněmeckém domě v Mnichově, rozepsaných do šesti otázek, ze dne 11.05.2016,

takto:

Podle § 15 odst. 1 a § 2 odst. 4 zákona o informacích se žádost částečně odmítá, a to v části týkající se otázek č. 5 a č. 6.

Odůvodnění

Žadatel se písemným podáním ze dne 11.05.2016 obrátil na Úřad vlády se žádostí o poskytnutí níže uvedených informací.

Dle § 2 odst. 1 zákona o informacích je Úřad vlády státním orgánem povinným poskytovat informace vztahující se k jeho působnosti. Podle § 28 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, mu přísluší plnění úkolů souvisejících s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády a jejich orgánů. Úřad vlády České republiky je tedy povinen poskytovat informace o věcech, které měla k dispozici vláda nebo její poradní nebo pracovní orgány. Podle § 2 odst. 4 zákona o informacích se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací…

Žadatel se svým dotazem č. 5 domáhá vysvětlení od pana místopředsedy Pavla Bělobrádka, co je míněno budoucím spojením mezi Českou republikou a Bavorskem, jak se měl vyjádřit ministerský předseda Bavorska Horst Seehofer. Žadatel v daném případě požaduje sdělení názoru pana místopředsedy Pavla Bělobrádka a to k výrokům jiného státního představitele, jež byly uveřejněny v neautorizovaném článku, který měl být publikován dne 18.03.2016 v Sudetendeutsche Zeitung. Žadatel tedy svým dotazem směřuje k získání názoru povinného subjektu, nikoliv k poskytnutí informace ve smyslu zákona o informacích.“

Máte pocit, že z tohoto vyjádření něco vyplývá? Naši politici jsou luxusně vyškoleni, aby uměli hodiny mluvit a nic v podstatě neřekli. Nedozvěděli jsme se tedy vůbec nic. Občané ze své vlastní iniciativy sledují velmi znepokojeně podobná prohlášení, hájí naši státnost, která má být proměněna v zemskost, a vládní představitele žádají o vysvětlení. Pokrytecká lhostejnost k názoru občanů od skutečných českých státníků je naprosto otřesná. Spojíme-li si ji s jejich neustálým lhaním, je to vrchol.

Pokud nás čeká spojení s Bavorskem a ztratíme svou státnost a staneme se zemí jako v době Rakouska, máme o tom asi vědět a rozhodovat. Co takhle referendum?

,,Pane místopředsedo, ve Vaší odpovědi z 26. května 2016, čj. 6349/2016-OPR-10 na mé dotazy o svobodném přístupu k informacím jste uvedli: „K bodům 5. a 6. Vaší žádosti si Vás dovoluji informovat, že o této části Vaší žádosti bude vydáno samostatné rozhodnutí.“

K dotazu 6:

,,6. Nejen ve vyjádřeních představitelů SL, ale i v prohlášeních řady německých politiků, se mluví o zločinech, jichž jsme se pří vyhnání Němců měli dopustit. H. Sehofer mluví v těchto souvislostech o zločinech proti lidskosti, B. Posselt o válečných zločinech a rakouský SL konal Den vlasti 2015 pod mottem: „Před 100 lety genocida Arménů – před 70 lety sudetských Němců“.

V současné době se mluví i o nutnosti zrušit tzv. Benešovy dekrety, běžně používaný termín vyhnání. Vyhnání je jednostranným protiprávním aktem a mezinárodní právo pak spojuje právo na návrat do původního sídla a náhradu škod, které vyhnáním vznikly.

To je ale velmi zavádějící. Vždy se mluvilo o odchodu Němců z Československa nikoli jako o vyhnání, ale jako o přesídlení či odsunutí, jde také o termíny používané Postupimskou smlouvou.

,,Představitelé Spojenecké kontrolní rady nám k přesídlení Němců z Československa poděkovali za vzornou a organizačně dokonalou práci československých úřadů při provádění transferu. Žádné vyhnání se tedy nekonalo, šlo o transfer německého obyvatelstva, o němž rozhodli Spojenci v Postupimi.“

,,Úřad vlády České republiky

V Praze 26. května 2016 Čj. 6349/2016-OPR-11

ROZHODNUTÍ

Úřad vlády České republiky, Odbor právní a kontrolní (dále jen „Úřad vlády”), jako věcně a místně příslušný správní orgán podle § 10 a § 11 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o informacích”),

rozhodl

o žádosti pana Ing. Pavla Rejfa, CSc., (dále jen „žadatel”), o poskytnutí informací týkajících se vyjádření pana místopředsedy MVDr. Pavla Bělobrádka, Ph.D., MPA, na sjezdu tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu v Augsburku a v Sudetoněmeckém domě v Mnichově, rozepsaných do šesti otázek, ze dne 11.05.2016,

takto:

Podle § 15 odst. 1 a § 2 odst. 4 zákona o informacích se žádost částečně odmítá, a to v části týkající se otázek č. 5 a č. 6.

Odůvodnění

Žadatel se písemným podáním ze dne 11.05.2016 obrátil na Úřad vlády se žádostí o poskytnutí níže uvedených informací.

Dle § 2 odst. 1 zákona o informacích je Úřad vlády státním orgánem povinným poskytovat informace vztahující se k jeho působnosti. Podle § 28 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, mu přísluší plnění úkolů souvisejících s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády a jejich orgánů. Úřad vlády České republiky je tedy povinen poskytovat informace o věcech, které měla k dispozici vláda nebo její poradní nebo pracovní orgány. Podle § 2 odst. 4 zákona o informacích se povinnost poskytovat informace
netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací…“

V níže uvedeném odkazu se můžete dočíst v celém článku o stejně postaveném,,nevyjádření nejvyššího soudu.“

,,Ale i tak jsme získali důležité informace. Zatímco pan Bělobrádek posílal „sudetoněmeckému landsmanšaftu“ (SL) dokonce videopozdrav u příležitosti jeho sjezdu, zatímco jedná s představiteli SL, klade květiny v „Sudetoněmeckém domě“ se stuhou v národních barvách na památku obětí vyhnání Sudetů, jak jsme se dozvěděli z německého tisku, kde byla i jeho fotografie, nejednou  je pan místopředseda vlády fotografován ve společnost B. Posselta. Dokonce posuzuje i maketu  sudetomuzea v Mnichově uprostřed „krajanů“. Na tyto aktivity má pan P. Bělobrádek dost času. Snad proto mu nezbývá, aby mohl řádně odpovědět občanům, kteří obavy z protičeských útoků a jejich důsledků, a proto se přirozeně ptají, co pan místopředseda proti takovýmto aktům a prohlášením činí. Bohužel se dozví, že zákon o svobodném přístupu k informacím informace z určitých důvodů nemůže poskytnout. A to je, jak jsme pevně přesvědčeni, špatné. S tím se česká vlastenecká obec nemůže smířit.“

Politika prolhaná, pokrytecká a neprůhledná

Ať už se jedná o něčí osobní snažení, novinářskou kachnu nebo další pokus jak nás zničit a prodat, to, jakým způsobem je vedena naše země, jak se k nám chovají politici a jak si tito kyblíčkáři hrají každý na vlastním písečku, je opravdu otřesné.

Náš národ je zbitý pod tíhou velkých daní, malých platů, přesčasů v práci a obrovských problémů. Je stresovaný hypotékami, strachem o práci a tím, že nebudou mít co dát k večeři svým dětem. Zapnete-li TV, přes nekonečné množství reklam je to samé vyšetřovaní, detektivky, mordy, trilery a horory. Pomalu jsme zvykáni na to, aby nám to přišlo normální. Televizní noviny jsou plné katastrof, o vážných problémech se ale ve skutečnosti nemluví. Zamlčují se informace, jiné se zase překrucují.

Moje babičky dřely na poli od mládí, staraly se o hospodářství, odcházely ze života v podstatě s motykou v ruce v době, kdy si sahaly na stovku takřka v plné síle. Generace rodičů poprvé únavu začaly pociťovat, až po padesátce, mou generaci to sejmulo po čtyřicítce a potkávám vyšťavené třicátníky.

Své diáře mají ale nacpané k prasknutí i naše děti na základní škole. Studenti nemají čas chodit ani na přednášky a obtížně hledají volný termín na zkoušku. Všichni jsme vystresovaní a nervózní. Jsme předčasně vyhořelé generace, jsme zbití pod tíhou problémů. Jde o čím dál mladší jedince, které denně potkáváte v prostředcích hromadné dopravy se strhanými rezignovanými obličeji, když jedou do práce i z práce.

Disciplína byla vyměněna za vyčerpávající výkonnost. Stát, firma i zaměstnavatelé vydávají série příkazů a v poslední době je slušnost, ohleduplnost a poslušnost vyměněna za výkon. Vykořisťujeme jiné i sami sebe. Propadli jsme digitálnímu vyčerpávajícímu světu, falešné efektivitě a motivaci.

V naší společnosti nadměrně soustředěné na výkon, neustále dochází k systémovému násilí, projevuje se rezignací a depresemi. Přestáváme zvládat zdánlivé množství možností a nucených činností. Máme být dobří partneři, rodiče, být vysoce vzdělaní, mluvit několika světovými jazyky, mít dokonalá těla a tváře bez vrásek, přitom budovat úspěšnou kariéru. Jsme ve válečném stavu a válčíme se sebou samými. Urychlovač stárnutí a syndrom vyhoření pracuje na plné obrátky.

Jsme neklidní jedinci s hyperaktivními egy, bez schopnosti koncentrace. Společnost neustálé dřiny a výkonu není v žádném případě svobodnou společností. Naše mysl neustále sklouzává do strachu a hysterie. Zmítá s námi hněv i zlost. Jsme zastrašováni islamizací a strachem. Neustále stupňujeme požadavky sami na sebe, žádný z našich výsledků není uspokojivý, naše touhy nejsou nikdy ukončeny a cíl nikdy není dosažen. Vytoužený klid se nedostavuje.

Vykořisťuje sami sebe. A zdokonalili jsme formu otroctví. Takovýto útlak v nás vzbuzuje agresivitu, tělo nemůže a mysl se brání. Naše zdánlivě svobodná a demokratická společnost je plná skrytého násilí, jsme agresivní, projevuje se to doma i na sociálních sítích. Jde o skrytou formu násilí, která již pomalu přechází do davové brutality a agresivity. Pokud totiž už člověk nemůže a sahá na dno, nemá co ztratit.

Naše vlády by si již měly uvědomit, že balancují na ostří nože a tančí na příliš tenkém ledě. Jakmile kalich přeteče, není cesty zpět. I kdysi mírumilovný národ, jako jsou Češi, již dávno nejsou těmi, co byli. Snadno dojde k vyhrocení a pak bude zničeno vše, co bylo tolik let budováno. Budeme dál než na začátku, hlouběji než na dně bahna a daleko od mírumilovnosti, která nám byla vlastní. Divím se, že naši vlastizrádci mohou klidně spát.

Zdroj: Má údajně dojít ke spojení ČR a Bavorska. ČR má ztratit svou státnost a stát se zemí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *