Nemusíte se zrovna pravidelně dívat na televizi, abyste znali „primácký“ pořad Prostřeno! Ostatně to, že jste se pustili do čtení tohoto článku, svědčí o tom, že tušíte, o čem bude řeč. Nebudu zde tedy koncept Prostřena! představovat blíže – a pustím se rovnou o krok dále.
Češi – televizní národ
Tato doslova fenomenální „gastronomická show“ (jak se o pořadu lze dočíst na Wikipedii) totiž pozoruhodným způsobem dokumentuje vztah Čechů k televizoru. Nikdo by samozřejmě dobrovolně nepřiznal, že tu „žumpu“, případně „hnůj“ nebo „odpad“, jak bývá současná televizní produkce s oblibou nazývána, vlastně bere na milost, a to ještě docela rád. Jakmile však od někoho uslyšíte, že se na televizi vůbec nekouká (kdo by na to měl čas, že?), znamená to ve skutečnosti: „Ty dvě hodinky denně přece nestojí za řeč.“ Takže Ordinaci ani Ulici tady sice nikdo nesleduje, ale co jste mimochodem říkali tomu, že Ota podvádí Kateřinu a Helena byla nevěrná Pavlovi?
A pro Prostřeno! to platí dvojnásob. Zeptejte se úplně kohokoliv a uslyšíte: „Takové blbosti já nesleduju,“ případně „V životě nepochopím, jak se tam NĚKDO (lze nahradit libovolným nepublikovatelným výrazem) může vůbec přihlásit,“ přitom ale už v duchu sestavuje menu a vymýšlí, jak by naložil s výhrou.
Takže Prima má o jeden problém méně: nehrozí, že by se lidé přestali hlásit. Protože „když to dokážou takoví idioti, tak to už zvládne naprosto každý – tedy i já.“ A přiznejme si – těch 60 000 korun by taky nebylo úplně k zahození…
Prostřeno! a jeho jistoty
Jen pro zajímavost – každý díl sleduje v průměru kolem 800 000 diváků, což je na český televizní rybníček více než slušné. Z Prostřena! to dělá třetí nejsledovanější pořad TV Prima (po Zprávách FTV Prima a seriálu Cesty domů).
Ale proč právě Prostřeno! ? Existuje přece tolik jiných reality show. A třebaže ani jejich sledovanost není v některých případech zanedbatelná, Prostřenu! se málokterá soutěž vyrovná. Pryč jsou časy, kdy lidé hltali jednu talentovou pěveckou soutěž za druhou (ve své době zažívala televize Nova fenomenální úspěchy se Superstar a Hlasem Československa); postupně se jejich formát zkrátka tak nějak okoukal. Zato Prostřeno! už letos běží sedmým rokem a zatím to vypadá, že jeho hvězda ještě nevystoupala až ke svému vrcholu. Ba co víc, nejen že stoupá čím dál výš, ale dokonce nabírá na rychlosti!
Jak je to možné? Pro odpovědi není třeba chodit daleko. Zde jsou:
1. Je to o jídle
A protože jídlu tady rozumí úplně každý (rozuměj i ten, kdo v životě neuvařil ani kávu – stačí, že sleduje televizní pořady slavných šéfkuchařů), všichni se k tomu mohou vyjadřovat a tvrdit, že „na tom se přece nedá nic zkazit“ (viz dále). Pořady o jídle jsou vůbec na našich televizních stanicích čím dál oblíbenější, takže buď se jim můžete pokusit za každou cenu vyhnout, anebo zjistíte, že to nejde, a smíříte se s nimi.
- Je to o ČešíchAno, co si budeme nalhávat – ať se nám to líbí, nebo ne, Češi zkrátka zůstávají Čechy a nedají dopustit na své kulinářské – s odpuštěním – „prasárničky“. A tak se můžeme až do alejuja pohoršovat nad šunkovou rolkou, tavenými sýry namísto mascarpone a hotovými polotovary, ale stejně nakonec vyhraje důchodkyně, která vsadila na „poctivou“ českou kuchyni.
- Je to o kuchyňské realitěProstřeno! není o talentu, špičkovém gastronomickém umění ani o vrcholných chuťových zážitcích, ačkoliv Jana Boušková a Václav Vydra nás každý den neopomenou hlasitě upozornit na to, že sledujeme soutěž „nadšených amatérských kuchtíků“. Záleží totiž na tom, jak definujeme pojem „amatérský kuchtík“. Ve skutečnosti je Prostřeno! spíše působivou přehlídkou kuchařských omylů, přešlapů, nezdarů a neuvěřitelných pokusů o záchranu toho, co se nepovedlo. Od toho, jak vařit „na úrovni“, jsou tu jiné pořady. Prostřeno je jediný pořad, který ukazuje, jak se to dělat nemá. A to bude zřejmě jeden z klíčů k tomu, proč se těší takové oblibě.
- Je to o tom, jak bydlímeTohle tvůrci vyhmátli naprosto přesně: Čechy prostě zajímá, jak ostatní bydlí. Říká se, že typickou vlastností našeho národa je závist, a něco na tom asi bude, když se to v diskuzích pod jednotlivými díly (mimochodem, jejich úroveň je tak žalostná, že nemá cenu se k ní vůbec vyjadřovat) hemží komentáři týkajícími se nikoliv jídla, ale právě bydlení jednotlivých soutěžících. Největší „oblibě“ se těší špinavé a stísněné garsonky, které obývají lidé a zvířata na jedné hromadě a v kuchyni se neuklízelo minimálně deset let. Nemyslete si však, že pokud v televizi ukážete své výstavní a moderní bydlení, vzbudíte u ostatních obdiv a respekt! Ty slušnější komentáře, kterými vás soupeři poctí, budou znít „Já bych takhle rozhodně bydlet nechtěl“ a „Jemu se to asi líbí, ale na mě je to moc nóbl.“ Průměrný postarší byt je pak příliš přeplácaný, jiný moc malý, případně nevhodně zařízený… Tak si vyberte. A to jste si mysleli, že se přihlašujete do pořadu o vaření.
- Je to o lidech
Nemá smysl si něco nalhávat – Prostřeno! je sondou do sociální reality České republiky 21. století. Korektně řečeno, jedná se o přehlídku sociálně slabších skupin všech věkových (a váhových) kategorií. Je možné téměř se stoprocentní jistotou garantovat, že v každém dílu bude vystupovat alespoň jeden nezaměstnaný, důchodce, invalidní důchodce, student nebo matka na mateřské. Divák z toho až získá dojem, jako by u nás jiné společenské kategorie ani neexistovaly. Umíte si ale představit, jak se „u plotny předvede“ takový univerzitní profesor matematiky? Škoda, že takoví lidé asi mají dostatek rozumu (chci říct nedostatek odvahy) nevyplnit přihlášku – určitě by přinesli zajímavé zpestření.
- Je to o jistotách
Kdo viděl alespoň několik dílů Prostřena! (a jistě nás není málo), ten ví, že každý týden je víceméně stejný jako ten předchozí. Ať už si pořad zapnete v libovolný den, můžete se spolehnout na to, že v Prostřenu! uslyšíte pořád dokola ty stejné hlášky, že se budou vařit stejné pokrmy a místo zábavy budou nějaké rukodělné činnosti. Že to časem omrzí? Ano, to jsem si také dlouho myslel. Ale zdá se, že to funguje… Na Prostřeno! totiž s oblibou nekoukáme proto, že očekáváme pokaždé něco nového, ale proto, že naopak přesně víme, co uvidíme. Jde nám o tu jistotu. Tak například:
- Hlášky
Tohle jste určitě už slyšeli. A jestli ne, stačí si pustit úplně kterýkoliv – opakuji, kterýkoliv – díl, a jste v obraze.„Ruličky do ručky a… rolujeme!“ Vždycky mě zajímalo, jestli to ubohá Jana musí opakovat pořád znovu a znovu, nebo je tahle fenomenální věta někde nahraná a pouštěná ze záznamu.„Taktizovat“ – slovo, které nesmí chybět v žádném dílu. Až komicky rozhořčení soutěžící se navzájem obviňují ze všeho možného i nemožného a moc dobře vědí, že každý přece taktizuje. Takže kdo tvrdí, že nikdy „netaktizoval“ a žádnou taktiku nemá, ten samozřejmě lže a je to falešný člověk. A jak známo, účastníci takřka bez výjimky faleš nesnáší.„Šmejděníčko šmejdění“ – viz první bod. Chudák Jana.
„Meníčko“ – v Prostřenu! se to vůbec hemží nevkusnými zdrobnělinami. Ruličky, šmejděníčko a meníčko jsou klasika, ale nesmíme zapomenout na „partičku“ soutěžících, útulný „byteček“, rodinný „domeček“, šťouchané „brambůrky“, a jakoukoliv jinou příležitost, jak vytvořit unikátní patvary.
„Postavit se k plotně, předvést svůj kuchařský um“… – proč to dělat složitě, když to jde jednoduše? Představování jednotlivých soutěžících je zkrátka jako přes kopírák, po nějaké nápaditost ani památky. Co víc k tomu dodat.
- Jídlo
Není nad originalitu! Neexistuje jediný týden, kde byste neokusili sýrovou roládu jako předkrm, polévku nezastupoval vývar (který se na stole vyskytne v průměru nejméně čtyřikrát), přílohou k hlavnímu chodu (nejspíše vepřová panenka na rozličný způsob, případně kuře) budou zcela jistě šťouchané brambory (výjimečně knedlíky) a teprve u dezertu máte šanci, že narazíte na něco, co jste ještě neochutnali. Fantazii se meze nekladou, takže vyhlašujeme soutěž o to, čím vším se (ne)dá nahradit mascarpone. - Soutěžící
A pak jsou tu pochopitelně samotní soutěžící, kteří dělají tuhle soutěž tím, čím je. Připomeňme, že nikomu z nich samozřejmě vůbec nejde o výhru a každý se přihlásil hlavně proto, aby poznal nové lidi a dokázal si, že na to má. Existuje téměř stoprocentní šance, že v každém dílu spatříme některý z následujících archetypů (ideální je samozřejmě situace, kdy se podaří, aby se jich v jedné partě sešlo hned několik):
Důchodkyně – alespoň jedna osoba důchodového věku (v drtivé většině případů žena; na prstech jedné ruky by se dalo spočítat, kdy soutěžil takový typický „děda“), která si neláme hlavu s výběrem jídel a uvaří českou klasiku (čím těžší a bohatší menu, tím lépe). Pochlubí se, jak pěkné má bydlení, přizná, že sama by se nepřihlásila, ale když už ta vnoučata jinak nedala… pořádně se potrápí při čtení ostatních menu (ach, ten cheesecake), ale nakonec stejně nejspíš zvítězí, protože klasika je prostě klasika.
Maminka na mateřské – obvykle mladší ženy, které nemají příliš velkou šanci na výhru, takže si alespoň vyslechnou kritiku ze všech stran, zjistí, že to s tím jejich vařením asi nebude zase tak slavné a nezbude jim, než se vrátit k dětem s prázdnou. Ale zato poznaly nové lidi.
„Exot“ – tohle je přesně ten typ účastníka, pro který by organizátoři málem vraždili, disponuje totiž mimořádnou schopností zvýšit sledovanost. Je to buď osoba, která chce za každou cenu ohromit své soutěžící a upozornit na sebe tak, abychom o něm ještě další tři týdny četli v bulváru, nebo někdo, kdo je už ze své podstaty něčím odlišný. A zvláštní je, že tahle „výjimečnost“ vůbec nemusí souviset s vařením. Jste cizinec (nejlépe Rus), muslim, vegan, homosexuál, nebo snad pornoherec? Výborně! Nevadí, že neumíte vařit – pokud chcete, aby se o vás vědělo, stačí vyplnit přihlášku.
Právě tito soutěžící jsou zdrojem pozdvižení, ke kterým dochází celkem pravidelně. Naprosto zoufalé menu (nejlépe, pokud jej dotyčná osoba připravuje celé úplně poprvé v životě), šokující zábava, komické či trapné převleky, vulgární vyjadřování,… nezáleží už na tom, jako strategii zvolí, publicita je zaručena.
Vegetariánka – (mladá) žena, která tvrdí, že sice nejí jenom maso, ale postupně z ní vyleze, že tak nějak moc nemusí ani mléko, vajíčka, kapustu, rajčata a když na to přijde, ani vlastně není moc na sladké… (o mořských plodech, vnitřnostech, broucích a dalších „lahůdkách“ není třeba hovořit). Zkrátka takový ideální host.
Rýpalka – nejméně jedna žena středního věku (protože muži opravdu “rýpou” spíše vzácně), která kritizuje, co může, patří do každého dílu. Přebornice v disciplíně „za co všechno se dají strhnout body“ své vlastní menu pochopitelně připraví nejlépe ze všech, ale protože na všem ostatním se přece „nedá nic zkazit“, nesnese sebemenší chybičku, neodpustí jediné smítko prachu (a co teprve šmouhy na sklenicích, nebo – och jaká hrůza! – vlas v jídle!) a nejlépe by hostiteli v kuchyni nejen vypomohla, ale pokud možno rovnou navařila za něj ještě mu umyla nádobí (což se v některých případech skutečně stane).
Vyznavač zdravého, moderního a alternativního životního stylu – obvykle mladý student/ka, kteří sice moc dobře vědí, že Češi prostě veganská, raw ani cizokrajná menu v lásce opravdu nemají a nikdy mít nebudou, ale přesto pořád dokola zkouší ohromit své hosty exotickým menu, na kterém není jediná „tradiční“ položka (nejlépe pečený bůček). Thajské, korejské ani indiánské menu ještě nikdy nevyhrálo, ale stejně tihle nadšenci věří, že to jejich bude první, které tohle prokletí prolomí. Ve výsledku se samozřejmě nikdo nenajedl (včetně hostitele, který měl nervy nadranc a žaludek jako na vodě), ale aspoň jsme ochutnali něco nového, že.
Benjamínek týdne – nezletilý student/ka střední školy, který ještě žije u rodičů a téměř vždy doplatí na to, že ostatní zkrátka nedůvěřují, že by mohl být natolik zkušený. Takže i když uvaří nejlépe ze všech, body nedostane už jen z principu aspoň za to, že je mladý.
Osoba jednoduššího intelektu – takových již v Prostřenu! také byla celá řada. Většinou jde o muže nejrůznějšího věku, jehož kuchařské dovednosti jsou mrně řečeno poněkud slabší a jeho domácnosti by zrovna nezvítězila v soutěži o nejútulnější interiér. Soupeři jsou z něj nejprve tak trochu rozpačití, načež se rozhodnou mu vypomáhat při vaření a budou se dušovat, že je jim ho líto. Drtivá většina z nich si však přitom už v duchu mne ruce, že mají o soupeře méně.
Ano, milí čtenáři, tohle všechno najdete v Prostřenu. Teď už není divu, proč se těší takové oblibě.