,,Potřebuju zpomalit…” to je věta, kterou slýcháme i vyslovujeme v dnešní společnosti opravdu často. Ale proč tomu tak je?
Někdo vysvětluje dnešní každodenní spěch tím, že se zrychlily všechny komunikační a dopravní prostředky. Dřív se na odpověď čekalo dny i týdny, dnes se čekání počítá na minuty. Také doprava byla mnohem pomalejší, neřešily se přesné příjezdy a odjezdy.
Často přemýšlím, jak bych mohla zpomalit? Dnešní doba to neumožňuje. Ti, kteří chodí do školy, do práce nebo vodítkem své děti do školky či školy, jsou touto rychlostí nějak dotčeni.
Možná by i našemu zdraví prospělo zvolnění. Stálý stres také moc na štěstí nepřidává, to známe asi každý… Ale jak se tomu vyvarovat? I když máme všechnu práci včas odevzdanou, pokaždé máme trochu pochybnosti a trochu se stresujeme jestli je vše v pořádku.
Je to takový bludný kruh, můžeme jen doufat, že si někdo povolaný z vyšších míst včas všimne tohoto neblahého působení spěchu a podnikne patřičné kroky ke zpomalení. Ale to v dnešním extra rychlém vývoji nejspíš nenastane…
Je proto na nás uvědomit si, kam že to vlastně spěcháme?