Vztahy a soužití dvou lidí jsou tématem, které se nedá vyčerpat v jednom článku. Čeho si však všímám v poslední době víc a víc, je, že se ženy nedokáží vyrovnat s rozpadem vztahu. Cítí se ponížené a ublížené, a místo toho, aby si svobodu začaly užívat, více přemýšlí nad tím, jak ji zase ztratit a získat toho svého Dona Chuana zpět. Nakonec jsou z nich zahořklé maminy, které stále vymýšlí nesmysly. Proč je to tak? Proč se ženy utápí ve svých emocích? Proč nedokáží myslet jako muži? To by bylo na další článek, ale v krátkosti mohu říci, že asi protože ženy cítí a muži myslí. Tím, dle mého mínění, jsou muži ve výhodě, a proto je pro nás ženy nutné se z toho nezhroutit a vše špatné brát jako začátek něčeho nového a pěkného.

Jak se z rozpadu vztahu nezbláznit?

1) Změny:

Změny, které nejsou pro okolí viditelné, ale pro Vás zásadní. Např. máte na stěnách stále jeho oblíbenou barvu, se kterou se vlastnoručně míchal a celý pokoj vymaloval úplně sám? No tak teď je to Vaše… míchejte, malujte, můžete si pustit nahlas rádio a začít se svou uměleckou kariérou. Tak s chutí do toho! Nebo je na zemi jeho starý koberec po kamarádovi bůhví odkud, kterého jste nikdy neviděly, a na koberec jste nesměly sáhnout? Odneste to pryč. Dejte mu to před dveře, prostě se toho zbavte. A co je důležité, jděte si koupit svůj nový koberec, který už tak dlouho chcete.

2) Koníčky:

Najednou máte volný čas? To je super, co? Neměly jste čas na koníčky? Neměly jste čas na sebe? Dobrá zpráva je, že teď ho máte. Pozor: děti, ač je milujeme, nejsou koníček. Je potřeba, abychom se soustředily na sebe, a tedy koníčkem myslím něco, co děláme rády, ale takřka vůbec na to nemáme čas. Je toho dost, a proto si nejprve určete, kde začnete. Jednoduše zaměstnejte svůj mozek něčím pro Vás příjemným a nemějte čas přemýšlet nad utrpením a nespravedlivostí světa. Bude Vám opravdu dobře.

3) Sebevědomí:

Vzpomínáte si, jaké jste byly před vdavkami a před dětmi? Proč se do Vás zamiloval? Jak je možné, že je to pryč? Ano, jak se dostaneme do kolotoče stereotypu, zapomínáme na to, jací doopravdy jsme. Vzdáváme se snů a smiřujeme se s realitou. Jenže jakmile se kolotoč zastaví, my zjistíme, že z nás samotných zůstal jen kousíček a zbytek je někdo cizí. Jak je to možné? On je pořád stejný? Ano, muži mají čas na své zájmy, velmi si chrání svou osobní svobodu, ale my ženy se vzdáváme svých snů a tím i samy sebe. Sebevědomí, které jsme měly dříve, je pryč. Nicméně s odchodem partnera je potřeba se opět dostat do sedla. Rozchod nám sice moc nepomůže sám o sobě, ale proto zde mám pár tipů:

  • Vybrečte se, co to dá; brečte tak dlouho, dokud z toho nebudete unavené a otrávené. Pak se na sebe jděte podívat do zrcadla a proberte se.
  • Kupte si něco pěkného, co jste chtěly, ale nemohly jste si to koupit z jakéhokoliv důvodu.
  • Dojděte si ke kadeřnici a na kosmetiku a užijte si to.
  • Zavolejte kamarádce a jděte na vínko.
  • Usmívejte se a ukažte světu svou sílu.
  • Myslete na sebe a na to, co Vás bude dělat šťastnými.
  • Dejte si čas a poznejte samy sebe.
  • Cvičte, cestujte, dělejte to, co máte rády.
  • Pokud to samy nezvládnete, tak si najděte svého psychologa. Věřte mi, je skvělé, když Vás někdo opravdu poslouchá a ještě je schopný Vám poradit.

Jednoduše, začněte žít, dámy, protože jakmile ten Váš odejde, aniž byste to věděly, už se na Vás chystají jiní. Nechte je čekat a tvařte se nad věcí. Život je jedna velká hra a je škoda v ní hrát jen vedlejší roli, nemyslíte?

www.strcprstskrzprd.cz

Vložit komentář

Komentáře