Dnes jsem se rozhodla věnovat článek našemu školství, i když nevím jestli si to vůbec zaslouží… Samozřejmě nejsem odborník, pouhý student, ale možná právě proto je můj pohled na věc tak přímý.
Škola je založená na učitelem sprostředkovaných informacích, které si student musí pozorně vyslechnout, zapsat a poté se je naučit. Ale jak je to v praxi? Už jen to pozorně vyslechnout dá často pořádně zabrat. Když máme někdy ve tři hodiny odpoledne, unavení po tělocviku a obědu, vnímat fyzikální poučky nebo dějiny či jiný z velmi důležitých předmětů, je to opravdu nad naše síly.
Vědci dokázali, že po obědu je krev soustředěna do trávicího ústrojí aby byla potrava řádně zpracována a mozek má jen tolik krve, aby přežil. Jednoduše řečeno, po obědě to nikomu nemyslí. Stejně tak je jasné, že nikdo není schopen udržet plnou pozornost 45 minut, dát si deset minut pauzu a zase vnímat. A takových hodin je nejméně šest.
Jen si představte, jak je člověk po školním dní unavený. Potom přijede kolem čtvrté hodiny odpolední domů a co udělá student? Vytáhne si všechno učení a pracuje na přípravě na testy a vypracovává další úkoly. Že ne? No, podle učitelů by měl. A jít brzy spát, aby mohl ráno brzo vstát a jet do školy…
Možná že je tento pohled přehnaně kritický. Já to tak ale v posledních dnech vidím.