Farmářské trhy mají své kouzlo. Pro mnoho lidí jsou místem, kde si mohou popovídat.

Pokud jste měli rádi tradiční mumraj na farmářských, řemeslných a městských trzích, asi vás zavedení elektronické evidence tržeb moc nenadchlo. Brněnský Zelný trh patřil k tradicím mnoha měst i města Brna. Mnohdy se nedalo přes Zelný trh ani projít. Nyní zeje prázdnotou a zůstalo jen pár stánků. Jarní počasí prodejcům přeje, bohužel jim nepřeje EET. Velký bratr se dívá všude. Všechno ví, všechno zná a o všem je informován. A na malé farmáře dopadne tíha účtenkové mánie teprve příští rok.

Minulost na ,,Zelném rynku“

Jak je známo, vydělává se na všem a mezi pokladnami se objevila spousta těch nespolehlivých. Stánkaři a malý obchodníci si stěžují, že je pokladny stojí spoustu peněz a nejsou spolehlivé. Při jejich nefunkčnosti často nelze jejich opravu odstranit. Stánkaře také tisk účtenek zdržuje. O dopadu na životní prostředí ani nemluvě. Spousta pokácených stromů totálně k ničemu, spousta vyhozených účtenek a hromada tiskařských barev k tomu. Jakoby nestačilo, kolik katalogů a letáků se denně hodí do koše.

Obyvatelé Brna vnímají Zelný trh jako centrum města. Milují jeho kouzlo nejen při vánočních svátcích, kde je právě na tomto ,,Zelném rynku“ asi nejkrásnější atmosféra. Zda bude i letos nikdo netuší. Už nyní lituji prodejce kaprů a vidím v barvách, jak proslulá krabička EET mizí na dně kádě. Jaké bude místo, kde to vždy vonělo tradiční atmosférou a nabídlo vytoužený klid? Kolem náměstíčka jsou malé i větší kavárny a restaurace, divadlo a nejezdí zde ani MHD.

Pestré stánky s vůní květin a bohaté stolky prohýbající se pod ovocem a zeleninou jsou ty tam. Prodejci budou do budoucna limitováni povinností provozu registračních pokladen. Tradiční kouzlo se již nyní podělo do hlubin nenávratnosti. Oficiální stránky správy tržiště však uvádí:

„Snahou provozovatele, tedy městské části Brno-střed, je proměnit místo, na kterém se prodávalo především ovoce a zelenina, na pestré potravinové a farmářské trhy.“

Trhy z jiných koutů světa

Stejné zprávy přicházejí z různých koutů naší země. V Milevsku prořídly pravidelné čtvrteční trhy na náměstí. Už nyní je oproti loňsku úbytek o 40 %. Postrádají zde třeba oblíbeného pána s lahodnou čokoládou, jehož stánek byl často vyhledávaný. Chybí i maloobchodní prodejci textilu a bot. S napětím jsou očekávány soboty, kam jezdí zejména zahradníci se svými výpěstky a ještě jim nezačala sezona. Firem a živnostníků prodávajících vlastní výrobu se EET dotkne až příští rok. Umírání tradičního trhu bude tedy pomalé a bolestné.

Farmáři i pěstitelé zde prodávají zboží a potraviny, které jinde běžně jen tak nenajdete. Objemy jsou tak malé, že se mnoha kamenným obchodům nevyplatí tyto produkty od malých zemědělských a potravinářských výrobců vůbec zařadit do své nabídky. Jde o zpestření nabídky potravin hlavně pro obyvatele větších měst. Jde také o podporu drobných výrobců a pěstitelů, která vzala za své. Jde o vymizení řemesel, tradic a neobyčejného komorního kouzla.

Další místa hlásí o 90 % méně

Jihlava hlásí již nyní minimálně o 90 % méně prodejců, kteří ukončili činnost a trhů se neúčastní. Organizace trhů byla zatím zcela přerušena. Největší potíže mají s EET prodejci obsluhující velké množství zákazníků rychle za sebou, jako prodejci pečiva, ovoce i zeleniny. Dále pak starší, technicky méně zdatní lidé. Na řemeslné trhy jezdí své výrobky prodávat zejména lidé starší a všichni, co mají své produkty jako koníček. Po večerech a ve volných chvílích doma něco vytváří a pak jedou o víkendu produkty prodat. A právě jejich produkty a výrobky zmizí i s obrovským kusem kultury.

Pro drtivou většinu všech drobných řemeslníků, malých pěstitelů a nejmenších výrobců potravin jsou farmářské trhy jediné odbytové místo, kde svou produkci nebo sezónní přebytky mohou prodat. Často své zboží nabízejí třeba jen několik týdnů či měsíců v roce. Kvůli tomu si asi jen těžko budou pořizovat nové technologie a software. Tyto náklady na ně budou mnohem vyšší, než je jejich nepatrný sezónní zisk z prodejů jejich produktů. Úplně vidím svou babičku, která nechápala ani telefon. Nebyla pro mě méněcenná jen proto, že nerozuměla elektronice. Měla mnoho jiných obdivuhodných vlastností a umu.

Za trochu štěstí šel bych světa kraj

Farmářské a řemeslné trhy mají své neopomenutelné komorní kouzlo. Pro mnoho starších prodejců i kupujících jsou často místem, kde si mohou popovídat, jsou vděční za pochválené výpěstky a výrobky, obdařeni velkou radostí. Zde spolu lidé mluví a setkávají se. Vytvářejí vazby a těší se znovu na viděnou. Nepostávají nervózně naštvaní u pokladen v supermarketech a užívají si pobytu venku a příjemnou atmosféru komunikace. Přicházíme o část národní tradice. O atmosféru, kterou žádný gigant nenahradí.

Zdroj: Vyhlášený Zelný trh v Brně krachuje: Ruinuje ho EET

Zdroj: Ničí EET tradiční městské trhy?

Zdroj: Z farmářských trhů mizí kvůli evidenci tržeb desítky procent stánkařů

Vložit komentář

Komentáře