Ve vší tichosti jeho tvůrci (The Fraunhofer Institute for Integrated Circuits) podepsali jeho rozsudek smrti tím, že jej oficiálně přestali nadále licencovat.
Jistě i osoby, jenž jsou jinak počítači totálně netknuté velmi dobře ví a tuší, že existují jakési „hudební MP3 soubory“, jelikož právě ony jsou a byly až dodnes synonymem digitální hudby někdy od devadesátých let minulého století, kdy se objevily vůbec poprvé hudební sdílecí služby typu Napster či Kazaa.
Důvodem, proč k tomu došlo, je velmi prostě to, že tu dospěli k závěru, že zde již máme rok 2017 a jsou zde tudíž lepší volby k tomu, jak ukládat kvalitně audio. Vývoj samozřejmě nestál další čtvrtstoletí po uvedení MP3 formátu…
Ředitel Fraunhoferova Institutu sdělil NPR, že zejména Advanced Audio Coding (AAC) se dnes stal nesmírně rozšířeným díky mobilnímu poslechu: „AAC je již dnes de facto normou pro hudební poslech a je taktéž i standardem jak pro video, tak i audio a pochopitelně, je i více efektivní a nabízí pokročilejší funkcionalitu, takže zvládne vyšší kvalitu při nižším bitrate, takže je logické, že nahradil MP3. “
I když nám AAC nahradil MP3, dá se očekávat, že jeho popularita zůstane i nadále vysoká, protože je k tomu nemálo dobrých důvodů: patří třeba k formátům, jenž je nejsnadnější přehrát, když vezmeme v úvahu procesorové výpočty, což logicky znamená i delší výdrž mobilních přístrojů a menší vytěžování stolních CPU. Nemluvě o tom, že je to formát v němž je dnes standardní archivovat hudbu ve VBR 320 (běžný člověk na sluchátkách za pár tisíc stejně nepozná rozdíl mezi VBR 192-220 a CD…), no a jasné eso je i to, že MP3 přehrává úplně vše – OGGy, FLACy, ACC jak kdy a jak co, ovšem pokud nějaký přehrávač bude podporovat nějaký multimediální formát, bude to právě MP3. A tak bychom mohli pokračovat další tři hodiny…
Zdroj + Foto: www.engadget.com