Pět titulů mistrů světa, s nimi zlatý hattrick, olympijské zlato a bronz. To jsou zřejmě největší úspěchy samostatné české hokejové reprezentace. Poslední dobou však značně mizí. Vždyť poslední medaili ze světového šampionátu si Češi přivezli v roce 2012 za bronz ve Finsku. Od té doby dvakrát prohráli souboj o bronz a třikrát za poslední tři roky nepřešli přes čtvrtfinále. Kde je chyba? Proč má český tým najednou problémy nejen se světovou špičkou, ale i s outsidery?

Přílišné vychvalování

Zatímco jsme si bouchali do hrudníku a chválili se za olympijské zlato z Nagana a zlatý hattrick v letech 99-2001, jinde se pracovalo. A tvrdě! Český hokej začal stagnovat, a stále se nic neděje. V jiných zemích – Švédsku, Finsku, Švýcarsku,.. se přistoupilo na úplně jiný styl organizace v hokeji, počínaje prací s mládeží. Ve všech těchto zemích se nyní odmalička klade důraz především na bruslení, které nadále rozvíjejí v každém věku. V naší zemi se pracovalo stále stejně a špatně.

Kritická práce s mládeží

Oproti již zmíněným zemím, v Česku se práce s mládeží od roku 2001 téměř nezměnila. Přece jsme vyhráli Nagano a zlatý hattrick, tak to asi děláme dobře. Jenže doba Jágrů. Růžičků, Reichelů a Moravců je dávno pryč. V českých mládežnických družstvech chybí motivace, navíc skoro každý druhý extraligový tým drží statut akademie ČSLH. Dalším velkým problémem je obrovský počet týmů v extralize ať už mladšího nebo staršího dorostu. Ty nejsou příliš rozděleny do skupin podle kvalit, ale spíše podle zeměpisné polohy. A co je snad největším problémem české práce s mládeží? Úplatky a nadržování. V extraligových týmech často dochází k nadržování například potomkům významného sponzora či trenérova oblíbence, ale i samotným úplatkům (viz kauza Vladimíra Růžičky). Může se tak stát to, že velký hokejový talent s velkou perspektivou se nedostane do sestavy, či na led koukne pouze sporadicky a oproti tomu ne příliš hokejově nadaný syn bohatého sponzora podává špatné výkony v první lajně.

Dopad

No a co je výsledkem celého problému si každý může spočítat sám. Prohry či ohromné problémy s týmy, které bývaly turnajovými outsidery – Švýcarsko, Norsko, Dánsko, Francie a další. Naprosto extrémní zvyšování rozdílu mezi zámořským a vyspělým evropským hokejem (Rusko, Švédsko, Finsko) oproti našemu. V českém hokeji se prostě musí hodně změnit a možná by se mělo začít už od vrchu.

Vložit komentář

Komentáře