Současný déšť nevyřeší nedostatek podzemní vody, máme nyní období sucha i povodně.
Možná vás trápí velké sucho, nebo naopak velké bouřky a záplavy. Silné lijáky ale současné panující sucho nijak nezmírnily a déšť nepomohl spodním vodám. Nedostatek podzemní vody trvá a čeká nás jeho úbytek.
Spodní vody, které nejsou naplněny
Stejně jako v loni se na našem území vyskytují srážky plošně velmi nerovnoměrně. Někde jsou velmi intenzivní, jako ve středních Čechách, ale na kdysi úrodnou Moravu se vůbec nedostaly. Na jiném, území byly velmi slabé na to, aby ovlivnily situaci sucha v podzemních vodách. Mimořádně podnormální jsou spodní vody v povodí Orlice a v oblasti soutoku Moravy a Dyje. Jednotlivé vrty jsou mimořádně podnormální v podstatě na celém území České republiky.
Vzestupy vodních toků
Déšť zavlažil půdu a v zasažených oblastech se došlo k vzestupům vodních toků a menší dokonce dosáhly stupně povodňové aktivity. Srážky chybí na jižní Moravě, která je nyní nejvíce postiženým územím z hlediska půdního deficitu a podzemních vod. Na výraznější zlepšení současného stavu by bylo třeba několik dní, alespoň týden trvalých srážek na celém území.
Vedle sucha povodně
V Praze je naopak povodňová pohotovost a přetekla zde hráz rybníků v Radotíně a Řeporyjích právě kvůli extrémnímu dešti. Hydrometeorologové dokonce na čas vyhlásili povodňovou pohotovost pro celé území Prahy. Nejzávažnější je situace v Radotíně. V oblasti Na Cikánce přetekla voda přes hráz rybníka, který naplnila voda z okolí. Vytopeny byly sklepy a některým lidem z oblasti hrozila evakuace.
Děláme stejné chyby
Kolonizujeme lesnatou krajinu s močály, kácíme a vypalujeme lesy a zakládáme pole a pastviny. Budovy stavíme na úrodné půdě. Pěstujeme řepku a kukuřici, která drancuje půdu, způsobuje eroze a neudrží vodu. Les například uživí 1 – 2 osoby na km² a to je zatraceně málo. Hlavní zemědělské plodiny, kterými jsou obilniny – původně stepní rostliny, nesnesou zatopení vodou. Pak se odvodňují pole, mokřady, i města, abychom se třeba zbavili komárů a nenosili domů bláto. Dnešním ideálem je betonová či vydlážděná plocha a golfový trávník.
Co děláme špatně
Krajina ale takto postupně vysychá a pak se přehřívá sluncem. Ubývají mlhy, netvoří se rosa a chybí drobné srážky. Výpar jasně převládá nad srážkami. Pak přivádíme vodu z kopců, zavlažuje jen plodiny a holá půda se i nadále přehřívá. Přehřátý vzduch odnese vodu z krajiny a dochází k zasolení půdy. Vody se nedostává, zemědělství u nás rapidně upadá současně s chovem a půdě chybí kopce hnoje, které nutně potřebuje.
Co nám řeknou statistiky
Na území České republiky bylo od roku 1948 do konce 80. let rozoráno:
- 270 000 ha luk a pastvin
- 145 000 ha mezí odpovídajících délce 800 000 km
- 120 000 km polních cest
- 35 000 hájků, lesíků a remízků
- bylo odstraněno na 30 000 km liniové zeleně
- více než 1 milión ha polí je odvodněno trubkovou drenáží
- 14 000 km malých toků bylo napřímeno a zahloubeno
- 4500 km toků bylo takzvaně zatrubněno, tedy svedeno d trubek
- zmizela síť drobných toků
- na velkých polích jezdí vysokou rychlostí velké zemědělské stroje
- půda postupně ztrácí organické látky a nedrží vodu
- města se rozrostla a voda je svedena do kanalizace
Děláme si to sami
Jestliže nám slunce svítí na odvodněné plochy, kde není voda a vegetace, plochy se zahřívají na 50 až 60 °C, pak i vzduch, který stoupá vysoko do atmosféry a bere sebou vodní páru. Pak se vysouší okolní stromy a vodní plochy. V lese se stromy ochlazují výparem vody a vodní pára se má srážet na drobný déšť. Nad odvodněnými poli, betonovými parkovišti a vydlážděnými náměstími s vysokou povrchovou teplotou se toho ale nedočkáte. Dědeček říkal, že na suché pole neprší. Naučila jsem se od něj hodně. V globálním hledisku je mi to ale k ničemu.
Asi se nezměníme
Více než koncentrací skleníkových plynů, oxidem uhličitým, metanem a oxidem dusíku, bychom se měli zabývat tím, jak pošetile a hloupě to tady vedeme. I zmíněné věci nejsou zanedbatelné, to je jasné. Pokud ale nezačneme zase vysazovat lesy, chovat dobytek, orat pole, dávat mu poctivý kravský hnůj a střídat plodiny, betonové plochy budou naším koncem. Pod každým metrem čtverečným půdy nám chybí několik set litrů vody, která je již v oceánu, i proto nám jejich hladiny stoupají. Ano, o tání ledovců vím, to spolu souvisí. Opakujeme stále stejné chyby prastarých civilizací.
Zdroj: V Praze je povodňová pohotovost, přetekla hráz rybníků v Radotíně a Řeporyjích
Zdroj: Současný déšť nevyřeší nedostatek podzemní vody, říká náměstek šéfa ČHMÚ