Australský holding European Metals se chystá těžit největší evropské ložisko lithia v České republice. Zájemce o hlubinnou těžbu lithia v Krušných horách buduje tým pod vedením australského inženýra jménem Craig Reimer. Začne tedy těžit pod hraniční horou strategický kov. Tuto společnost vlastní převážně zahraniční investoři. Koupila českou geologickou firmu Geomet, která provádí od roku 2010 průzkum nalezišť lithia na Cínovci a vyřizuje povolení k těžbě.

Miliardář Janeček, který se zajímá o lithium, nyní prohlásil, že jej lithium moc nezajímá a chce investovat spíše do nápravy společnosti. Ze začátku to zřejmě vypadalo jako super investice, když skupina RSJ Group, kterou řídí Karel Janeček a jeho partneři, získala projekt na těžbu lithia na místě starého odkaliště po cínovém dole na Cínovci. Zde je asi 6 % světových zásob lithia, jehož cena velmi rychle roste. Z tohoto velkého boomu může těžit také společnost Cínovecká deponie patřící Karlu Janečkovi a jeho partnerům. Ten se ale cítí jako finanční investor a výhodně chce včas celou akci prodat.

Krádež století

Rozjela se velká debata, jak nastartovat průmysl kolem této perspektivní suroviny. Spekuluje se o tom, že by unikátní zásoby mohly do České republiky přilákat Elona Muska a společnost Tesla ke stavbě evropské továrny na elektroauta. Ten ale jak je známo svou továrnu staví úplně někde jinde.

O lithiu se mluví jako o obrovské krádeži lithia z České republiky. Mnoho lidí nechápavě kroutí hlavou nad tím, proč lithium nepatří státu a proč se z něj nebude budovat vše potřebné pro naši Českou republiku. Proč se nabalí opět jen soukromé firmy a to ještě vesměs ne ty české. O zásobě lithia v Krušných horách se hovoří jako o nové ropě. Vzhledem k rozmachu elektromobilů je to naprosto trefné vyjádření. Lithium je klíčová surovina pro výrobu baterií a ty zase klíčovou součástkou celého elektromobilu.

Ozývá se mnoho hlasů, že nám zde Tesla postaví maximálně montovnu za státní podpory, zaměstná za asi 100 pracovníků z České republiky, kteří budou rádi za 15 000 hrubého. Zisk pak půjde stejně jako třeba u vody do zahraničí. Lithium bude, ač s fabrikou či bez fabriky těžit zahraniční firma, která bude i svůj zisk odvádět do zahraničí.

Proč to ale neděláme sami? Budeme za státní peníze s pomocí pár státem vydržovaných podniků zahlazovat škody po uhlobaronech, kteří se již napakovali? Internetové diskuse jsou neúprosné a plné faktů. Jako vždy je to ale malým českým lidem houby platné a tuneluje se dál.

Lithium karbonát za posledních 13 let zvedl svou cenu asi 4x na nad 6 000 dolarů za tunu a jeho spotřeba se má do roku 2020 určitě 2x zvýšit. Cena cínu za uplynulých 10 let stoupla víc než 5x na 20 000 dolarů za tunu. Pod Cínovcem leží jak ohromné zásoby cínu, lithia, tak i wolframu. Těžařům doslova nahrávají rostoucí ceny kovů na světových trzích a také fakt. Navíc se lithium i cín musí pro evropský průmysl dovážet z Číny a jižní Ameriky. Žádný jiný tak obrovský zdroj v Evropě zatím neexistuje a ekonomická návratnost ložiska je zcela nezpochybnitelná.

Proč nesmažeme státní dluh

Podle dříve provedených výpočtů jde o 6 % světových zásob lithia, tedy 37 milionů tun rudy, které obsahují lithium karbonát ve výši 0,8 % a 28 milionů tun rudy s obsahem cínu 0,4 %. Pokud „stát“ zahájí těžbu, může pak lithium na Cínovci dobývat tak 50 až 100 let. Při současných cenách by se tento kov prodal za 3 biliony korun. Náš státní dluh je cca 1,79 bilionu a tím by byl okamžitě smazán. Proč tedy stát do těžby nejde?

A dál se nechává potichu krádež rozbíhat do obřích rozměrů. Opět se někdo na náš úkor pěkně napakuje a vytěží naše lithium. Zbudou nám zdevastované pláně od těžby a poškozená krajina. Lithium budeme dál velmi draze nakupovat, i když naši horníci nemají práci. Bude nás vykrádat zahraniční firma, popřípadě se napakuje nějaký miliardář, místo toho, abychom lithium vytěžili v rámci státního podniku a prodali. Lithium by mělo patřit všem, mělo by být státní. Jenže jako vždy není.

Separace lithných slíd by mohla začít za 2 až 3 roky. Teoretická cena získatelného uhličitanu lithného byla v minulosti spočítána při hodnotě 6 760 dolarů na 75,2 milionu dolarů, v přepočtu asi 1,9 miliardy korun. To je jen část z vytěženého odpadu z jiných surovin. Na Cínovci se již dříve těžil cín, wolfram a také molybden. Lithná slída cinvaldit se zde vyskytovala ve značném množství. Dříve se netěžila a dostala se do odkaliště a získat lithium z materiálu z odkaliště je dobrý nápad z téměř nulovými dopady na životní prostředí. Stát však o tento výdělek nemá zájem.

Průzkum a otevření ložiska bude vyžadovat opravdu obrovské investice. První fáze se odhaduje na 20 milionů korun, studie rentability těžby ještě na mnohem více. Investice do otevření ložiska se odhadují na 2,5 miliardy korun, což je asi 15 % toho, kolik nás stojí ročně neziskové organizace, naše známé černé díry na peníze. Těch tu máme podle údaje z konce roku 2016 celkem 128 002. Ono to tedy ani tak není o tom, že by na investice nebylo.

Zdroj: Proč se český stát nechce pustit do těžby lithia a nechá jej soukromníkům?

Zdroj: Výzva: Lithium mě moc nezajímá, investuji spíš do nápravy společnosti, tvrdí miliardář Janeček

Zdroj: V Česku je 128 tisíc neziskovek, začínají se víc profesionalizovat

 

Vložit komentář

Komentáře