Tento velmi kritický moment života každé rodiny je velmi často spojován s takzvaným sociálním porodem. Co to znamená? Znamená to, že toto období bývá velmi dramatické a rovněž i bolestivé stejně tak, jako samotný porod. Proti sobě totiž stojí dvě generace, a sice děti a rodiče. Obě strany mají odlišný pohled na svět a ani jedna strana se nechce pouštět do konfliktů v případě, kdy si dítě začne balit své kufry. Neznamená to ovšem, že změna dítěte v dospělého člověka proběhne ihned, co si zabalí i své poslední věci, tento proces totiž trvá převratně dlouho a je potřeba být dítěti oporou, nikoliv přítěží. Celkový organismus člověka je totiž zcela dotvořena až v devětadvaceti letech života. Přičemž například mladí Češi opouští své domovy zpravidla kolem třiadvaceti let. Ovšem pozor, ani ve chvíli, kdy dítě opustí hnízdo, není práce rodiče u konce, ba naopak. To, zda ve světě, který není zrovna příznivý, dítě uspěje, záleží pouze na tom, jaká výchova a hlavně jaká podpora rodičů v něm zakořenila.
Berte své děti vážně
I když víte, že rok narození vašeho dítěte značí, že nemáte co dočinění s malým děckem, stále ho tak budete brát. Není na tom nic špatného, pokud rodič svou péči příliš nepřehání a dospívající se tak necítí pod tlakem. Není dobré brát názory svých dětí na lehkou váhu a opodstatňovat je větami, „Říkej si, co chceš, jednou to poznáš sám“. I když vás názory vašeho v uvozovkách dítěte, budou nadmíru štvát, snažte se alespoň tvářit, že vám na nich záleží a soucítíte s ním. Rodičovská podpora je tím nejdůležitější, co od vás dítě může dostat do vínku.
Nedávejte dětem všechno až pod nos!
Razíte benevolentní výchovu a nerozhodí vás ani nové tetování na krku vaší jediné dcery či opakovaný ročník vysoké školy, díky nepřebernému množství probdělých nocí na diskotékách? Děláte špatně. Dítě, které bude mít celý život jídlo až pod nosem, ustlanou postel a uklizený pokoj bez toho, ani by hnulo brvou, se jen tak lehce neosamostatní. Pokud dítěti dovolíte vše, smiřte se s tím, že se máminy sukně jen tak nepustí. Proč by to také dělalo, když má doma vše, co si usmyslí?
Nevařte svíčkovou, neperte a nežehlete!
Pokud se vaše ratolest rozhodne osamostatnit, dopřejte jí si tento krok vychutnat plnými doušky. Mnoho dospívajících má totiž velmi mylnou představu o světě a ihned poté, co se za nimi zavřou dveře rodinného domu, začnou propadat panice a vás uvidí jako záchranný bod. „Mami, můžeš mi vyprat?“ nebo „Mami, mohla by si mi uvařit?“. „Ne nemohla!“, tak bude znít vaše odpověď. Vaše dítě se nesmí spoléhat na to, že když bude potřeba, bude tu maminka a tatínek, který za něj vyřeší trable. Nikdo mu nebude platit složenky, dovolenou na kterou nemá peníze či mu nebude prát špinavé prádlo. O tom totiž samostatný život je. Pomáhejte svým dětem, ovšem s mírou.