Jaro 2017

V březnu 2017 se začalo diskutovat o tom, že část záložáků armádě v krizi nepomůže. Pokud je například v zálohách strážník městské policie, ve stavu ohrožení nebo války by musel zůstat na svém místě strážníka. Jde o 8 % záložáků, kteří jsou na tom podobně, a to není zrovna málo. K rezervistům se v březnu přihlásilo asi 1500 mužů a žen. Z toho 71 městských a obecních policistů, 11 zdravotnických záchranářů, 10 řidičů MHD a 4 starostové. V případě krize by ale byli třeba ve svých civilních povoláních. Systémový problém se projeví až v době ohrožení. Strážník, záchranář anebo příslušník aktivní zálohy, pro kterou pozici se rozhodne v případě potřeby daný jedinec? Jednotka, která v době míru vypadá plná, se v okamžiku krize nebude schopna sejít.

Záložáci

Armáda tvrdí, že to problém není. Pro bezpečnost zprostí výkonu mimořádné služby v aktivních zálohách. O tom, kde je člověk potřebnější, rozhoduje armáda. Cvičit strážníky nebo záchranáře je prospěšné. Nikde není napsáno, že vypukne-li válka či humanitární krize, i nadále budou pracovat u policie, jako strážníci nebo ve zdravotnictví. Výcvik v aktivních zálohách vždy přináší zkušenosti a schopnosti navíc. A to je důležité. Již tehdy chtěla armáda vybudovat z rezervistů armádu o 5 000 členech do roku 2025. Záložáci přibývají pomalu v současné době je jich asi 1450. Za rok jich nastoupilo asi 300.

Květen 2017

V tomto období se objevila zpráva, že Česká republika není připravena čelit nepříteli. Mobilizace by byla velký chaos a skutečných bojovníků je pouze 7 000. Bezpečnostní hrozby v Evropě rostou a možnost konfliktu už není zdaleka jen hypotetická, přesto v případě mobilizace, i když třeba jen částečné, by chybělo téměř vše. Zázemí armády a lidé, jež by jej vytvářeli, vybavení pro ně i ubytovací kapacity. Podle expertů neexistují zpracované a už vůbec ne otestované scénáře možných kritických situací. Armáda nemá přehled o lidech, které by potřebovala, ani základní materiál. Uvádělo se v tom období 22 000 profesionálních vojáků a z nich skutečných bojovníků jen 7 000, tedy 2 bojové brigády. K tomu zhruba 1500 aktivních záložáků, které se nemusí podařit dát dohromady.

Nepřipraveni ani na papíře

V případě skutečného ohrožení by ale potřebovala armáda 100 000 až 150 000 lidí. Výběr, vybavení a vycvičení by se potýkal s obrovskými obtížemi. Brzy po totiž revoluci skončila veškerá cvičení záložáků, armáda zrušila také jednotky, pod které spadali. Na papíře je pouze schválená koncepce mobilizace vládou v roce 2013, ale nikdo se jí přes 20 let nezabýval. Případ ohrožení se týká přírodních katastrof, vysílání vojáků do zahraničí i variant přímého ohrožení území státu. Je třeba je mít štábně otestované, nic takového ale neproběhlo. Poměr mezi bojovými jednotkami a zabezpečením v týlu je 1:3 až 1:6. Na 1 střelce musí být tak 5 lidí, kteří jej jistí, aby byl tam, kde být má. Aby jedl, spal, byl ošetřen… Není zázemí ani lidé, kteří by se v armádě specializovali na mobilizaci. Chybí zásoby, uniformy, munice, zbraně, ubytovací prostory, postele i lůžkoviny.

Chybí specialisté

Nepřipravenost na případné ohrožení potvrdilo mnoho vysokých armádních důstojníků. Chybí právníci a administrativní pracovníci, kteří musí vše zpracovat, jako doklady, škody, hlídání materiál i úrazy. IT specialisté, kteří umí vše propojit, spojaři, radioamatéři, nikoho z nich nemá armáda mezi civilisty vytipovaného. Nejmladším záložníkům, kteří prošli základní vojenskou službou, která skončila v roce 2004, je přes 30 let. Od vojny je nikdo nekontaktoval. Většina záložáků, kterých bylo tehdy 800 000, už je vojensky dávno za zenitem a většině je o dost více než 45 let. Nejvyužitelnější skupina je ale mezi 18 až 30 lety, kterou služba zcela v armádě minula. Jasný plán, jak rychle tyto lidi vycvičit neexistuje. Ministerstvo obrany v roce 2015 chtělo obnovit odvody a výcvik záložáků, ale narazilo ale na odpor. Branný zákon počítá s výcvikem vojáků povolaných do mimořádné služby až v případě ohrožení státu a budou moci být odvedeni i ti, kteří doposud odvedeni nebyli. Jaká je ale jejich fyzická kondice? A bude na to čas?

Podzim 2017

Se zájmem o nezávazný vojenský výcvik to není mezi Čechy tak žhavé, jak by se vám mohlo zdát z pohledu internetových diskusí třeba na FB. Zavedení dobrovolných vojenských cvičení v roce 2016 doposud zaznamenalo pouze účast desítek lidí. Dobrovolná cvičení dokončí jen zlomek zájemců. Hodně jich vyřadí psychotesty a nedostatečná fyzická kondice. Doposud se na ministerstvu obrany registrovalo 1 268 zájemců a z nich podalo oficiální žádost jen 575 lidí. Jen 71 dobrovolníků za 14 měsíců je velmi malé číslo. Důvody nezájmu jsou hlavně pohovory, lékařská vyšetření a psychotesty. Část lidí neuspěje, další ztratí zájem, někteří chtějí raději vstoupit do aktivní zálohy.

Aktivní zálohy

Jde asi o 2 000 lidí, kteří ke služnému dostanou odměnu 18 000 korun ročně a finanční kompenzaci od zaměstnavatele za nepřítomnost v zaměstnání během cvičení. Zda ale bude zaměstnavatel tolerovat, že zaměstnanec místo práce cvičí, je další velké téma. Bylo by třeba také motivovat zaměstnavatele. Dát na 6 týdnů volno zaměstnanci, kdy vám stojí práce, služby i výroba, si každý zaměstnavatel dovolit nemůže. Cvičení jsou pravidelná, záložáci se mohou účastnit i misí v zahraničí. Záložák je pro armádu levnější než voják z povolání. Věkový limit pro vstup do záloh je 18 až 60 let. Příslušník záloh musí mít české státní občanství a zároveň trestní bezúhonnost.

Dobrovolný výcvik

Pokud uchazeč již neprošel výcvikem, čeká jej kurz základní přípravy ve vojenské akademii ve Vyškově. Jednorázový kurz o délce 6 týdnů nebo 2 kurzy o délce 3 týdny jsou pořádány armádou ve Vyškově. Nejbližší bude v lednu 2018. Cvičení zahrnuje základní taktickou, střeleckou, tělesnou, topografickou a zdravotnickou přípravu a učí chránit důležité objekty. Armáda ale nemůže ani absolventa dobrovolného výcviku povolat. Pro základní manipulaci se zbraní vám pomůže i víkendový kurz. Podpora české armády je ale důležitá. Pokud tomu člověk nechce věnovat alespoň tolik času, co mu zabere aktivní záloha, je to dost málo.

Stav armády

Ke konci roku 2017 má být celkem 24 500 vojáků a nárůst se týká i 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády, tedy bojových složek. Stavy vojáků z povolání u jednotek pozemních sil jsou naplněny na 81,4 %. U vzdušných sil na 82,8 %. Letos armáda vydala už 2 159 rekrutačních rozhodnutí a cíle růstu počtu vojáků překročí o 8 %. Armáda má zpracovaný komplexní investiční plán pro vzdušné síly v objemu 30 miliard korun a plán pro pozemní síly v hodnotě 115 miliard. Vojáci v dostanou nové radary, pásová bojová vozidla pěchoty a vrtulníky. Za končící vládou zůstane záznam, že schválené výdaje na obranu zvýšila z 0,91 % HDP v roce 2014 na hodnotu 1,08 % v roce 2018. Rozhodující slovo ve zvýšení výdajů na 1,4 % HDP v roce 2020 bude mít nová vláda.

Zdroj: Část záložáků armádě v krizi nepomůže

Zdroj: Armádu posílily tisíce vojáků, dobrovolná cvičení ale netáhnou. Dokončí je jen zlomek zájemců

Zdroj: Česko není připravené čelit nepříteli. Mobilizace by byla chaos, skutečných bojovníků je sedm tisíc

 

Vložit komentář

Komentáře