Červinka J. FPF1. Předmluva k vydaným článkům.

 

            Jednou z nejzdařilejších publikací pro studenty fyziky na celém světě jsou tři knihy v češtině pod názvem Feynmanovy přednášky z fyziky. Feynmanovy přednášky byly určeny pro studenty prvního a druhého ročníku Kalifornského technického institutu (Caltech). O populárnosti jeho přednášek svědčí fakt, že mnohdy se jeho přednášek účastnilo více kolegů profesorů než studentů. Knihy jsou samozřejmě korigovány tak, aby odpovídaly, pokud možno aktuálnímu vývoji ve fyzikálním výzkumu. Byl bych rád, kdyby moje články k vybraným tématům byly zdrojem inspirace studentům, případně i mladým vědcům, při hledání smysluplných témat jejich budoucího výzkumu. Já osobně věřím, že jsme v době kdy se začala naplňovat vize Richarda Feynmana o objevování nových zákonů fyziky, zejména prohlubováním znalostí o mechanizmech fungování elektromagnetických zákonů v hlubokém mikrosvětě. Já bych rád dodal, že  i na základě fraktální příbuznosti fyzikálních jevů mikro a makrokosmu, vycházejícího z jednotné podstaty všech dosud známých sil generovaných ve strukturách relativně nečásticové představy o objektivní realitě.

            Věřím, že moje články pomohou studentům a případně i profesorům podívat se na svět fyziky kriticky z nového úhlu pohledu, nezatíženého žádnými axiomy, protože právě to od nich bude požadovat studium Nové relativně (ne)částicové, ((ne)hmotné fyziky. Chtěl bych dosáhnout toho, aby studenti našli odvahu prověřovat své vlastní nové, moderní a převratné myšlenky bez zábran a respektu ke klasickým překonaným přístupem k fyzice. Znamená to, aby studenti v sobě našli sílu překonávat počáteční negativní postoj svých kolegů a profesorů. Zkušenosti, včetně zkušeností mých ukazují, že o čím zásadnější objev půjde, tím na větší odpor se narazí. To je fakt, se kterým musí vědec počítat, aby ho to psychicky nezlomilo. Student by neměl očekávat automatickou podporu jeho objevných myšlenek, ta je možná jen u málo významných vědeckých poznatků. Historie vědy ukazuje, že čím zásadnější je objev, tím déle trvá jeho oficiální uznání. Maxwellovi to trvalo zhruba patnáct let, a mnohým ještě mnohem více let. Nehledě na to, že jak je u vědců často obvyklé, jakmile předloženou problematiku pochopí, mají tendenci si objev přivlastnit. Jsem naprosto přesvědčen, že s tímto problémem se setká každý vědec. Dokonce se mi zdá, že je to přirozené a je to první znamení, že student, nebo vědec je na dobré cestě. Snad bude příležitost se studenty na toto téma pohovořit z využitím vlastních zkušeností.

            Nedělám si nárok na to, abych nahrazoval Feynmanovy přednášky, ale rád bych přispěl k jejich ocenění studenty, protože mně daly platformu, jak studenty oslovit. Moje zkušenost se současnými vědci je taková, že mají panickou hrůzu, že by se mohli při předložení svých myšlenek na vědeckém fóru zesměšnit. To svědčí o naprosto nevhodné atmosféře, která vládne v této komunitě. To je způsobeno zřejmě tím, že mnozí, rádo by vědci, více cení svá divadelní představení a množství citací na úkor nových neotřených myšlenek.

            Mně se jeví Feynmanovy přednášky jako nebývale zdařilý pokus vidět fyziku komplexně v těsných vazbách k dalším oborům přírodních věd. Zde bych rád dodal, že Nová fyzika (NF) půjde postupně ještě dál, tak že postupně více propojí s fyzikou i humanitární obory.

            Rád bych upozornil studenty na složitou problematiku toho, jak odhadnout co je v jejich odvozování jíž poznané a co je zcela nové. Můj názor je, že je to velmi těžké a nikdy nelze na tuto otázku dostat, přesvědčivou odpověď. Vždyť každá sebegeniálnější myšlenka vždy navazuje na poznatky jiných a mnohdy na výsledky úmorné práce experimentátorů. A vůbec se mi nelíbí slovo geniální ve významu něčeho zvláště mimořádného. Já toto slovo chápu jako dar vědce zjednodušeně spojit a formulovat množství obecných poznatků tak, že současně odpoví na množství nevyřešených problémů, které si společnost delší dobu klade. Proto stále budu opakovat, být úspěšný objevitel to znamená pěstovat v sobě fantasii schopnou formulovat myšlenkové pokusy. Bez těch to v mikro a makrokosmu nejde.

            Je také třeba upozornit studenty na to, že všechna témata fyziky jsou vzájemně propojená a není možné vždy tuto propojenost dostatečně zdůrazňovat. Pro tvůrčí činnost je s tím třeba vždy počat, protože dosti často dostaneme odpověď na řešený problém v oboru relativně velmi vzdáleném.

            Myslím si, že můj přístup k pochopení principů fyziky umožní pochopit mechanizmy fyzikálních jevů, tak zvaným selským rozumem. Jsem zastáncem Feynmanova tvrzení, že tam kde profesor používá mnoho komplikovaných vzorců, vždy to vzbuzuje podezření, že tomu moc nerozumí.

            Matematika vznikla na základě zkušeností z reálného hmotného světa kolem lidí, a tím nese v sobě omezení z toho vyplývající. Možná si NF vyžádá zcela nové matematické axiomy, aby byla schopna popsat zvláštní jevy transformací energie na rozhraní hmotnosti a nehmotnosti. Pravděpodobně se to bude týkat schopnosti zachycení faktu univerzální spojitostí všech funkcí fyzikálních jevů.

            V žádném případě si nedělám nárok na to, že moje články budou srozumitelné všem čtenářů, a ani si nemyslím, že by mnohé bylo možné vyjádřit srozumitelněji. Každý je nějakým způsobem limitován, a to se týká každého.

            Navrhuji studentům, aby se při studiu zaměřili na elektromagnetickou podstatu energie, a to znamená tedy i hmoty. Při studiu fyzikálních zákonů v mikrokosmu, (raději bych použil termín hlubokého mikrokosmu), brzy zjistí, že je nutno se obejít bez pojmu hmota m, tak jak je chápána v klasické fyzice. Zjistíte, že vzorec E = mc2 nelze použít a musí být m nahrazeno energií v magnetickém poli. To je velmi zjednodušeně řečeno, protože mně napadla souvislost mezi amplitudou elektrické a magnetické indukce, která je rovněž c2. To uvádím je jako příklad, jak pracovat se vzorci. Ves skutečnosti to bude problém poměrně složitější, protože je třeba pracovat s teorií polí a hustotou energie v nich.

            Znalosti základních zákonů elektromagnetického pole a schopnost studentů je abstrahovat je sice náročným, ale naprosto nezbytným předpokladem porozumět zákonům NF. Právě schopnost abstrakce a fantazie jsou předpokladem myšlenkových pokusů, bez kterých se hledání nových zákonitostí v hlubokém mikrokosmu nelze obejít.

            Jakmile studen pochopí, že hmotu je možné si představit jako energii v elektromagnetickém (EM) poli a nepotřebuje představu něčeho hmatatelného má vyhráno. Stačí si představit, že částice mohou být zachumlané proudy EM záření, které již potom mají hmotné vlastnosti. Ideální je si představit toroid EM vlnění se kterým počítá Ošmerův model atomu. Tím také každý velmi jednoduše pochopí, co to je vlastně kvantum. Jestliže pochopíme, že energie toroidu prstence elektronu může být měněna pouze skokově v důsledku vlnových délek EM vlnění, aby mohlo být uzavřené, pak jsme pochopili kvantovou mechaniku.

            Já osobně chápu kvantum jako EM energii, která může být uzavřena v nějakém prostoru a může tak působit na své okolí hmotně. Ideální je Ošmerův prstenec, anebo toroid. Tyto dva geometrické útvary mají tu vlastnost, že umožňují využít matematiku k modelování fyzikálních procesů v hlubokém mikrokosmu.

            Na základě analytického studia fyzikálních vlastností EM prstence (toroidu) a známých fyzikálních zákonů, zejména Planckových kvantových zákonitostí, jsem dospěl k závěru, že hmotná částice nemůže být nekonečně malá, protože ověřené fyzikální zákony pojem nekonečné energie v jednom bodě nepřipouštějí.

            Zároveň jsem došel k závěru, že za určitých podmínek může ve vírové struktuře toroidu docházet k transformaci energie mezi magnetickým a elektrickým polem a naopak. Takovou formaci energie jsem nazval bosonem ZoCeLo. Tento objev umožňuje hledat a modelovat tvary a uskupení energie v EM poli a popsat tak částice novým relativně nehmotným způsobem.

           

96 total views, 2 views today

Vložit komentář

Komentáře

ZANECHTE ODPOVĚĎ