Máme kvalitnější a zároveň nákladnější lékařské péči, a proto se dožíváme vyššího věku. A ze stejného důvodu budeme muset pracovat delší dobu. Délka dožití Čechů se prodlužuje a za posledních 10 let se u mužů v ČR podle statistiky prodloužil o 3 roky na 76 let a u žen o 2,5 roku na 82 let. Zvyšuje se délka dožití i průměrný věk Čechů.
Se stárnutím populace se zvyšují i zdravotní a sociální náklady. Odborníci v tom mají jasno. Výměnou za kvalitnější lékařskou péči zajišťující delší dožití budeme muset déle pracovat. A to klidně za minimální mzdu. Už vidíme asi živě ty zástupy zedníků, horníků a tvrdě fyzicky pracujících, jak naprosto v pohodě zvládnou pracovat až do smrti, a to mnohdy doslova.
Ať se nám to líbí nebo ne, mnoho lidí je na tom dost zle. Naposledy na to upozornila novinářka Saša Uhlová, která zkusila na vlastní kůži ty nejhůř placené práce v České republice, kde pracovala půl roku. Se skrytou kamerou natáčela třeba kruté pracovní podmínky zaměstnanců z drůbežárny, které z ní udělali vegetariánku. V ČR je minimální mzda 11 000 korun a novinářka prošla celkem 5 zaměstnání.
Jako fyzicky nejhorší označila práci v prádelně v pražské motolské nemocnici. Kromě prádelny a drůbežárny, zkusila i pokladnu v supermarketu, továrnou na výrobu holicích strojků a třídírnou odpadu. Prádelna nebyla přes fyzickou práci tou nejhorší zkušeností. Nezvládla zejména chlad, zápach, zacházení se zvířaty a zpracování masa i přesčasy v drůbežárně.
Ve všech zaměstnáních pracovala v utajení, změnila si vždy jméno i vzhled. Z každé práce pořizovala videoreportáže a ve spolupráci s dokumentaristkou Apolenou Rychlíkovou vznikl film Hranice práce. Lidé doslova dřou za 9 900 korun, což na dohodu o provedení práce jde docela snadno. V prádelně nemocnice v Motole, v podzemním pracovišti, bylo zjištěno porušování zákoníku práce. Kmenoví zaměstnanci údajně brali o několik tisíc víc než ti agenturní, i když za stejnou práci má být stejný plat.
Někteří lidé se nemohli v práci ani pořádně najíst, protože jídlo v nemocniční kantýně stojí víc, než kolik vydělají za hodinu. Možná paní redaktorka neví to, co tito lidé dávno vědí. Kantýna není pro ně a kus chleba si přinesou z domu. Ministr Miloslav Ludvík (ČSSD) nemocnici hájí a říká, že to je chyba pracovní agentury a že se to nedá uhlídat. Nemocnice nemá šanci mezi stovkami firem, s nimiž vždy spolupracuje, něco takového odhalit ani ovlivnit, kolik agentura lidem platí.
Nejde ale o to, že to konečně někdo natočil. Nejde ani o to, zda se to dalo či nedalo odhalit, a kdo za to může. Jde o to, že se to děje a zhoršuje. Je to vždy v lidech. Ať už v těch, co lidem prostě více nezaplatí, protože nechtějí, anebo v těch, co zaplatit více nemohou. Likvidace malých firem je dlouhodobá. Zákony, předpisy, papírování a podmínky, které jsou neúnosné. Podpora velkých korporátů, které sdírají z lidí kůži třeba v podobě pokladních.
Nezmění to ale ani tisícovka, kterou nám slibují přidat k minimální mzdě před volbami, i kdyby to bylo po volbách splněno. Změna nekončí vhozením volebního lístku do urny. Změna začíná a končí u nás všech. A pokud se dívám na světové dění, které je víc než děsivé, jenom volit nestačí, budeme muset udělat daleko víc.
Zdroj: Lidé dřeli za deset tisíc. Je to chyba pracovní agentury, hájí ministr Ludvík nemocnici
Zdroj: Výzva: Drůbežárna ze mě udělala vegetariánku. Novinářka zkusila nejhůř placené práce v Česku
Zdroj: Češi by měli pracovat do vyššího věku než dnes, shodují se odborníci