Po roku 1989 máme mnohem méně dojnic, prasnic, osevních ploch, cukrovky i brambor. Za to nám markantně přibylo řepky a žlutých lánů si nelze nevšimnout. Obrovský propad mají chovaného skotu a prasat. Sláma se pálí v teplárnách, místo aby se zaorala do půdy. Bramborářská velmoc je ta tam a máme enormní propad pěstování brambor. Chybí nám mlýny na obilí a tak jej vyvážíme. Objevují se zprávy, že základní potraviny zdraží ještě minimálně o 30 %.
Promluvili zemědělci ze severního Plzeňska, Miroslav Hanzlíček ze Zemědělského družstva Dobříč, Václav Bulín ze Zemědělského družstva vlastníků Štichovice a soukromý zemědělec Richard Vykoukal, podnikající v Kumberku nedaleko Plzně. Uvedli prokazatelná čísla, která jsou k dispozici. Netají se ani tím, že velký problém je sehnat do výroby lidi.
- výkupní cena mléka je 8,50 korun, ale máslo máme klidně za 60 korun
- rohlík jsou asi za 2 koruny, ve kterých je pšenice a mouka v řádu pár desetníků
Změny v číslech
Rok 2012 byl sice neúrodný, ale ceny v roce 2012 a 2013 se pohybovaly následovně:
- za pšenici bylo 5 500 až 6 500 korun za tunu
- ječmen se prodával za 4 500 korun za tunu
- řepka za 11 800 až 12 700 korun za tunu
Nejslabší léta byla 2009 a 2010:
- pšenice za 2 500 až 3 000 korun za tunu
- ječmen 2 100 až 2 700 korun ta tunu
Předseda družstva Štichovice uvedl, že podnik v roce 2014 měl 5 tun z hektaru, v roce 2015 měl výnos 4,4 tuny z hektaru.
V roce 2017:
- krmná pšenice za 3 500 až 3 800 korun za tunu
- potravinářská pšenice, kterou berou mlýny, se prodává za 3 900 až 4 000 korun za tunu
- řepka cenově spadla na 9 200 až 9 700 korun za tunu
Argentina a Venezuela se s EU dohadují kvůli clu na palmový olej od nich a na řepku, co chodí naopak k nim. Tuto cenovou válku asi prohrají a cena řepky se zase propadne. V Evropě na ni není odbyt a musí se pak vyvážet do světa. Správa hmotných rezerv zemědělce ani nekontaktuje. V roce 2000 ještě fungoval systém pomoci zemědělcům prostřednictvím Zemědělského intervenčního fondu. Stát vykupoval pšenici, ječmen a kukuřici. Tržní cena tehdy spadla až na 1 700 korun za tunu a nevyplatilo se plodiny pěstovat. Záchrana od státu už ale v současné době nefunguje.
Nejsou mlýny na mouku
Mimořádně vysokou úrodu obilí mělo Rusko a Ukrajina, které vytlačily Francii z afrických trhů. V Evropě je obilí taky moc, zejména potravinářského. V plzeňském regionu je jeden mlýn v Borovech s malou kapacitou, další jsou mlýny Horažďovice. Potravinářská pšenice se vozí do Loun nebo do Prahy, kde ale mají již své dodavatele. Proto se pak vozí pšenice do Německa. Více než 1/3 je proto vývoz. Ze Štichovic se do Litoměřického mlýny odveze 20 %, jde do Německa, Rakouska, Itálie a Švýcarska. Z Kumberka jde do zahraničí 70 %, protože platí více a zde odbyt prostě není.
- v Plzni zanikly 3 mlýny
- další mlýn zanikl v Praze v Holešovicích
- mlýn zanikl i ve Vysočanech
- zavřeny jsou mlýny v Pardubicích
- v Litoměřicích se o tom uvažuje
Řepka na vrcholu
Na mnoha místech se místo krav pěstuje řepka. Zemědělské družstvo vlastníků Štichovice má řepku na 15 % plochy. Pěstování řepky není jednoduché, dnešní choroby a škůdci dříve nebyly. Proto je pěstování je nyní dost nákladné a snižuje se cena, asi bude řepky ubývat. Řepka může být předplodinou pro pšenici, což je sice benefit, ale je velmi ekonomicky náročná právě díky novým škůdcům a chorobám. Povinnost zeleného hnojení je minimálně 5 %.
- osevní plochy obilovin v České republice v roce 1989 byly 1 670 000 hektarů
- osevní plochy obilovin v roce 2016 už jen 1 352 000 hektarů
- řepka v roce 1989 byla na 102 000 hektarech
- řepka v roce v roce 2016 na 393 000 hektarech
- brambory v roce 1989 byly na 115 000 hektarech
- brambory v roce 1990 a 1991 na 111 000 hektarech
- brambory v roce 2016 na 23 000 hektarech
Brambory a výnos
- v roce 1936 téměř 8 000 000 tun
- v roce 1989 to bylo 2 400 000 tun
- v roce 2015 jen 600 000 tun
Pálení slámy
Pálení slámy v teplárnách považují zemědělci za zvěrstvo. Obhajují pálení štěpky z lesa a z okolí silnic. Sláma a zejména kravský hnůj pak chybí v půdě. Bioplynové stanice musí fungovat rozumně. Když mnoho zemědělců nemá živočišnou výrobu a do půdy nedávají hnůj, velmi brzy se to projeví na vydrancované nekvalitní půdě.
Cena másla
- výkup 8,50 korun za litr mléka
- bylo už i 6,50 korun za litr mléka, což už je pod hranicí, kdy se to vyplácí
- nyní se proto také tvrdí, že zemědělci dostávají za litr o 40 % víc
- podle dnešní ceny másla by ale měli dostat alespoň 13 nebo 14 korun za litr mléka
- na mléko není odbyt a skladovat se jako obilí nedá
Počet dobytka a produkce
Jak je to s mlékem:
- výroba mléka v ČR je 75 litrů na 100 hektarů
- výroba mléka v Polsku je 76 litrů na 100 hektarů
- výroba mléka v Německu je 170 litrů na 100 hektarů
- výroba mléka v Nizozemsku je 680 litrů na 100 hektarů
Jak je to s dobytkem a vepřovým masem:
- vepřové maso v ČR v roce 2015 je 62 kg na 100 hektarů, dnes daleko méně
- vepřové maso v Polsku je 115 kg na 100 hektarů
- vepřové maso v Německu je 326 kg na 100 hektarů
- vepřové maso v Nizozemsku je 690 kg na 100 hektarů
Jak je to s dobytkem a hovězím masem:
- hovězí maso v ČR je 21 kg na 100 hektarů
- hovězí maso v Polsku je 25 kg na 100 hektarů
- hovězí maso Německo je 71 kg na 100 hektarů
- hovězí maso Nizozemsko je 208 kg na sto hektarů
Dojnice v ČR:
- v roce 1936 tady bylo 1 800 000 dojnic
- v roce 1989 tady bylo 1 200 000 dojnic
- v roce 2004 tady bylo 406 000 dojnic
- v roce 2015 tady bylo 360 000 dojnic
- v roce 2017 asi 350 000 dojnic
Prasnice v ČR:
- v roce 1989 přes 300 000 prasnic
- v roce 2015 asi 92 000 prasnic
Kontaminovaná voda pesticidy
Většina podzemní vody v naší zemi je dnes kontaminována pesticidy. Kvůli biopalivům, zejména žlutým lánům řepky olejky, je situace v mnoha místech alarmující. Česká republika by se mohla v klidu přejmenovat na Řepkovou republiku, neboť v sezóně je naše země plná žlutých lánů. Postřiky používané na tuto plodinu ale zabíjejí. Postižení majitelé zvířat se nemohou bránit. Kde jsou ohrožena zvířata, nemohou být vůbec v bezpečí ani lidé. Prokázat to tak, aby to uznal soud, je prakticky nemožné. Na zajímavá videa se můžete podívat v odkazech.
Video
Zdroj: Otrávená voda. Alarmující výsledky testů vody v Česku
Video
Zdroj: Žlutá smrt