Jako čerstvá majitelka rodinného domku (a k tomu ženská z města) jsem se po přestěhování na vesnici několik měsíců kochala zahradou, přírodou okolo domu i prozkoumáváním lesů a pastvin v okolí vesnice. Věnovala jsem se zahradě, přicházela na novinky, které pro mě doposud byly velkou neznámou. Ptala jsem se sousedů, zda nevědí, co s hejnem vos, které se mi usídlily ve zdivu domu. Nevěděla jsem, kdy se sází česnek a kdy zase brambory.
Opojení přírodou a zahrádkou vystřídaly běžné starosti kolem domu
Přicházela jsem na kouzlo růžových keřů, jež bylo třeba zastřihnout, i na četnost protrhávání bylinné zahrádky, která tu zbyla po předchozích majitelích. Samotný dům byl naštěstí okamžitě k nastěhování. Vlastně stačilo jen vymalovat a přestěhovat všechny ty krámy. Muziku, knihy, dětské hračky, obrazy, oblečení a dva psy. Bydlení na venkově začalo krásně.
Praktické věci jako topení a sehnání dřeva
S úderem loňské zimy jsem nemusela řešit topení, neboť původní obyvatelé mi v dřevníku nechali dostatek topiva na jednu a půl zimy. Protože jsou v domě troje kamna a jeden krb, museli jsme vytipovat, v kterých se dřevo a tuhá paliva drží nejdéle a která mají dlouhou výdrž. Loňská zima tedy byla bez problémů. Ovšem s úderem prvních poklesů teplot pod únosnou mez – což bylo už v září – jsem musela vyřešit i problém, jak se dřevem.
Motorová, nebo elektrická pila?
Naštěstí jsem se dopídila zdroje, který mi dodal polena. Stačilo je jen rozřezat a rozštípat. V tu chvíli jsem řešila, zda jít do motorové pily nebo elektrické pily. Motorovka nakonec vyhrála, protože je přece jen variabilnější, pokud budeme potřebovat pořezat spadlé stromy v lese nebo na cestě. Elektrická pila se hodí více tam, kde se řeže v blízkosti elektrické zásuvky – v dřevníku, kůlně a okolo domu. Motorová pila je dostatečně výkonná pro práci v terénu i v domě. Takže už řežu – motorovou pilou.
