Červinka Jaroslav. FPF1. 38.5. Energetické hladiny.
Vírové struktury elektromagnetických (EM) polí mají tendence zaujímat různé úrovně energetických stavů. V Nové fyzice je tato problematika velmi složitá a doposud neprobádaná. Vyplývá to z těžkostí při matematickém modelování EM polí za nezbytné podmínky respektování dosavadních fyzikálních zákonů a při tom také relativně (ne)hmotné podstaty částic. To je zásadní rozdíl teoretického přístupu mezi nejasnou představou klasické fyziky a Novou relativně (ne)částicovou, ((ne)hmotnou) fyzikou v chápání podstaty energetických hladin elementárních částic. NF vychází výhradně z vlnové EM podstaty hmoty a spojitého přelévání energie v prstencích, toroidech vytvářenými vírovými strukturami. Vírové (prstencové) struktury jsou všechny vzájemně provázány a umožňují přelévání energie mezi vírovými strukturami.
Za nezbytnou podmínku zkoumání problému topologie EM polí částic, je schopnost připustit existenci Maxwell-Faradayova etheru, doplněného jimi předpokládanými vazebními sílami, podle mne silami generovanými elementárními vírovými strukturami EM toroidů. To je zatím jediná cesta, jak vysvětlit fyzikální procesy, které probíhají při změnách energetických hladin.
Relativně snadnější problém budeme mít, když se budeme soustředit na elektron, protože jeho strukturu poměrně dobře dovedou popsat prstencové levitační modely prof. Ošmery. Musíme však připustit existenci, podle mne upraveného Maxwell-Faraday-Červinkova etheru.
Podle kvantové mechaniky může mít atom určitou energii jen ve stacionárním stavu. Obrázek 38.9 ukazuje, jaké energie může atom nabývat. Lépe snad hovořit o energii elektronu i když je jeho kvantová energie ovlivněna EM vazbou s elementy atomu. Pokud je elektron relativně volný, může jeho energie nabývat různých hodnot. Nemyslím však hodnot libovolných, z důvodu, že půjde vždy o zákonitost EM vlnění a prstenec elektronu musí vždy obsahovat násobek nějaké délky EM vlny. Tady zřejmě začíná potřeba hledání mechanizmu kvantování energie, a to zřejmě nejde vysvětlit bez přítomnosti mnou upraveného Maxwell-Faradayova (MF) etheru. Ten se však musí řídit stejnými zákonitosti šíření EM energie ve vírových strukturách, připouštějící nějakou obdobu stojatého vlnění, ať již ho chápeme jako temnou energii, nebo temnou hmotu, což je v podstatě totéž.
V předchozím odstavci chci naznačit, že uvedené energetické schéma Obr. 38.9 sice něco říká o energetických úrovních elektronu, ale vůbec nic neříká o tom, jakým způsoben dochází ke skokové změně energie.
Strukturální modely atomů poměrně dobře dovedou zobrazit elektrony v jednotlivých energetických úrovních. K tomu jsou velmi vhodné modely atomů, jak je vytvořil Ing. Pavel Werner. Zatím bohužel nemáme modely atomů s účastí MFČ (Maxwell-Faraday-Červinka) etheru na relativně skokových transformací energie elektronu s účastí tohoto etheru na přenosech energie. Podle mne je to velká výzva pro teoretiky EM pole, aby nalézali modely transformace energie, které podle mého přesvědčení budou souvise s elementární transformací energie mezi E a M polem, jak probíhá v bosonu ZoCeLo. Pokud jste si všimli vzniku a zániku vírů v zemské atmosféře při pozorování ze satelitů, může vám to usnadnit pochopení procesu transformace energie v mikrokosmu a konkrétně i u částic jako je např. elektron.
Rotace prstenců elektronů a závislost jejich energie na kmitočtu zcela přesvědčivě ukazuje na správnost strukturálních modelů postavených na principech EM levitace. To, konec konců potvrzují rovnice 38.14 až 38.17.
Nakonec je to rovnice dobře známá ze superpozice EM vlnění, kde obecně platí, že najdeme-li dvě spektrální čáry, můžeme očekávat, že další najdeme na součtu, nebo na rozdílu jejich frekvencí. Tyto čáry objasňujeme pomoci série hladin tak, že každá čára odpovídá rozdílu energií nějakého páru energetických hladin. A když si představíme, že kmitočet je odvozen od vírových prstenců EM vlnění je zřejmé, že energie může plynule přecházet ve vzájemně propojených prstencích svázaných MFČ etherem. A to je odpověď na velmi dlouhou dobu hledanou otázku, jak dochází ke skokové změně energie? V principu nejde o změnu skokovou, ale změnu relativně velmi rychlou danou vlastnostmi MFČ etheru, možná tak zvanou temnou hmotou, či energií. Tím jsme perfektně objasnili Ritzův kombinační princip. Můžeme s klidným svědomím prohlásit, že se nám podařilo prokázat, že v tomto případě klasická fyzika neselhává. Stačilo ji doplnit o MFČ ether a superpozice EM vlnění.
Na závěr docházíme ke shodě, protože mezi frekvencemi amplitud, a energií existuje obecný stav, nejsme překvapeni, že s elektrony vázanými v atomech souvisí jen určitá energie. Za povšimnutí stojí konstatování, že stojaté vlny mají určité frekvence. A tudíž mají svoji energii. To je již jen krok k představě o MFČ etheru, jako nositeli temné energie či hmoty.