Červinka Jaroslav. FPF2. 1.2. Elektrická a magnetická pole.

Červinka Jaroslav. FPF2. 1.2. Elektrická a magnetická pole.

 

Za určitých podmínek, jako je to na příklad v hlubokém mikrokosmu, je velmi těžké vnímat elektrické (E) a magnetické (M) pole samostatně. Je to proto, že základním elementárním nositelem energie (hmoty), podle mne, jde nejlépe vyjádřit pomoci energie elementárního Poyntingova vektoru. Proto je nezbytné v mikrokosmu hovořit vždy o elektromagnetizmu. Je to, protože elektrické a magnetické pole jsou svázaná právě prostřednictvím tohoto vektoru, a matematicky to lze přesně vyjádřit. Vektory E-pole a M-pole jsou na sebe vzájemně kolmé, a zároveň jsou kolmé na Poyntingův vektor, který ukazuje směr, ve kterém se diferenciální objem EM energie pohybuje. Že jde o EM vlnění Fourierových spektrálních řad je samozřejmé.

Vektory E a B jsme definovali pomoci sil působících na náboj. Protože chceme hovořit o elektromagnetickém poli v daném bodě, musíme si upravit představu o náboji. Podle mne neexistuje místo, tedy ani bod, ve kterém neexistuje, byť diferenciální náboj. Nepřipouštím možnost odstranění náboje. Musí se trochu upravit naše fyzikální představa o náboji, jako dynamické veličiny, se svými relativistickými vlastnostmi. Neznamená to však, že s představou bodového náboje nebudeme vůbec počítat. Jen musíme vzít v úvahu nový způsob generování EM sil superponováním vírových struktur energie v EM rotujících vektorových vlnových polích.

Když na náboj v bodě (x,y,z) v čase t působí síla F daná výrazem F=q(E+ ν x B), přiřazujeme jí v tomto bodu v prostoru vektory E a B. Zde naléhavě doporučuji aby neuniklo čtenáři, že složky síly generované E a M polem jsou navzájem kolmé. Když vezmeme v úvahu fakt, že v mikrosvětě, na úrovni bosonu ZoCeLo, se EM vlna pohybuje rychlostí o něco větší než rychlost světla c, pak každý náboj má tendenci zatáčet do kruhu. To vyplývá ze vzájemné polohy Poyntingových vektorů, a vektorového součinu vyskytujícího se v rovnici pro sílu F. To je podle mne absolutní důvod, proč je hmotnost v mikrokosmu generována vírovými strukturami EM pole. To nám umožňuje pochopit, proč je tak obtížné vytvářet jakékoliv statické představy o EM silách v mikrokosmu.

Právě proto, že E a B, a tudíž Poyntingův vektor P, můžeme určit v každém bodě prostoru, je nutné hovořit o poli jako nezbytnosti, zejména z hlediska nezbytné představivosti spojitých jevů, ale i z hlediska možného přesného matematického popisu fyzikálních jevů. Naštěstí způsob práce s poli nám usnadňují, například zkušenosti s fyzikálními vlastnostmi tepelných toků, anebo rychlostmi v jednotlivých bodech tekoucí kapaliny, a tak podobně. Řekl bych, že v mikrosvětě najdeme podobnosti s absolutně všemi jevy reálného světa na principch fraktálu.

Ačkoliv je závislost EM polí na nábojích, které je vytvořily, vyjadřována složitými vzorci, je možné za určitých podmínek reálného světa působení nábojů vyjadřovat velmi jednoduše. To však neplatí v mikrokosmu, kde si zatím s jednoduchými představami nedovedeme poradit, protože nedovedeme přesně matematicky modelovat vírové struktury EM energie v polích hlubokého mikrokosmu. Zdůrazňuji, že zatím.

K rozmanitosti nápadů, jak si vytvořit představy o chování EM vírových struktur v polích jistě přibydou další, které vezmou v úvahu nově definované axiomy. To jistě přispěje k rychlému pokroku ve výzkumu nových forem elementárních částic. Lépe řečeno k o něco hlubšímu poznání podstaty objektivní reality.

Pro zobrazování E a M pole v prostoru, jak již bylo řečeno, jsou velmi vhodné jeho vektory. Ty vytvářejí dobrý obraz o EM poli, a hlavně o velikosti a směru toku jeho energie. U sjednoceného EM pole bude asi velmi vhodné zobrazovat jejich syntetický obraz formou diferenciálních funkcí Poyntigových vektorů. To nám umožňuje vytvářet představy o relativitě působení EM sil v mikrokosmu, bez nichž se v hlubokém mikrokosmu nemůžeme obejít. Tedy, když máme pochopit   relativitu částic, stejně jako relativitu hmoty. Nebo, když máme pochopit podstatu transformace energie z magnetického pole do elektrického a naopak, anebo transformaci hmoty v záření a naopak.

 

Napsat komentář