Emoce umí být vrtkavé a často nezvladatelné. Někdy nás ovládají tak moc, že se dostáváme do bludného kruhu. Pokud nad sebou necháme zvítězit své emoce, budou to právě ony emoce, co nás jednou příšerně zklame. Cokoli nás dnes činí šťastnými, nás zítra už nemusí bavit a naplňovat. Přirozeně a podvědomě stále prahneme po čemsi novém. Pokud se fixujeme na pocity štěstí, nevyhnutelně to dřív nebo později vyústí v nekonečnou honbu vždy za něčím novým a dalším. Může to být nový dům, nové auto, nová práce, další zvýšení platu, nový vztah, další dítě, prostě cokoliv.

emoce- Když se řekne emoce

A jde o časovou smyčku. Přes naše veškeré úsilí a snažení skončíme zase na začátku. Zcela nedostatečně budeme i nadále v zajetí touhy. I na konci života budeme stále po něčem prahnout a toužit. Naše problémy, bolesti a strasti jsou nevyhnutelnou součástí našeho života. Práce, kterou jsme si vysnili, nás po nějaké době bude opět štvát úplně stejně, jako nás štvala i ta stará. Dům snů, který si koupíme, nás bude štvát neustálým úklidem, nutností jej opravovat a začneme na něm hledat mouchy. Milovaná bytost, kterou si zvolíme jako životního partnera, nás bude dohánět k šílenství, budeme se s ní dohadovat a bojovat, ať už si to na začátku připouštíte, nebo ne.

Všechno, co si volíme s pocitem, že je to pro nás to nejlepší, k nám přijde i s neodmyslitelnou dávkou oběti. Cokoliv nás činí šťastnými, nás současně učiní i nešťastnými.  To, co nám přináší radost, nám přináší zároveň i bolest. Když něco získáme, zároveň také něco ztrácíme. Tvorby pozitivní zkušenosti definuje zkušenost negativní. Vše je v rovnováze. Vše je v pořádku a tak, jak to má být. Záleží jen na tom, zda umíte vnímat víc radosti a štěstí než smutku a bolesti. Víc zkušenosti a prožitku než ztráty a zklamání. Protiklady se přitahují a kráčí spolu ruku v ruce. Zcela neodmyslitelně a dokonale spjatě.

emoce-1-1 Když se řekne emoce

Možná se vám chce křičet, že to tak není a že vy to budete mít jinak. Líbí se nám myšlenka, že existuje jakási forma naprostého, definitivního a nezlomného štěstí, kterého můžeme dosáhnout. Jsme posedlí touhou dostat se tam někam za pocit své bolesti a utrpení, překročit vlastní stín a zůstat tam napořád. Obrovsky prahneme po pocitu naplnění a spokojenosti s našimi životy. Ale tak to není. Toho nelze dosáhnout. A čím dříve to s pokorou a lehkým úsměvem přijmeme, tím dříve budeme umět přijímat a žít s nadpozemskou lehkostí i ve chvíli, kdy nás život tlačí, jako malé boty.

 

Vložit komentář

Komentáře

ZANECHTE ODPOVĚĎ