Fakt nechci být klimakteriální diblík. Už tak jsem dost prdlá

Vyznačuje se též tím, že používá trendy slova z mluvy adolescentů, nosí výhradně minisukně, hluboké dekolty, jehlové podpatky, líčí si rudé rty, používá výrazné laky na nehty…

*

Tak. To bychom měli. Když jsem na tento výraz a jeho význam onehdá narazila, pobavilo mě to a zároveň zděsilo. Okamžitě mě napadlo, jestli bude klimakterium v proměnách podobné pubertě. Pokud ano, asi se radši půjdu oběsit do rybníka nebo utopit na strom.

Představa toho, že v přechodu mi najednou v mozku udělá něco “fikšmik” a já začnu blbnout na kvadrát. Místo svých oblíbených triček s jemným náznakem dekoltu, začnu nosit něco, u čeho mám strach, že stačí jedno pištivé poskočení a budu skoro nahá.

Ohnu se pro na zem spadlou korunu a za 1) vylezou z pod minisukně moje celulitidové hýždě 2) vypadnou mi ňadra na zem. V ideálním případě jen jeden z bodů. V tom horším, budu mít obojí “potěšení” venku.

Když si dám sklenku vína, bude sklenička nepřehlédnutelně označkovaná. Na tom shledávám jediné pozitivum – nikdo nebude mít touhu se z ní po mě napít. Horší to bude se spotřebou kosmetického zázraku, zvaného rtěnka. Napůl oblízaná ze rtů, vypadá blbě. Takže napití i konzumace pokrmů = přepajcování úst rtěnkou jakmile to jde. Mám trošku hubu jak havajská domovnice, takže rtěnkospotřebné, bude vysoké.

Vzhledem ke sporému odívání, budu častěji nemocná, tedy si zdravotnictví polepší. Otapecírování a údržba mladistvého vzhledu, mi zabere více než mých současných pět minut. To znamená vstávat ještě dříve než teď.

Takže vlastně nejít spát vůbec, protože diblík musí vymetat večírky a opírat se plnými přednostmi o nalité zajíčky nebo mužné chlapíky, ze kterých by mohly čouhat nějaké ty eskapády na uvolnění stereotypních manželských povinností.

V práci to nebude stát za moc, protože někteří kolegové nic neudělají, oči nalepené v dekoltu kolegyně. Nebo budou tiše zvracet v koutě, protože “Bože, už jí zase čouhá ta celulitida a teče jí oko na punčocháčích 120den.”

Zvýší se mi spotřeba: oděvů, kosmetiky, farmakologických zázraků… logicky s tím vším neušetřím ani korunu a hladová budu pořád jako vlčák, protože bude k těm minisukním nutné ještě držet tajli…

*

Ufffff…

Fakt nechci být klimakteriální diblík.

Už tak jsem dost prdlá.

*

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru
Tvorba webových stránek: Webklient