Na základě zkušenosti si tvoříme svou osobnost. Vzpomínky přímo ovlivňují a tvoří naše projevy, chování a život. Každý z nás žije v jiných okolnostech, jiný a jinak šťastný životní příběh a osud. Je mnoho osudů, kdy si lidé prošli těžkými životními zkouškami, o kterých se běžnému člověku ani nesní a přesto jsou šťastní, láskyplní a jejich život může být pro jiné příkladem. Pokud jsme nuceni prezentovat se a opírat svou hodnotu o zkušenosti, jde t projev nejistoty a nedůvěry v sebe. Nikdy se v našem životě opakovat nebudou. Pokud je vkládáme do současnosti, vytváříme stejné příčiny do budoucna, na základě kterých jsme vytvořili současnost a cyklicky se opakující situace.
Život buď roste, nebo umírá
Zkušenosti často vedou k opatrnosti a strachu. Uzavírají nás do zóny komfortu, otupělosti a fáze umírání. Pokud se řídíme výhradně zkušenostmi, jde o jeden z největších sebeklamů v životě. Zkušenosti řídí nás a jde o mentální život otroka v nesvobodě. Prožíváme cyklicky podobné a stejné okolnosti, které se často násobí. Zkušenosti mohou být i smrtelné. Zkušenosti jsou důvodem, proč jsou děti šťastné a dospělí ustaraní. Dospělí mají mnoho omezujících a nezpracovaných zkušeností.
Zkušenost je jen minulost a nic jiného
Zkušenosti nejsou dobré ani špatné. To my jim dáváme tyto přívlastky. Je třeba si je dát pomocí přemýšlení do souvislostí pochopené mozaiky života. Pokud si vy myslíte, že se něco nedá, často přijde člověk bez dané zkušenosti a udělá to. Společnost nás ovládá pomocí strachu pramenícího ze zkušeností. Systematicky rosteme s pocitem, že dělat chyby je něco špatného. Skutečné učení je ale ve své podstatě tvorba a jednání, které je nutně spojeno s chybami, korekcí a dosažení správného výsledku. Je třeba nebýt otrokem špatných zkušeností.
Naučme se přijímat
Naučme se bez velkých emocí přijímat vše, co zažíváme, jako fakt. Přijímat všechny dosavadní zážitky a zkušenosti. Žít tady a teď. Tvořit tady a teď. Všechno, co zažíváme, je dáno schopností vnímání a hodnocení. V každé situaci je třeba si všímat toho, co je nové. Vzpomínky vnímat s klidem, láskou a porozuměním, nikdy ne v strachu. Nakonec všechny zkušenosti uložené a zapsané v paměti spojit do pochopení. Pokud dokážeme přijímat otevřeně zpětnou vazbu, je to velmi dobrá pomůcka k sebereflexi. Chybovat je přirozené. Cyklicky se motat ve špatných zkušenostech a strachu ale nikoliv.