Dříve to bylo jasné. Bylo více práce na poli, kolem hospodářství i u otce v dílně. Děti byly součástí života dospělých, musely pomáhat a díky tomu odkoukaly mnoho praktických dovedností. Protože bojujeme z časem, často si zase bereme děti do práce.
Není nic nevhodného nebo zavrženíhodného na tom, když s vámi vaše dítě tráví čas, když pracujete. Pokud se mu věnujete i v aktivitách, které jsou zase prospěšné pro něj, neznamená to, že jste špatný rodič. Dříve to bylo naprosto normální. To, že odkládáme děti do zájmových kroužků a nenecháváme je být součástí našich životů, totiž v poslední době vede k tomu, že z praktického života nevědí zhola nic. Navíc se učňovské obory ruší a zejí prázdnotou, všichni studují a pro novou generaci je problém přibít hřebík nebo zašít košili.
Do práce s dětmi
Určitě to vyžaduje pochopení zaměstnavatele. Pokud jste na volné noze, často jinou možnost ani nemáte. Chce to hodně kreativity. Mnoho maminek udává, že při kojení vyřizuje emaily a při přebalování zase telefonické rozhovory. Starší děti si kreslí nebo dělají úkoly na vedlejším stole, když rodič pracuje. Většinou si užívají přítomnost rodičů a nemají pocit, že jsou někde odložené. Na jejich psychice to žádné stresující zářezy nezanechává. Chce to hodně logistiky, flexibilní pracovní dobu a někoho, kdo může v případě potřeby zaskočit.
Ideál je relativní
Chce to také slevit z představy o ideální matce a otci, která se v poslední době tak trochu patologicky hlásá. Možná vám dítě občas vypojí kabely od počítače nebo poslintá dokumenty, ale budete mít na co vzpomínat. Společně strávený čas si nenecháte vzít. Váš vztah může být nakonec mnohem pevnější a vyváženější a dítě mnohem spokojenější, než odložené u chůvy, která si lakuje nehty a kouká se na televizi, nebo v kroužku, které dítě prostě nesnáší, jen vám to neřekne. Je jen na vás, jak to cítíte. Rodina a vzájemné vztahy jsou nejdůležitější. A ty se budují ve společně stráveném čase.