Čeští senioři odcházejí do důchodu stále dříve, než jinde v Evropě. V řadě zemí EU senioři v důchodu také pracují. Naši senioři ale často nemají příležitost někde pracovat.

Naši senioři mají v porovnání k platům nebo k pobíraným důchodům v EU velmi malé částky, které pobírají jako penzi. Penzisté proto žijí spíše z úspor. Pracujících seniorů je u nás ale velmi málo. Nejlépe jsou na tom ve výši penzí němečtí senioři.

Asi 40 % norských důchodců i nadále pracuje, podobně jako britských a estonských seniorů. V České republice je asi jen 13 % pracujících důchodců. Průměr EU činí 16 %. Není to ale tím, že by se seniorům u nás nechtělo pracovat. Na rozdíl od jiných evropských států mají mnohem méně příležitostí pracovat i v důchodovém věku. Společnosti mají obavy o jejich jazykové a IT znalosti. Starší ročníky však mohou mladší kolegy obohatit nadhledem, odstupem a zkušenostmi.

Čeští senioři

Čeští senioři chtějí se snaží, pokud jim to zdraví dovolí, cestovat, poznávat nové věci, věnovat se koníčkům a společenskému životu. Na státní důchod moc nespoléhají a žijí hlavně z úspor. Nejraději jezdí do Španělska a z hlediska bezpečnosti vyhledávají hlavně evropská letoviska. Chodí na jazykové kurzy, uší se malovat, vařit pokrmy mezinárodní kuchyně i ovládat počítač a internet

Stárnutí populace

Stárnutí populace má jako všechno své klady i zápory. Na jednu stranu zatěžuje náš rozpočet, na druhou jsou hodně aktivní. Senioři, kteří zůstávají sami, mají obvykle složitou finanční situaci. Většinou jde o ovdovělé ženy, což výrazně ovlivňují životní úroveň. Krize ale nastává už mnohem dříve. Kolem 50 let se často lidé setkávají s tím, že jsou na trhu práce prostě neuplatnitelní.

Ohrožení senioři

Nejvíce jsou ohroženi lidé trpící Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence, které výrazně narušují jejich schopnost fungovat v každodenním životě. V prvních stádiích choroby  mohou stále vykonávat mnoho běžných činností, jsou ale snadným terčem pro případné podvodníky. Další fáze onemocnění pak provází částečná či úplná ztráta časoprostorové orientace, pojmu o vlastní identitě a problémem při časovém třídění událostí, které ve svém životě prožili.

Mezigenerační bariéra

Senioři jsou ohroženi sociálním vyloučením. S diskriminujícím chováním a napadáním ze strany mládeže se aktuálně setkal asi každý desátý senior. Nejčastěji řeší problémy v MHD a čekárnách u lékaře. Podle odborníků často mladí lidé staršími pohrdají, vnímají je jako ty, co zabírají místa v MHD, berou je jako přítěž, která je stojí peníze. Chybí úcta a respekt ke stáří a situace se zhoršuje. Senioři se cítí ztraceni, osamělí a nepotřební. Senioři jsou sami často kvůli rozpadu rodin, kdy se děti s babičkami a dědečky nestýkají. Děti také už nevidí své rodiče, jak se o babičku a dědečka starají, vůbec nevědí, co to obnáší a necítí jakousi povinnost se postarat. Chybí jim emoční zážitky.

Tam kdesi za vráskami

Negativní postoj 2/3 Čechů vůči seniorům poukázal průzkum statistického úřadu Evropské unie Eurobarometr. Při zkoumání vnímání české populace ve věku 55+ v ČR 54 % dotazovaných vnímá populaci 55+ zcela negativně, zatímco v EU je to pouze 28 %. V Německu je to 19 %, které je na tom zatím nejlépe. Zapomínáme tak, že tam kdesi za vráskami se skrývá tvář, která byla kdysi krásná a mladá. Ukrývá naplněný život, často protkaný velkými činy a spoustou životních zkušeností.

Vložit komentář

Komentáře

ZANECHTE ODPOVĚĎ