Zůstat sám sebou i v pozdním věku není vůbec snadné. Udržet si jakousi autonomii, což nemusí vždy současně souviset s naprostou nezávislostí, není jen tak. Udržet si smysl života až do konce je těžký oříšek. Podle statistik je nejvyšší počte sebevražd u mužů starších 75 let. Nemají důvod žít a cítí, že jsou na obtíž. Ženy jsou na tom o něco lépe, protože jsou více společenské. Často ale spíše jen trpí tiše.
Společnost je vůči starým lidem nastavená negativně. Tento pocit se objeví už někdy po čtyřicítce. Vidíte, jak vám stárnou před očima prarodiče, pak rodiče a začnete přemýšlet o vlastním stáří. Důležité je i nastavení rodiny, jenže ta v dnešní době naprosto selhává. Seniora chce dát za každou cenu pryč. Ten se tak dostává do těžké krize s pocitem ztráty důvodu existence. Často senioři neunesou ani nutnou pomoc od druhých a nesmíří se se závislostí na jiných. Každý touží po pocitu užitečnosti a potřebuje vztahy. Když neví co se životem, přestává se často sám o sebe starat.
Pokud se seniorům podá pomocná ruka, zvládají to mnohem lépe. Začnou malovat, tvořit, zpívat nebo se zajímat třeba o počítače. Jen k tomu potřebují někam patřit, cítit zájem a nebýt sami. Někomu pomůže pes nebo kočka, jiný potřebuje vlídné lidské slovo. Bez vztahů člověk není nic. Navzájem se ovlivňujeme a vzájemně o sebe pečujeme. Obohacujeme se a rosteme. Jen je velmi smutné, že v seniorech nevidíme poklad plný životních zkušeností, studnici plnou nápadů, moudrosti a nadhledu.
Lidé se pod vysokým společenským tlakem brání stárnutí zakrýváním šedin a vrásek. Věk a vzhled je jakýmsi identifikačním znakem nadřazeným nad míru zapojení člověka do celkového dění a života samotného. Ve společnosti panuje vylučování a rozdílný přístup k lidem kvůli věku. Začíná to prohlídkami seniorů kvůli řízení auta, což je pro mnoho lidí ponižující. Je těžké nepřipouštět si, kolik je vám doopravdy let, když prostě potřebujete papír s razítkem, aby vám někdo dovolil být samostatnější. Společnost nedává podporu lidem, kteří soběstačnost pomalu ztrácejí a nedostávají ji ve svém domácím prostředí.
Centra péče o seniory a pečovatelská služby často fungují nedostatečně. Přitom starým lidem velmi pomáhá už jen to, že mají nějakou stálou péči. Někdo prostě projeví zájem. Uklidí nebo nakoupí. Mnohdy to stačí. Často pak lidé pookřejí a začnou v rámci možností normálně fungovat. Ještě častěji však na vše zůstávají sami.