Dánské komedie válcují českého diváka

Dánské komedie

Humor Dánů je nepřekonatelný, velmi specifický a nám přesto dost blízký. A přičte-li se k tomu fakt, že severští herci mají po téměř celou dobu filmu stále stejný mimický výraz (většinou drsný a bolestný zároveň), často se zasmějeme i v místech, ve kterých se s takovou reakcí možná ani nepočítalo.

Kam na to ti Dáni chodí?

Nejednoho českého fandu dánských filmů napadá, že příčinou musejí být dlouhé noci a tuhé zimy. Z filmů čiší cosi absurdního, depresivního a přitom tak ironického, že buď jsou Dánové naprosto geniální, vysoko nad věcí a dokáží si dělat legraci sami ze sebe (to je pravděpodobnější varianta), anebo jsou všichni do jednoho šílenci postižení tamním klimatem. O tom můžeme spekulovat například u snímků Adamova jablka, Řezníci nebo O kuřatech a lidech, které pojí nejen herecké obsazení a vydatná dávka černého humoru, ale také to, že se zrodily pod režijní taktovkou Anderse Thomase Jensena – nadaného dánského režiséra, jenž byl oceněn Oscarem za krátkometrážní film z roku 1999 Valgaften (pod anglickým názvem Election Night).

Mezi nejvýraznější tváře dánské scény patří bezesporu Ulrich ThomsenMads MikkelsonNikolaj Lie Kaas či Nicolas Bro. Právě s nimi A. T. Jensen často spolupracuje rád je do svých filmů obsazuje.

Um dánské krimi

Dánům se však daří i na půdě krimi (např. Složka 64, Vzkaz v láhvi a jiné). Díky jejich ponurým způsobům, ironickým dialogům a postavám se spoustou osobních problémů získávají filmy tohoto žánru na opravdovosti.

Jejich drsný a svérázný styl je v Dánsku hluboce zakořeněný. Ukázkovým příkladem jsou pohádky Hanse Christiana Andersena (dánského spisovatele z 19. století), které se nesou v podobném chmurném duchu, jsou děsivé a málokdy končí dobře. Přesto jsou Dánové druzí nešťastnější obyvatelé planety. Možná právě díky svému černočernému humoru.

Napsat komentář