Století letí do dospělosti

Naše století, alespoň dle současných pravidel nedávno vstoupilo do dospělosti. Měl jsem z něho zpočátku trochu strach, aby se z něho nestal nějaký rozmazlený “fracek”, protože jeho rodiče – 20. století nám zvlášť v těch letech končících “8” připravili nejedno nemilé překvapení. Naše 21.st. se však narodilo do již zcela jiných poměrů. Sám mám ten slavný den – 1. leden 2001 živě v paměti. Jak velké naděje do něho tehdy lidé vkládali a říkali, teď, teď to všechno začne. Asi mysleli ten pokrok a já si říkal, unese tak malé dítě tak velký tlak a očekávání? Když začalo chodit do školky, vstoupili jsme slavně do EU a roztočil se tolik dnes kritizovaný kolotoč všemožných dotací. Když začalo chodit do školy – nastala “Ladovská zima”, ale vzhledem ke technickému i společenskému pokroku už nezažilo “uhelné prázdniny” a mohlo se začít nerušeně učit číst psát a počítat. Sice pak za rok trochu zhublo – krize v r. 2008 mu ubrala na váze, ale to se naštěstí týkalo jen jeho svačin (hmotných statků). Jeho duševní a intelektuální statky se mohly dál nerušeně vyvíjet. Před třemi roky, na 600 let od upálení M. J. Husa střílí legendární Jágr svoji poslední branku v reprezentaci na MS v Praze a naše století dostává svoji první občanku a je přijato na gymnázium. Na konci roku 2018, roku „osmičkového“, který byl často krizový pro jeho předky i pro náš národ, se s lehkostí sobě vlastní zbavuje komplexů z dětství a sebevědomě, ale s přirozenou pokorou vstupuje do dospělosti. Musím říct, že zatím jsem na něho pyšný. Sice stále se ještě nezbavilo některých pubertálních výstřelků, např. ty letošní prezidentské volby – to se nepovedlo… ale to je asi u tak mladých století normální, navíc má to v genech, jeho otec sám v jeho věku válčil takřka s celým světem. Pořád jsou tu lidé, co se bojí své vlastní svobody a uchylují se k nejrůznějším autoritám pochybné existence. Stále tu mezi námi přežívá určitá fascinaci Ruskem a kritika Západu a celé EU je někdy zarážející. Často mám pocit, že i za vyhnání Adama a Evy z ráje mohl nějaký dávný předek úředníka z Brusel. Ještě ho čeká hodně práce, odhodlání a vytrvalého boje s lidskou průměrností a hloupostí… ale bez tohoto boje by byla asi na světě nuda, co říkáte…? Já se teda moc těším, mějte se krásně a věřím, že se ten náš “dospělák” dožije jednou “100” jako ta naše paní republika… 🙂