V digitálním věku, kdy náš každodenní život se neobejde bez ponoření do virtuálního světa, často přehlížíme faktor lidskosti. Jde o paradox, že i když technologie přinášejí možnosti nekonečného propojení, současně nás učí být vůči emocím ostatních stále více lhostejní. Tento článek se zaměřuje na pojmy digitální empatie a kyberšikana a jejich neoddělitelnou propojenost, která formuje podobu dnešního internetu. Zároveň nabízí vhled do způsobů, jak lze s pomocí digitální empatie konstruktivně ovlivnit online komunity a posunout virtuální mezilidské vztahy do pozitivnějšího teritoria.
Dualita digitální empatie
Digitální empatie, pojem zdánlivě abstraktní, ale ve své podstatě nesmírně relevantní, vyvolává mnoho otázek o tom, jak chápeme a praktikujeme soucit ve virtuálním prostředí. Má dvě základní dimenze – schopnost rozpoznat a projít si emoce druhého prostřednictvím online interakce a schopnost tuto emocionální zkušenost transponovat do konkrétních činů. V praxi to znamená nejen “lajkovat” status o těžkých životních situacích, ale i poskytovat slova podpory, rady, nebo se jinak aktivně podílet na zlepšení cizího emocionálního stavu.
Tento potenciál pro upevnění mezilidský vztahů a podporu v online prostoru je však často zneužitý k opaku. Kyberšikana – temný odraz digitální empatie – ukazuje, že anonymita a odosobnění internetu může vést k zesílení negativních tendencí v lidském chování. Jestliže empatie online může dopomoci k uzdravení, její absance nebo zvrácení může vyvolat značné emoční a psychické trápení.
Předpokladem pro obrat k pozitivu je tedy rozvoj a propagace digitální empatie jako klíčového aspektu online interakce. Pěstování prostředí, ve kterém jsou lidé motivováni být empatickými, kde je kyberšikana společensky nepřijatelná a kde digitální platformy aktivně pracují na její eliminaci, může vést ke zlepšení celkového digitálního prostředí.
Implementace vzdělávacích programů, které budou osvětlovat jak význam digitální empatie, tak i rizika spojená s kyberšikanou, je jedním z klíčových kroků. Dále, tvůrci digitálního obsahu a platform by měli být podporováni v úsilí vytvářet nástroje a mechanizmy pro detekci a prevenci toxického chování. Zahrnuje to například rozvinutí inteligentních algoritmů, které by dokázaly identifikovat a eliminovat šikanující nebo dehonestující obsah, ještě než tento dospěje k ohrožené osobě.
Pro cílovou skupinu kriticky smýšlejících osob, které mají zálibu v netradičních informacích, stojí za zmínku, že zatímco digitální prostředí se může jevit jako plné negativních a destruktivních prvků, současně nabízí nespočet příležitostí pro lidský růst, podporu a posílení komunity. Klíčem k transformativní změně je právě digitální empatie, schopnost rozpoznat a reagovat na emoce ostatních i ve virtuálním prostoru.
V závěru je důležité si uvědomit, že každý klik, každý komentář, každá sdílená zkušenost může mít vliv. Jde o to, abychom tento vliv používali k formování internetu, který je bezpečným, podpůrným a inkluzivním prostředím pro všechny.