Je to opravdu drsné skóre. Po průzkumu žen po 40. letech věku, které mě obklopují, jsem zalapala po dechu i já. Začnu u právničky, která porodila tři děti a tzv. jí ujel vlak. Pracuje v administrativně s úrovní platu 15 500,- Kč čistého. Bez praxe už se asi nechytne. Tolik jí toho uniklo a změnilo se, že […]
Psychosomatika ruku v ruce s Voltairem i Freudem Pocta Voltairovi Na Konferenci zdravotnictví 2016, kterou pořádala Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS) a Mladá fronta, a. s., bylo mimo jiné vyčísleno, že Úhradová vyhláška, která financování zdravotnictví každoročně upravuje, počítá pro rok 2016 s navýšením peněz do zdravotnictví o 9,2 miliardy korun. Při představě této částky mě napadlo,
Jako certifikovaná kosmetička se specializací na dermatokosmetiku, bilologicky odbouratelnou a hypoalergennní, bylinnou kosmetiku a propojením s poradenstvím zdravého životního stylu s použitím zelených potravin a superpotravin vám nabízím pár základních rad.
Kdopak se chytí v pavoučí síti, kdo zná odpověď na své otázky, ten kdo se chytí, vnímá a cítí, a ví, že nelze žít bez lásky.
Jeskyně Blanických rytířů je nedaleko naší chalupy u města Kunštátu, na kraji obce Rudka, v nitru kopce nazvaného Milenka.
Ani nevím, zda se tak cítím. Myslím jako blogerka. Ale blog mám a pravidelně na něj píšu. A taky píšu na blogy jiných. I nyní marně přemýšlím, proč se jednou píše bloger a někdy blogger a co je vlastně správně. Možná mi na to odpoví jiní blogeři a nebo bloggeři?
Mí milí poslanci. Shlédla jsem pár záznamů z vašich jednání, dohadů i hlasování a mám pro vás návrh. Pusťte se i vy do lovu bobříků, aby jste se přesvědčili jací jste, co dokážetete, a aby jste se také v něčem zdokonalili, něčemu se naučili, něco dobrého získali!
Milý Ježíšku, Píšu ti s nadějí na změnu. Sledujíc směr, kterým se naše země ubírá, mě vede k tomu, abych i já připojila své přání. Až poletíš přes naši republiku, vem to prosím kolem Pražského hradu. Vyjde li opět hvězda nad betlémem, prosím, ať se hlavně rozsvítí v hlavách těch, jenž nám mají vládnout. A také nechť světlo
Nemůžu se zbavit dojmu, že jsme tak nějak věčně nespokojený národ. Špatně se rozhodujeme, pořád se nám něco nelíbí a stále to není ono. Mám pocit, že za Rakouska-Uherska jsme se měli nejlíp. Měl nám kdo velet. Umíme remcat, ale špatně se spojujeme za účelem dotažení změny do konce.
Dospěla jsem v životě do bodu, kdy jsem se rozhodla pracovat a podporovat pouze projekty, které mají smysl. Proto píši pro tento Svobodný blog a proto také podporuji hnutí Greenpeace. Pokud chcete udělat totéž, můžete to udělat právě teď. Společnost Shell má opět zálusk na další zásobu ropy, tentokrát chce opět do Arktidy. Myslím, že se
Svět se nedělí na ty hodné a ty zlé a ani neexistuje absolutní dobro a zlo. Záleží vždy na rozhodnutích učiněných v daných situacích. Neexistují pouze dobří a špatní, ale jen ti, jejichž rozhodnutí z nich dobré nebo špatné dělají.
