Červinka Jaroslav. Temnou hmotu tvoří tzv. černé díry. Na mém oblíbeném portále „OSEL“ mne zaujal článek: „Tvoří temnou hmotu černé minidíry z úsvitu vesmíru?“. Nebylo to však z důvodu zajímavosti problému temné hmoty, ale z důvodu, že se ve článku objevuje myšlenka existence miniaturních černých děr, jako stavebních elementů temné hmoty. Já raději hovořím o temné […]
Červinka Jaroslav. Experimenty s přeměnou záření na hmotu. (Komentář k článku) Imperial Colllege London dne 19. 3. 2018 zveřejnila zprávu, že Britští vědci spustili experimenty s přeměnou záření na hmotu. Před desítkami let se objevovaly předpovědi, že by bylo možné přetvořit záření na hmotu. Ačkoliv Einsteinův vztah mezi hmotou a zářením byl známý, nikdo
Červinka Jaroslav. Rekordně účinná jaderná fúze v laserem žhavených nanodrátcích Pod tímto názvem byl prezentován článek vědců z Colorado State University 14. 3. 2018, Nature Communications 9: 1077. Podle mne je to velmi významný článek zejména z toho pohledu, jak se začínají ve vědecké praxi projevovat důsledky vyplývající z principů strukturálních modelů elementárních částic a Nové relativně
Základní pojmy. (Teorie elektromagnetického pole.) Červinka Jaroslav. A4. Základní rovnice elektromagnetického pole. Tato subkapitola je nesmírně důležitá, protože v ní studen nebo vědec může najít příležitost pro rozvinutí fantazie, nebo možná lépe řečeno obrazotvornosti a představivosti odvozené z experimentálních a praktických zkušeností. Moje osobní zkušenosti při hledání nějakých nových principů, z nichž se nakonec vyvinula Nová
Základní pojmy. (Teorie elektromagnetického pole.) Červinka Jaroslav. A3. Elektromagnetické pole jako forma hmoty. Úvodem bych chtěl vyjádřit přání, aby se mi podařilo vzbudit představu, která je v jistém smyslu rozdílná od vnitřního obsahu názvu podkapitoly: „Elektromagnetické pole jako forma hmoty“. A to v tom, že „hmota je prvotní formou objektivní reality“. Změna je v představě,
Základní pojmy. (Teorie elektromagnetického pole.) Červinka Jaroslav. A2. Náboj. Pojem náboje a jeho chápání ve smyslu lidské obrazotvornosti osobně považuji za poměrně velmi náročný. Je to dáno tím, že v hlubokém mikrokosmu nevystačíme s představou bodového zdroje elektrického potenciálu. To stačilo tak asi do rozměrů atomů, kde platí Coulombovi zákony elektrických sil s dostatečnou přesností, a kde
Maxwellovy rovnice a potenciály. (Teorie elektromagnetického pole.) Červinka Jaroslav. E3. Víry elektrického a magnetického pole. EM indukce. Zhruba před dvěma stoletími Faraday odvodil, že v uzavřené vodivé smyčce se při změně magnetického toku spřaženého se smyčkou indukuje proud „i“, který je roven záporné převrácené hodnotě elektrickému odporu R, násobenému zlomkem diferenciálu indukčního toku magnetického dɸc,
(Teorie elektromagnetického pole.) Červinka Jaroslav. A1. Vývoj fyzikálních představ o elektromagnetických jevech. Dnes není nijak překvapující, že si lidé uvědomují přítomnost elektromagnetických (EM) polí všude kolem nás. Mnohdy nemusí být ani příliš vzdělaní v oboru, aby si udělali představu o jejich působení. Uvědomují si, že přenos obrazu do jejich televizorů, nebo informací do jejich mobilních
Červinka Jaroslav. FPF2. 1.4. Zákony elektromagnetizmu. Polemika. Tuto kapitolu pojímám víceméně jako polemiku, ve které se snažím poukázat na potřebu nového přístupu k výzkumu elektromagnetizmu v mikrokosmu. Takže se pokusím otevřít prostor pro fantazii čtenářů, aby se mohli vžít do podstaty fyzikálních jevů v mikrosvětě, zejména v tom nejhlubším, jak jej nazývám já. Nová relativně (ne)částicová, ((nehmotná) fyzika
Červinka Jaroslav. FPF2. 1.2. Elektrická a magnetická pole. Za určitých podmínek, jako je to na příklad v hlubokém mikrokosmu, je velmi těžké vnímat elektrické (E) a magnetické (M) pole samostatně. Je to proto, že základním elementárním nositelem energie (hmoty), podle mne, jde nejlépe vyjádřit pomoci energie elementárního Poyntingova vektoru. Proto je nezbytné v mikrokosmu hovořit vždy
Červinka Jaroslav. FPF2. 1.1. Elektrické síly. V této kapitole se pokusím poukázat na dosti podstatné rozdíly mezi vnímáním podstaty elektrických a magnetických (EM) sil podle klasické fyziky a Novou relativně (ne)částicovou, ((nehmotnou) fyzikou. Rozdíl je potřeba si uvědomit, protože pochopení tohoto problému umožňuje uchopit zkoumání fyzikálních jevů, zejména v mikrokosmu, zcela novými přístupy. Umožní nám to
Červinka Jaroslav. FPF1. 38.6. Filozofické důsledky. Pokud jsme posuzovali některé filozofické důsledky vyplývající z kvantové mechaniky, ukazuje se tento přístup velmi limitující. Slovo mechanika svým významem předpokládá zkoumání z pohledu pevných hmotných částic. Nová relativní (ne)částicová, ((ne)hmotná), fyzika (NF) stírá rozdíl mezi vlnovým a korpuskulárním hlediskem, proto filozofické důsledky budou podstatně rozdílné. Jeden z hlavních rozdílů je