Lidé k sobě mají blíže, když se společně baví. Maškarní bály, karnevaly, masopusty, plesohrátky… jako by říkaly: Člověče, neber se tak vážně! A už vůbec ne v době postní. Udělej ze sebe maškaru, ať se zbavíš masky důležitosti!Další výborný počin naší žďárské ZUŠ. Tentokrát téměř celé ZUŠ. Soubory hudebního oboru hrály, dívky z tanečního oboru tančily, výtvarný […]
Zdá se, že je zase jakési těžší období za mnou, že jsem se prodýchala do větší tělesné i psychické pohody.Pokud na někoho působí divně slovo “prodýchala”, tak to vysvětlím. Dýchání má být spojené s vědomím, to znamená, že nadechuji s vědomím sebe, že prociťuji tělo, hlavně páteř, že si uvědomuji svoji napojenost na něco, co
Zase je jeden šedý den a jsem doma sama až do večera. Život, bublající barvy, smích, křik, pracoviště, oči, slova… ten svět plný lidí je ode mě vzdálen na hony.Někdy je těžké nepropadnout pocitům nicotnosti, marnosti. Ale nechci se ztratit. Prostě se musím smířit s tichem a nenápadností. Vím, že je to dobře, ale někdy… někdy bych chtěla
Původně to měla být jen krátká procházka, ale když jsem se už chtěla otočit a vrátit domů tou samou cestou, napadlo mě vydat se úzkou, téměř zarostlou pěšinou sestupující podél kolejí až pod viadukt, pod nímž divočí mladá Sázava. Na konci zahradnictví se pěšina stáčela doleva kolem skupinky stromů, které jako čestná stráž
Od tohoto blogu neočekávejte záři intelektu a ani art fotografie, dočtete se zde pouze to, co víte. Za našich mladých let, což není tak dávno, a proto si to pamatuji, jsme říkávali – to chce klid a nohy v teple.