… Až jednou budu stát na hranici rozhodnutí se, co chci tvý Jméno bude tehdy stát v popředí všech tužeb. Růže, trny,víno, peklo, a něco zvláštního v básni, v noci cítím v sobě všechno, na okolo mám to potřebný, tak ptej se na vše , v temný uličce se o […]
Umět si vybrat je v životě velmi důležité. Žijeme v zemi, která nám to umožňuje. V mnoha zemích na výběr nemají. Buď si koupíte nový počítač, nebo pojedete na dovolenou. Dáte si zákusek, nebo půjdete za ty samé peníze do posilovny. Koupíte si boty nebo kurs sebeovládání. Můžete si vybrat. Možnost si zvolit Pokud havaruje vaše letadlo a
Nikdo neodpovídal. Vlastně ano. Denně sám sebe ujišťoval o tom, že ho svět potřebuje. Tehdy, když se cítil potřebným pro druhé, cítil se dobře. Rozkrájel by se pro ně a na sebe nehleděl. „Kdo jsem já? Co bez druhých znamenám? Kde jinde je mé místo než ve službě druhým?“ Otázky, které zůstávaly někde ve
…život vyžaduje odvahu, aby nebyl promarněný… Josef, urostlý šedesátník, sportovec a otužilec. Cestování s partou nadšených důchodců, kterým dělal průvodce na cestách, pro něj bylo jako cestovat s rodinou. * Věděl, koho opustily zuby, komu kdo umřel, kdo dostal naslouchátko, kolik dobrot kdo stihnul ochutnat na zájezdu, kdo chodí tančit, komu se
Zase píšu dopis, slova, rýmy, myšlenky a citový deficit do veřejnosti s touhou vypsat se, když už to nejde nijak říct. Nebo mám strach o tom mluvit ? Měla by jsem mít strach mluvit o tom, jak se cítím? Lidé celá staletí mají problém mluvit v dobrém o tom jací jsou , no já mám
Dvě slova, která bychom asi nejraději vymazali ze světa stejně jako pocity s nimi spojené. Vlastní pocit selhání, nemusí být nutně prohra. Znamená schopnost odkrýt a přiznat si vlastní nedostatky a s nimi spojená pochybení, abychom je mohli v budoucnu zlepšit. Poučit se z vlastních chyb je ten největší dar, zkušenost je zcela nepředatelná. Každý musí dělat vlastní chyby.
Někdy může upřímnost bolet, záleží na tom, jak ji podáme. Je taky velmi důležité, jak máme vyvinutý cit na to, kdy ji použít a kdy ne. Měla by být sdělována někdy opatrně a jindy bez okolků. A málokdo je tak emocionálně vyspělý, že to vždy odhadne. Málokdo je dnes neušlapaný stresem, rychlostí a spěchem, ve
Dvorek té samoty byl zarostlý kopřivami a netýkavkou. Že má biologické rodiče, kteří ji nechtěli, protože jejich cílem byla kariéra špičkových právníků, se dozvěděla až v osmnácti letech. Nechali jí dopis s dost strohým vysvětlením, který jí předal notář u příležitosti jejích osmnáctin. * Na rozdíl od svých vrstevníků byla chytrá a cílevědomá. Už
Cit . Pouhé slovo. Při skutečnosti, kdy ho cítíme můžeme být i sami no v myšlenkách ne . Je to hodně silný pouto, To když cítíte, že dýchat v tu chvíli ani nechcete sami a člověk který má s vámi být v tu chvíli je jinde, než by měl být a vy stále přemítáte potajmu
Posledni dobou, je hrozně těžký žít si, jen tak. Tak jak si přeju , tak jak by jsem chtěla . Psát jak chci . Být to já. ….umožňuje mi to, jen být zahrabaná doma. Nechávám lidi mluvit za mě. Je to tak mnohem lepší . Naslouchám lidem , i když je mi v konečné fázy
Nic netušila. * Procházela se jako by se nechumelilo. Zastavovala se u odpadkových košů, kde vždycky čekaly nějaké ty dobroty, co neposedné děcko nešikovně zahodilo. Bystrýma očima rejdila kolem sebe a spokojenost z ní sálála na dálku. Konečně je tma a může se do sytosti najíst. Přilákala ji vůně salámu v housce. Bylo ho
* Čtyřiačtyřicet let, zvětšující se objem košíčků podprsenky a výkyvy nálad – na několik let. Odevzdaná do náručí okolností, sčitala vrásky a záhyby na bocích. Nevedla si deník, ale oči jako HD kamera jí vracely předchozí záběry. Ona a večerní sklenička. Ona a nekonečný seriál. Ona a brambůrky na oživení. Ona a štíhlejší a vtipnější